Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během pondělního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.
Minulý týden v Bruselu schválili ministři obrany aliančních zemí nové závazky, kterými chtějí přispět ke společné obraně. K dosažení těchto cílů bude podle generálního tajemníka NATO potřeba více peněz. Rutte proto navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu právě na pět procent HDP: 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či na budování zdravotnických zařízení.
Dosavadní cíl – dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) –, domluvený už v roce 2014, splňuje či překračuje jen 22 z celkem 32 členů bloku. Česko cíl splnilo v loňském roce a vydává na obranu 2,08 procenta HDP. Největší výdaje má nyní podle dubnových statistik Polsko (4,07 procenta HDP). Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump požaduje pět procent HDP na obranu, zatím na tento účel vydávají 3,19 procenta HDP.
Rutte očekává, že pětiprocentní cíl, pokud jde o obranné výdaje, bude schválen právě na summitu, který se koná 24. a 25. června. „Pět procent ale není jen číslo, jde o hodnotu, která je podložena fakty,“ prohlásil.
Výdaje na obranu souvisejí právě s vytyčenými aliančními závazky. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. Detaily těchto plánů nejsou veřejné a pro každou spojeneckou zemi čítají desítky až stovky stránek. V budoucích závazcích pro Česko se podle zdrojů ČTK například hovoří o vybudování těžké brigády a o posílení protivzdušné obrany.
I generální tajemník NATO v pondělí zmínil, že detaily plánů jsou tajné, nicméně faktem je, že NATO potřebuje o 400 procent navýšit kapacitu protivzdušné a protiraketové obrany. Potřeba jsou ale i vojenská letadla, obrněné automobily a další vojenské vybavení. „Nebezpečí nezmizí, ani když skončí válka na Ukrajině,“ dodal Rutte.
Generální tajemník rovněž uvítal úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zastavení krveprolití v zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi. „Naše podpora není o prodlužování války, pouze pomáháme Ukrajině se bránit,“ dodal Rutte.
