Hlavní obsah

Rusko zahájilo stíhání soudců, kteří vydali zatykač na Putina

Foto: Kremlin.ru, Seznam Zprávy

Kromě ruského prezidenta Vladimira Putina (vlevo) vydal ICC zatykač i na zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovou-Bělovou.

Reklama

Stíhání ruského prezidenta Putina a dětské ombudsmanky Lvové-Bělové má podle Moskvy „vědomě nezákonný charakter“. Rusko proto zahájilo vlastní stíhání čtyř představitelů Mezinárodního trestního soudu.

Článek

Ruský vyšetřovací výbor zahájil stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu (ICC). Důvodem je, že haagský tribunál v pátek vydal zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva děti Mariji Lvovou-Bělovou kvůli podezření z podílu na válečných zločinech na Ukrajině, konkrétně z únosů dětí. Informovala o tom ruská agentura Interfax.

Ruské stíhání se týká čtyř lidí - britského prokurátora ICC Karima Khana a soudců Tomoko Akaneové z Japonska, Rosarie Salvatorové Aitalaové z Itálie a Sergia Gerarda Ugaldeho Godineze z Kostariky.

Moskva je viní ze svévolného uplatňování nelegální vazby, přípravy útoku na představitele cizího státu s mezinárodní ochranou a ze stíhání zjevně nevinné osoby. Zkrátka: Rusko tvrdí, že ICC nemá žádný důvod dvojici stíhat.

Rusko od počátku také zdůrazňuje, že vydání zatykačů na Putina a Lvovou-Bělovou nemá žádný význam, protože autoritu soudu neuznává.

„Považujeme samotnou formulaci zatykače za nehoráznou a nepřijatelnou. Rusko - stejně jako řada států - neuznává jurisdikci tohoto soudu, a proto jsou jakákoli rozhodnutí tohoto druhu pro Rusko z hlediska práva neplatná,“ citovala už v pátek státem plně ovládaná agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Co znamená zatykač pro Putina?

„Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na Putina má velký symbolický význam,“ míní uznávaný český právník Robert Fremr. Jako soudce působil mimo jiné u Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu.

Podle šéfa ICC je ale „naprosto irelevantní“, že Rusko neratifikovalo Římský statut, který tribunál zřídil. „Soud má jurisdikci nad zločiny spáchanými na území státu, který je stranou dohody, nebo státu, který přijal jeho jurisdikci,“ prohlásil Piotr Hofmanski pro stanici Al-Džazíra. A mezi ty patří i Ukrajina.

Ke smlouvě zřizující soud se Kyjev sice formálně nepřipojil. Dvakrát mu ale udělil pravomoc zabývat se válečnými zločiny spáchanými na ukrajinském území. V praxi to znamená, že ICC může prošetřovat veškeré zločiny v období od revoluce na Majdanu na přelomu let 2013 a 2014 až do současnosti.

ICC nicméně nemá žádné výkonné pravomoci. Aby někoho skutečně mohl soudit, musí se stíhaná osoba vydat.

Reklama

Doporučované