Slovně Trump přitvrzuje. Na stole má možnost zasáhnout páteř ruské ekonomiky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump v úterý přišel s možná dosud nejostřejším vyjádřením na adresu Ruska. Tamnímu diktátorovi Vladimiru Putinovi v době váznoucích jednání o míru na Ukrajině vzkázal, že si „hraje s ohněm“.

„Vladimir Putin si neuvědomuje, že nebýt mě, tak už by se Rusku stala spousta zlých věcí. A tím myslím opravdu zlých,“ dodal Trump, který dlouhodobě svaluje vinu za rozpoutání války také na napadenou Ukrajinu. Jen dva dny předtím označil Putina vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města za „šílence“.

Na poznámku o duševním stavu Kreml odvětil tím, že Trump je „emocionálně přetížený“. Tentokrát se ozval místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv.

„Vím o jediné opravdu zlé věci a tou je třetí světová válka. Doufám, že Trump to chápe!“ napsal na sociální síti X politik, který od začátku ruské války na Ukrajině proslul už řadou ostrých výroků na adresu Západu i Ukrajiny, včetně výzev k útokům na evropské metropole.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak vyjádřil Trumpovi vděk za jeho mírové snahy. Putinův poradce Jurij Ušakov zase řekl, že americký prezident o konfliktu „není dobře informován“. Podle něj ví o ruské odvetě, ale nemá zprávy o ukrajinských „teroristických útocích“ proti ruským městům.

Jen těžko se dá odhadovat, nakolik je Trump vzhledem ke své historii vztahu s Putinem skutečně pobouřený. Podle zákulisních informací amerických médií opravdu zvažuje uvalení sankcí na Rusko. Tuto možnost prezident několikrát připustil i veřejně, ale zatím od svého návratu do Bílého domu nikdy nepřistoupil ke konkrétním krokům.

Seznam Zprávy shrnují, o jakých variantách amerického „trestu“ pro Rusko se mluví.

První varianta sice neznamená přímo sankci pro Rusko, ale zvýšení americké pomoci Ukrajině by přesto agresora mohlo zabolet.

Ukrajinský deník Kyiv Post s odvoláním na dva zdroje z Bílého domu napsal, že Trump a jeho poradci zvažují zrušit restrikce na používání amerických zbraní ukrajinskou armádou.

To znamená, že by Ukrajinci bez jakýchkoliv omezení mohli raketami zasahovat cíle i v Rusku, nejen na Rusy okupovaném území Ukrajiny. Trumpův předchůdce Joe Biden sice v minulosti souhlasil s dodávkami střel ATACMS s doletem 300 kilometrů, ale zpočátku nepovolil jejich nasazení za hranicí Ukrajiny.

Poté, co loni v listopadu demokratická kandidátka Kamala Harrisová prohrála s Trumpem v prezidentských volbách, povolil Biden nasazení ATACMS i na ruském území, ale výhradně proti vojenským cílům. Tedy nikoliv například na ropné rafinerie.

Ať rozhodne Trump jakkoliv, americké ATACMS nyní Ukrajina v arzenálu nemá. Dostala jich více než 30 a poslední odpálila v lednu. Pokud by je měla znovu nasadit, musel by Trump schválit nové dodávky. Ukrajina totiž dodnes dostává americkou pomoc schválenou ještě za Bidenovy administrativy. Trump zatím nenaznačil, jestli hodlá dodávky prodloužit.

Americký deník The Washington Post (WP) píše, že Bílý dům momentálně diskutuje o zpřísnění sankcí proti ruskému energetickému a bankovnímu sektoru.

Ačkoli americké sankce se dosud vztahují na řadu jednotlivců v Putinově okolí, státní ropné a plynárenské společnosti se silným postihům vyhýbaly. Americké dolary tak mohou do Ruska dál proudit i legální cestou.

„Odříznutí jednotlivých ruských společností a bank od amerického finančního systému, zmrazení jejich aktiv, zablokování možnosti provádět transakce v dolarech – stále existují cíle, jež jsou k dispozici,“ připomněl pro WP Edward Fishman, který pomáhal navrhovat americké sankce vůči Rusku přijaté během vlády Baracka Obamy.

„Pokud se Trumpova administrativa nebude znovu snažit odepřít vojenskou a zpravodajskou podporu samotné Ukrajině a oslabit její pozici, lze ruskou invazi na Ukrajinu přiblížit ke konci pouze prostřednictvím prudce zesílené kampaně maximálního nátlaku s cílem omezit příjmy Kremlu z vývozu energie, které slouží jako klíčové ekonomické záchranné lano pro udržení ruských vojenských zvěrstev,“ poznamenal nedávno pro Seznam Zprávy energetický analytik Benjamin Schmitt z Pensylvánské univerzity.

Spojené státy mohou také zpřísnit již zavedené sankce na ruskou „stínovou“ flotilu tankerů, složenou z plavidel nedodržujících zavedená pravidla námořního obchodu. Moskva se díky nim vyhýbá cenovému stropu pro ropu. USA uplatňují sankce vůči menšímu počtu plavidel než Velká Británie a Evropská unie.

S předchozím bodem souvisí ještě silnější sankce vůči ruskému ropnému průmyslu. Spojené státy by tak mohly využít toho, že ruská ekonomika nyní vykazuje známky slabosti, díky čemuž je Putin zranitelný vůči dalšímu ekonomickému tlaku.

Sám Trump v minulosti zmínil možnost zavedení sekundárních cel. Ta by sice nemířila přímo na Rusko, ale týkala by se států, které od něj nakupují suroviny. „To by znamenalo, že když koupíte ropu z Ruska, nemůžete podnikat ve Spojených státech,“ prohlásil americký prezident.

Ruský vývoz ropy již podléhá řadě sankcí ze strany USA, Spojeného království, EU a dalších západních zemí, takže jejími největšími odběrateli zůstávají podle Mezinárodní energetické agentury Čína a Indie. Takové sekundární sankce by se dotkly zejména jich.

Rusko denně vyváží ropu v hodnotě přibližně 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun), což je částka, která více než pokrývá jeho plánované vojenské výdaje pro letošní rok – 400 milionů dolarů denně, jak uvádí britský deník The Times. Propad příjmů by tak mohl poškodit Putinovu schopnost udržet válečnou mašinerii v hladkém chodu.

V americkém Senátu už leží návrh, který podpořili republikáni i demokraté, jenž počítá s drtivými cly na země dovážející ruské nerostné suroviny.

„Cla na úrovni 500 procent jsou v zásadě obchodní embargo. S úrovní cel přes 100 procent je extrémně náročné na trh, který taková cla aplikuje, s importy prorazit. Při úrovni cla 500 procent je to pro drtivou většinu exportních odvětví nemožné. Země zasažené tímto clem by tak přišly o největší trh na světě – USA. Negativní dopady budou tím větší, čím vyšší je závislost ekonomiky na vývozu do Spojených států,“ vysvětlil před časem pro SZ Byznys hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Pro Rusko by to mohlo znamenat velkou ránu, ale je otázka, jestli je Trump ochotný k tak silnému postihu přistoupit vzhledem k tomu, že opakovaně mluví o budoucí ekonomické spolupráci s Ruskem. Použitím tohoto „kladiva“ by si k ní mohl zavřít dveře. Zásadně by poškodil také americké vztahy s Čínou a Indií, s nimiž má zájem v některých oblastech spolupracovat.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý odmítla říct, jestli Trump návrh podporuje.