Článek
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
„Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost,“ poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Podle německého kancléře Friedricha Merze je Rusko hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu. Podle agentury Reuters Merz rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí Aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Ministři obrany zemí NATO podpořili začátkem června v přípravě na summit nové alianční závazky, kterými chtějí přispět k lepší obranyschopnosti států bloku. K jejich dosažení je ale podle šéfa Aliance Marka Rutteho potřeba více peněz. Navrhl proto zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit,“ řekl Merz.
Duda řekl, že za Polsko, které vydává na obranu nejvíc peněz v poměru k HDP z Aliance, by byl pro dosažení cíle už v roce 2030. Sám podle svých slov téma položil jako první na stůl už dříve, hovořil o tom s předchozím americkým prezidentem Joem Bidenem i s nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, který byl tehdy prezidentským kandidátem.
Uvedl, že tehdy prosazoval to, aby země NATO vydávaly stejné peníze na obranu jako za dob studené války. „Je to nutné. Vidíme hrozbu ruské potenciální agrese, ruskou imperialistickou politiku,“ řekl ve středu. Věří, že na navýšení závazků naleznou spojenci shodu.
Stávající cíl v podobě dvou procent HDP dlouhodobě kritizuje jako nedostatečný například americký prezident Donald Trump. Ten zároveň upozorňuje i na to, že některé země tento závazek neplní. Německo – stejně jako Česko – dvouprocentní cíl investic do armády splnilo poprvé v loňském roce.
Orbán Rusko za hrozbu nepovažuje
Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí Aliance, protože není jejím členem.
Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude na summitu o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.
Ukrajina se již přes tři roky brání ruské agresi. Právě kvůli hrozbě ze strany Ruska se členské země Aliance shodují, že je potřeba navýšit výdaje na obranu a Moskvu tak od potenciálního útoku na některého z členů NATO odstrašit.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána.
