Rusy straší ukrajinské drony. Ochranné sítě montují i v arktické oblasti

Souostroví Nová země bylo v minulosti hlavní sovětskou jadernou střelnicí.

Leží přes 2500 kilometrů severně od Ukrajiny, přesto i tam podle satelitních snímků nedávno instalovali ochranu před drony.

Jak napsal server The Barents Observer, typické namodralé kovové konstrukce se objevily nad řadami palivových nádrží, které slouží k zásobování osady Severnyj.

Podobné ochranné prvky přitom lze spatřit i na dalších vojenských objektech v Rusku, například na letecké základně Oleňja jižně od Murmansku.

Účel klecí je prostý: zabránit, aby drony explodovaly přímo na nádržích a způsobily rozsáhlé požáry.

Důvodem je nejen čím dál rychlejší rozvoj dalekonosných dronů, ale především čím dál častější ukrajinské údery na rafinerie a vojenské cíle hluboko v týlu nepřítele. Kyjev tak už v posledních měsících podle odhadů vyřadil z provozu takřka pětinu ruských rafinerských kapacit.

Jeden z posledních útoků bezpilotních letounů na rafinerii se měl odehrát v Ťumeni na Sibiři, tedy přes 2000 kilometrů od ukrajinského bojiště, jak napsal nezávislý ruský server The Moscow Times.

Podle zprávy nejméně dva stroje poškodily destilační kolonu a systém zásobování vodou. Regionální správa však událost popřela. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla s tím, že nebyly hlášeny žádné škody ani zranění.

Pokud by se potvrdily domněnky, že stroje odstartovaly z Ukrajiny, šlo by o dosud nejhlubší úder Kyjeva na ruské území.

Už v létě sice ukrajinské jednotky pomocí dronů zasáhly strategické bombardéry ve východosibiřském Irkutsku, do oblasti se ale dostaly v kamionech a vypuštěny byly až v blízkosti cílových letišť v rámci operace Pavučina.

Ohrožení může pro Rusko představovat i řízená střela s plochou dráhou letu FP‑5 Flamingo, kterou Ukrajina představila letos v srpnu a podle dostupných údajů má dolet až 3000 kilometrů.