Článek
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.
„Všechny členské státy EU podporují diplomatické úsilí na dosažení míru na Ukrajině. Je ale jasné, že Rusko nechce mír a připravuje se na další válku,“ uvedla Kallasová po skončení neformálního jednání ministrů zahraničí EU, takzvaného Gymnichu, v Kodani.
Ministři podle ní diskutovali zejména o tom, jak navýšit tlak na Rusko, aby přišlo k jednacímu stolu a začalo debatovat o míru. „Sankce fungují,“ dodala s tím, že v příštím devatenáctém balíčku sankcí by mohla být další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského na jednání zaznělo, že nemá smysl v přípravě 19. sankčního balíčku čekat na Spojené státy, naopak by měl být připravený, mělo by se na něm pracovat a následně by se na něm měla hledat politická shoda. „Zaznělo, že je řada oblastí, kde můžeme opět zalepit nějaké díry, například v oblasti kryptoměn nebo bankovního systému,“ řekl dnes novinářům po jednání Lipavský.
Sankce by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Česko do balíčku znovu prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Členské země musí žádat o každé vízum diplomata do Ruska, kdežto když někdo z Ruska potřebuje přijet na naši ambasádu, tak zcela legitimně a legálně může využít víza, která mají třeba v Rakousku nebo v Německu. A ČR i ostatní členské země jsou pak vůči Ruské federaci při vyjednávání znevýhodněny,“ uvedl Lipavský.
Ministři debatovali také o zmražených ruských aktivech, kde už podle Lipavského byla debata mírně vyostřenější, neboť některé země, jako je Belgie či Francie, jsou proti zkonfiskování prostředků a využití na podporu Kyjeva. „Přijde mi zvláštní, abychom od našich daňových poplatníků vybírali peníze za to, že vytváříme bezpečné evropské prostředí, kde si agresor může uložit peníze, a my ty peníze nemůžeme využít na to, abychom se bránili proti němu,“ dodal Lipavský.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes před jednáním řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro a zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
