Článek
Rusko při svých útocích na cíle na Ukrajině opakovaně vysílalo drony a rakety na letovou dráhu v blízkosti odstavené černobylské jaderné elektrárny, čímž zvýšilo riziko rozsáhlé nehody, sdělil agentuře Reuters ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
Ukrajina, která si v neděli připomene 40. výročí jaderné katastrofy v Černobylu v roce 1986, má další čtyři jaderné elektrárny, včetně největšího zařízení svého druhu v Evropě, Záporožské jaderné elektrárny, kterou ruská vojska okupovala krátce po vpádu do sousední země v roce 2022.
Prokurátor v písemném vyjádření podrobně popsal dříve nehlášenou ruskou vojenskou aktivitu poblíž ukrajinských jaderných zařízení. Jak Černobyl, tak jaderná elektrárna u města Chmelnyckyj na západě Ukrajiny se nacházejí na dráze letu ruských hypersonických raket Kinžal a Ukrajina zaznamenala průlet 35 raket Kinžal ve vzdálenosti do 20 kilometrů od některé z dvojice elektráren.
„Takové odpaly nelze vysvětlit žádnými vojenskými důvody. Je zřejmé, že nad jadernými zařízeními létají výhradně za účelem zastrašování a teroru,“ prohlásil Kravčenko.
Ruské ministerstvo obrany na žádost o vyjádření nereagovalo.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že často informuje o vojenské aktivitě v blízkosti jaderných elektráren a útocích na rozvodny, které jsou klíčové pro jadernou bezpečnost.
„Generální ředitel MAAE (Rafael) Grossi opakovaně vyjádřil hluboké znepokojení nad riziky a nebezpečími těchto vojenských aktivit pro jadernou bezpečnost. Také opakovaně vyzval k maximální zdrženlivosti v blízkosti jaderných zařízení, aby se předešlo nebezpečí jaderné havárie,“ uvedla agentura.
Dopady raket poblíž Chmelnycké jaderné elektrárny
Kinžal je hypersonická raketa odpalovaná z letících letadel, která může nést půltunovou hlavici a kterou vychvaloval ruský prezident Vladimir Putin. Při rychlosti 6500 kilometrů za hodinu urazí pětikilometrovou vzdálenost za několik vteřin.
Kravčenko uvedl, že ve třech různých případech kinžaly dopadly na zem asi deset kilometrů od Chmelnycké jaderné elektrárny. Nebylo jasné, proč se rakety zřítily, ale Kravčenko uvedl, že trosky nenesly žádné známky zásahu protivzdušnou obranou.
Jaderný reaktor v Černobylu explodoval v dubnu 1986, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu. Tisíce obyvatel z okolí elektrárny musely být evakuovány a prakticky nad celou Evropu se rozšířil oblak radiace. Sovětské úřady nasadily obrovské množství personálu a vybavení, aby se pokusily zvládnout následky havárie. Poslední funkční reaktor elektrárny byl odstaven v roce 2000.
Rusko déle než měsíc okupovalo černobylskou jadernou elektrárnu v prvních týdnech invaze, kdy se ruské síly snažily postoupit na hlavní město Kyjev.
Od července 2024, kdy Rusko zahájilo rozsáhlé nálety dronů na Ukrajinu, radary podle Kravčenka zaznamenaly nejméně 92 ruských dronů, které proletěly v okruhu pěti kilometrů od sarkofágu černobylské jaderné elektrárny. Tento ochranný plášť má bránit úniku radiace z reaktoru číslo čtyři, který explodoval 26. dubna 1986.
Skutečný počet přeletů byl podle Kravčenka téměř jistě mnohem vyšší než zmíněných 92, protože stopy viditelné na ukrajinských vojenských radarech mohou zachycovat více než jeden dron a někdy se drony na obrazovkách radarů vůbec neobjeví.
„Úmyslné přelety (dronů) se silnou bojovou hlavicí nad jaderným zařízením jsou přinejmenším extrémně nezodpovědné a svědčí o naprosté neúctě k bezpečnosti civilistů nejen na Ukrajině, ale v celé Evropě,“ prohlásil.
Poškození radiačního štítu Černobylu
Loni v únoru zasáhl objekt, který Ukrajina identifikovala jako ruský útočný dron dlouhého doletu, zařízení v Černobylu a prorazil radiační ochranný štít. Kreml tehdy popřel podíl s tím, že ruské síly neútočí na jadernou infrastrukturu, a tvrdil, že Ukrajina útok pravděpodobně sama zinscenovala jako „provokaci“.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj odhadla, že oprava škod bude stát nejméně 500 milionů eur (více než 12 miliard korun) a že bez takové opravy začne do čtyř let „nezvratná koroze“ ocelové konstrukce.
Podle ukrajinského vyšetřování byl ruský útok pravděpodobně úmyslný, uvedl Kravčenko s vysvětlením, že ukrajinští prokurátoři k tomuto hodnocení dospěli na základě strmého úhlu, pod kterým dron narazil do sarkofágu.
V koncové fázi náletu se útočné drony nesoucí výbušniny obvykle střemhlav vrhají na cíl, a zrychlují tak před dopadem let.
Ruská vojska podle Kravčenka pravděpodobně trasu u Černobylu pro drony využívají, aby se pokusila vyhnout oblastem lépe pokrytým ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Ukrajina, která má omezenou kapacitu bránit území dvakrát větší než Itálie, soustřeďuje protiletecké zbraně na ochranu měst a důležité infrastruktury.
Černobylská jaderná elektrárna, která leží necelých deset kilometrů od hranic s Běloruskem a asi 100 kilometrů od Kyjeva, je obklopena uzavřenou zónou kontaminované divočiny.
