Hlavní obsah

Severští novináři odhalili desítky ruských agentů

Foto: Shag 7799, Shutterstock.com

Ruský prezident Vladimir Putin sám na konci studené války sloužil v Německé demokratické republice v řadách KGB.

Přes několik sérií vyhošťování ruských „diplomatů“ jich v evropských zemích nadále zůstává mnoho. Naznačuje to i nejnovější zjištění investigativních novinářů ze severských států.

Článek

Investigativní novináři z Finska, Norska, Švédska a Dánska ve spolupráci s organizací Dossier Center založenou a financovanou ruským disidentem Michailem Chodorkovským odhalili v těchto zemích desítky ruských špionů pracujících pod diplomatickým krytím. Na zprávu severských veřejnoprávních médií (finské YLE, norské NRK, švédské SVT a dánské DR) upozornil mimo jiné web Ukrajinska Pravda.

Údajní ruští diplomaté podle investigativců pracují pro různé zpravodajské služby, jako např. Službu vnější rozvědky (SVR), Hlavní správu rozvědky (GRU) a Federální službu bezpečnosti (FSB). Jejich pozice na ambasádě jsou ve většině případů druhořadé. Nejdůležitější diplomatické posty jsou pro jejich práci totiž příliš exponované.

Finská YLE takto na ruské ambasádě v Helsinkách rozkryla síť tří agentů ruských tajných služeb. Byl mezi nimi Dmitrij Otoročkin, údajný důstojník SVR, který byl poté přeložen na velvyslanectví v Kodani, odkud ho loni na jaře vyhostili zpět do Ruska.

Na ruské sociální síti VKontakte měl tři profily s jinými jmény a místy bydliště. Nicméně profilové fotky byly snadno identifikovatelné, a tak novinářům došlo, že jde o stejnou osobu.

Stanice dále jmenovala šedesátiletého Vladimira Komarova a sedmatřicetiletého Dmitrije Dviňaninova, kteří pracovali také na helsinské ambasádě. Šlo pravděpodobně o agenty GRU. Podobně jako Otoročkin byli oba na jaře 2022 z Finska vyhoštěni.

Finská policie předpokládá, že skoro třetina personálu ruské ambasády mohou být agenti ruských zpravodajských služeb. Několikrát se stalo, že finské zpravodajské služby zasáhly proti „diplomatům“ ve chvíli, když se snažili navázat kontakt s Rusy žijícími ve Finsku, aby pro ně prováděli špionáž.

Podle zprávy vydané v březnu finskou rozvědkou opatření přijatá vládou jako vyhošťování diplomatů a nevydávání víz podezřelým osobám značně oslabila ruské špionážní aktivity v zemi.

„V roce 2022 se velikost ruské špionážní sítě smrskla o polovinu,“ řekl pro YLE ředitel rozvědky Antti Pelttari.

Reportéři švédské veřejnoprávní televize SVT identifikovali coby ruské agenty celkem 21 osob, které se pohybovaly po chodbách ambasády ve Stockholmu. V diplomacii údajně do dubna loňského roku pracovalo 13 z nich.

Zatím naposledy Švédsko o zásahu proti ruským agentům veřejně informovalo v úterý, kdy království kvůli podezření ze špionáže vyhostilo pět osob.

Jak se Finsko vypořádalo s ruskými tajnými službami na svém území

Norská stanice NRK doplnila, že v rámci vyšetřování bylo celkem 38 osob, které pracovaly na ambasádách v severských státech, označeno za agenty ruských zpravodajských služeb.

Začátkem dubna Norové vyhostili 15 zaměstnanců ruské ambasády. Všichni byli podle Osla agenty, kteří měli diplomatické krytí.

Norští novináři společně s organizací Dossier Center například identifikovali jako agenta ruského konzula na Špicberkách Andreje Čemerila. Prozradila ho jeho adresa z minulých let – bydlel totiž v místě, které je známé jako sídlo výcvikového centra GRU. Čemerilo ale obvinění popřel.

Doporučované