Rusko využívá dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny jako zbraň

Rusko v sobotu oznámilo, že pozastavuje svou účast na dohodě o vývozu obilí a dalších zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Narušilo tak domluvu, která zmírňuje celosvětovou potravinovou krizi. Západní představitelé nyní odsuzují rozhodnutí Moskvy, které vyvolalo novou vlnu obav z celosvětového hladu a rostoucí inflace.

Dohoda o dodávkách obilí, kterou v červenci zprostředkovala OSN a Turecko, umožňovala komerčním plavidlům se zemědělskými produkty opustit Ukrajinu a přeplavit se přes Černé moře do Turecka, kde jejich náklad zkontrolovalo společné velitelství zahrnující úředníky z Ukrajiny, Ruska, Turecka i OSN.

Při podepsání dohody v červenci organizace Světový potravinový program OSN uvedla, že přibližně 47 milionů lidí trpí „akutním hladem“ kvůli zastavení dodávek z Ukrajiny, které vedlo k celosvětovému nedostatku potravin a prudkému nárůstu jejich cen. Od července vyvezly ukrajinské lodě ze země více než 9 milionů tun obilí, popsala americká rozhlasová stanice NPR. Dohoda podle NATO pomáhala snížit ceny potravin na celém světě.

Odborníci varovali, že pokud nebudou dodávky obnoveny, mohly by světové ceny potravin dále růst, což by způsobilo další ekonomickou zátěž zemím, které již nyní bojují s rostoucí inflací a cenami energií, napsal deník The New York Times. Agentura Reuters varovala, že už v pondělí nejspíš prudce vzrostou ceny pšenice na světových trzích.

Spojené státy obvinily Moskvu z využívání potravin jako zbraně. Americký prezident Joe Biden označil podle Reuters ruské odstoupení od dohody za skandální, podle něj krok přispěje k hladomoru.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že rozhodnutí Moskvy si vybere nadměrnou daň u zemí s nižšími příjmy, které jsou závislé na ukrajinských produktech, jako je pšenice, kukuřice a slunečnicový olej.

Před celosvětovou potravinovou krizí varoval i šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell. „Rozhodnutí Ruska pozastavit účast na černomořské dohodě ohrožuje hlavní vývozní trasu tolik potřebného obilí a hnojiv pro řešení celosvětové potravinové krize způsobené válkou proti Ukrajině,“ uvedl na twitteru.

Podle ruského ministerstva zahraničí bude pozastavení platit „na dobu neurčitou“. V prohlášení se uvádí, že Rusko je připraveno prodávat na světových trzích vlastní obilí jako náhradu za to ukrajinské.

Dohoda měla oficiálně vypršet 19. listopadu. Moskva však opakovaně mluvila o tom, že s ní jsou vážné problémy. Ukrajina si naproti tomu stěžovala, že Rusko zablokovalo téměř 200 lodí při vyzvedávání nákladu obilí.

NATO, EU, Německo i generální tajemník OSN vyzvali k co nejdřívějšímu obnovení dohody. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj požádal v sobotu OSN a skupinu 20 největších ekonomik (G20) o důraznou reakci na podle něj nesmyslný krok Ruska v otázce dohody o dodávkách obilí. Podotkl, že tento krok by mohl vést k rozsáhlému hladomoru v Africe a Asii.

OSN se v neděli dohodlo spolu s Tureckem a Ukrajinou na přesunu 14 plavidel s obilím, která jsou součástí dohody a nacházejí se v tureckých vodách. Země se rovněž dohodly, že v pondělí zajistí inspekci 40 vyplouvajících lodí. Rusko bylo o obou dohodách informováno.

Generální tajemník OSN António Guterres odložil i svou cestu na summit Ligy arabských států, aby se mohl ihned zapojit do intenzivních vyjednávání ohledně sobotního rozhodnutí Ruska, píše se v prohlášení jeho úřadu.

„Je nezbytné, aby se všechny strany zdržely jakýchkoliv kroků, které by ohrozily černomořskou obilnou dohodu, což je zásadní humanitární úsilí, které má jednoznačně pozitivní dopad na přístup milionů lidí k potravinám,“ uvedl Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Turecko, které se na dohodě podílelo spolu s OSN, rovněž vyjednává o jejím obnovení. Jeho ministr obrany je v kontaktu se svými ukrajinskými a ruskými protějšky, informoval NYT.

K dodržování obilné dohody vyzvaly Moskvu rovněž Spojené státy, Německo a další země. Rusko výzvy odmítá s tím, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které obilný koridor zajišťovaly.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že jeho vláda varovala, že se Rusko pokusí dohodu zvrátit. Již od září podle něj úmyslně zdržovalo fungování koridoru, což způsobilo fronty při odbavování lodí.

„Nyní Moskva používá falešnou záminku, aby zablokovala obilný koridor, který zajišťuje potravinovou bezpečnost pro miliony lidí. Vyzývám všechny státy, aby požadovaly po Rusku, aby zastavilo své hladové hry a znovu se přihlásilo ke svým závazkům,“ napsal na twitteru.

Oznámení ruského ministerstva obrany přišlo několik hodin poté, co obvinilo Ukrajinu z útoku na lodě černomořské flotily na Krymu. Plavidla se podle něj podílela na vývozu ukrajinského obilí.

Vzhledem k tomu, že ruské síly ztrácejí na východě a jihu Ukrajiny, analytici tvrdí, že ruský prezident může dohodu o dodávkách obilí částečně využívat jako válečný nástroj k překonání nedostatků své armády a k udržení tlaku na západní spojence Ukrajiny, popisuje NYT.

Ačkoliv hlavním cílem dohody o dodávkách obilí bylo ukončit ruskou blokádu ukrajinského vývozu, která přispívala ke globální potravinové krizi, umožnila také větší dodávky ruského obilí a hnojiv. Spojené státy a Evropská unie v rámci dohody ujistily Moskvu, že banky a společnosti zapojené do obchodování s ruským obilím a hnojivy budou vyňaty ze sankcí.