Článek
Slovenská rafinerie Slovnaft hodlá dovážet ruskou ropu ropovodem Družba i po dokončení probíhajících technologických úprav ohledně zpracovávání alternativní suroviny. Novinářům to v pátek řekl výkonný ředitel Slovnaftu Marek Senkovič. Uvedený investiční projekt s náklady 200 milionů dolarů (4,19 miliardy korun) plánuje společnost, která patří do maďarské skupiny MOL, dokončit v příštím roce.
Slovensko a také Maďarsko dlouhodobě využívají ruskou ropu a na její dovoz získaly výjimku ze sankcí, které na Moskvu po ruské vojenské invazi na Ukrajinu uvalila Evropská unie. Loni v červnu ale Slovnaftu skončila výjimka na vývoz produktů z ruské ropy do Česka, které patří k hlavním exportním trhům bratislavské rafinerie.
„Pokud bude možné dovážet či zpracovávat ruskou ropu i nadále, tak se tomu přizpůsobíme. Pokud to bude možné, budeme v omezeném objemu pokračovat dál, z důvodu, aby tok ropy přes Družbu pokračoval, aby ta trasa dál existovala. Má to strategický význam nejen pro Slovensko, ale pro celý region,“ uvedl Senkovič.
Po přerušení dodávek ropovodem Družba, které trvalo od konce letošního ledna do druhé poloviny dubna, Slovnaft pokrýval své potřeby ropou vypůjčenou od státu a nákupem alternativní suroviny. Tu rafinerie dovážela prostřednictvím ropovodu Adria, který začíná v Chorvatsku. V současnosti je podíl zpracovávané ruské a alternativní ropy ve Slovnaftu podle Senkoviče zhruba stejný, příští měsíc společnost možná bude využívat více ruské ropy.
Senkovič blíže nekomentoval dřívější vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, který po nedávné návštěvě Moskvy řekl, že ropu pro bratislavskou rafinerii by nově mohl kupovat státem kontrolovaný přepravce ropy Transpetrol.
„Zatím si to neumíme představit. Ta diskuse by musela být detailní, nemáme k tomu informace,“ řekl výkonný ředitel Slovnaftu. V současnosti dodávky ropy pro Slovnaft zajišťuje jeho mateřská skupina MOL.
Podle Senkoviče na světovém trhu v současnosti chybí deset až 15 procent množství ropy oproti období do začátku března, kdy byl kvůli konfliktu na Blízkém východě téměř zcela uzavřen Hormuzský průliv. Před válkou v regionu touto trasou proudila zhruba pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného plynu.
„Nedostatek nabídky ropy je momentálně pokrytý rozpuštěním globálních nouzových zásob a produktů různými státy. Toto v jistém momentu skončí. Pokud do té doby nedojde k obnovení toku ropy přes Hormuzský průliv, bude to mít potenciál ohrozit zásobování trhu,“ uvedl Senkovič. Dodal, že po otevření Hormuzského průlivu bude trvat měsíce, než se situace v oblasti z hlediska rafinerií a ropné infrastruktury vrátí do dřívějšího režimu.
Senkovič také řekl, že poptávka po palivech na vzniklou situaci zatím prakticky nereagovala. Pocit jistoty na trhu podle něj není na místě. V létě obvykle stoupá spotřeba paliv o deset až 15 procent.
