Trump před hovorem s Putinem poslal do Kremlu dávku pochopení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Amerického prezidenta Donalda Trumpa čeká v pondělí další telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Od návratu do funkce s ním mluvil už dvakrát. Pokaždé se oba shodli na nutnosti jednat o urovnání války na Ukrajině, ale ani jednou nebylo výsledkem stabilní dlouhodobé příměří.

Poprvé spolu mluvili 12. února, hovor trval asi hodinu a půl šlo o první oficiální konverzaci úřadujícího amerického prezidenta s šéfem Kremlu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Diskutovali o řadě témat, včetně obnovení vzájemných vztahů. Krátce poté následovalo osobní setkání ministrů zahraničí Marca Rubia a Sergeje Lavrova.

Podruhé si oba prezidenti volali 18. března, tentokrát to trvalo téměř dvě hodiny.

Putin v tomto telefonátu souhlasil s dočasným zastavením ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, tento částečný klid zbraní pak po měsíci zase skončil. Zároveň zopakoval starší ruské požadavky pro uzavření úplného míru.

Američané se ale předtím domluvili s Ukrajinou na prosazení kompletního příměří a k tomu Trump Putina nepřesvědčil, ačkoli i americký prezident přikládal tomuto bodu velkou důležitost.

Tentokrát si oba lídři budou telefonovat ve chvíli, kdy Trump otevřeně řekl, že bez schůzky s Putinem podle něj k ukončení rusko-ukrajinské války nedojde. Po telefonátu by tak Washington a Moskva mohly oznámit, jestli s plány na jednání nějak pokročily.

Trump dal v týdnu před telefonátem několikrát najevo pochopení pro Putinova (ne)konání. V podstatě ho omluvil, když řekl, že mu nevadí neúčast šéfa Kremlu na pátečních rusko-ukrajinských rozhovorech v Istanbulu, prvních po třech letech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se přitom chtěl sejít přímo s Putinem a sám Trump ho k tomu důrazně vybízel. Trump dal také předtím několikrát najevo, že mu s ustrnutím mírových rozhovorů dochází trpělivost.

K tomu, jak Putin ignoroval evropské ultimátum žádající vyhlášení kompletního příměří, které Trump sám podpořil, se nicméně americký prezident také nevyjádřil. Z druhé strany ale jeho administrativa pohrozila zavedením nových tvrdých sankcí vůči Rusku, pokud Moskva nebude jednání brát vážně.

Ačkoli tak v poslední době prošly turbulentním vývojem vztahy Trumpa s Putinem i se Zelenským, je očividné, že jeho přístup k ruskému lídrovi je vstřícnější. Zatímco Zelenského neváhá veřejně kritizovat a označit za diktátora, o Putinovi negativně nemluví.

Po Trumpově návratu do Bílého domu se zdálo, že udělá pro nápravu amerických vztahů s Moskvou hodně. V jednu chvíli Washington hlasoval s Moskvou proti rezoluci Organizace spojených národů, která označovala Rusko za „agresora“ ve válce na Ukrajině.

Kdykoliv Trumpova administrativa vyvíjela tlak, většinou to bylo na Kyjev, jen jemně směrem vůči Kremlu.

„Říkají: Zkusili jsme všechno. Ale to není pravda. Jaký skutečný tlak byl na Rusko zatím vyvinut? Žádný, který by stál za řeč,“ komentoval pro Seznam Zprávy americké snahy dostat obě strany k jednacímu stolu zpravodaj listu Financial Times v Kyjevě Christopher Miller.

Trump dokonce několikrát zopakoval tvrzení ruské propagandy, například že za rozpoutání války může Kyjev, nebo že ukrajinský prezident není ve své pozici legitimně. Také představený americký plán příměří naskakuje spíše na ruské podmínky, Ukrajina by se podle něj mimo jiné měla vzdát svých nároků na okupovaný Krym.

„Vztahy mezi USA a Ruskem se za posledních 100 dní změnily více než za předchozích 30 let. Všechny tyto změny přišly ze strany Trumpovy administrativy, na ruské straně nedošlo k žádné změně,“ popsala pro Seznam Zprávy expertka na ruskou politiku Ruth Deyermondová z King’s College London.

„Hlavním vysvětlením se zdá být to, že lidé s mocí a vlivem v Trumpově administrativě upřednostňují dobré vztahy s Ruskem. Mají zájem na „mírové dohodě“ mezi Ruskem a USA, nikoliv mezi Ruskem a Ukrajinou. V rámci toho si zjevně chtějí rozdělit Ukrajinu tak, aby si Rusko ponechalo ukrajinskou půdu a USA získaly cenná ukrajinská aktiva,“ dodala s odkazem na dohodu o sdílení ukrajinských cenných kovů a americký záměr o kontrolu Záporožské jaderné elektrárny.

Ale i tyto projevy náklonnosti měly své meze. Po ruském bombardování civilních cílů v Kyjevě a dalších ukrajinských městech napsal Trump na svou sociální síť „Vladimire, PŘESTAŇ“. Doposud také odmítal ruské žádosti o stažení sankcí a naopak dal na stůl i vyhrožování zavedením dalších postihů.

V posledních týdnech byla očividná rostoucí frustrace na americké straně, protože se nezdá, že by Moskva měla v plánu jakkoliv ustupovat ze svých požadavků.

Vztah obou lídrů se přitom vyvíjí už dlouho a v principu příliš se nemění. Trump se nikdy – na rozdíl od demokratického prezidenta Joea Bidena i své soupeřky z volebního klání Kamaly Harrisové – neotočil k Moskvě zády. A to ani přes ruskou agresi vůči Ukrajině, kterou se Trump zdráhal odsoudit.

Naopak opakovaně vyjádřil obdiv k Putinovi i dalším autoritářským vůdcům, jako je čínský lídr Si Ťin-pching a severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Putin pak začátkem roku prohlásil, že s Trumpem vždy měl „pragmatické a důvěryhodné“ vztahy, a vyjádřil podporu jeho falešnému tvrzení, že skutečným vítězem amerických prezidentských voleb v roce 2020 byl on, a nikoli Joe Biden. Řekl, že s Trumpem mají o čem mluvit, od Ukrajiny až po ceny energií.

Ruský lídr také s obdivem hovořil o Trumpově odvaze, když se ho loni pokusil zastřelit atentátník, a řekl, že se choval jako „skutečný muž“.

Oba dva politici sdílí také některé světonázory. Hlásí se ke konzervativním, „tradičním“ hodnotám a pěstují si image tvrdých a rozhodných vůdců. Ruské instituce dekriminalizovaly domácí násilí, zakázaly „globální hnutí LGBTQ“ jako extremistické a snaží se o omezení interrupcí, což může vyvolávat sympatie u části amerických republikánů.

A Trump v očích ruského lídra stoupl i vybočením z trajektorie amerických vztahů se spojenci. Kremlu prospívá, pokud důvěra mezi členskými státy NATO oslabuje, jako se to stalo už v počátku Trumpova mandátu.

Trump si během svého prvního mandátu vybudoval s Putinem osobní vztah a zůstal s ním v kontaktu i po něm, jak popsala kniha respektovaného amerického novináře Boba Woodwarda.

Během kampaně toto republikánský kandidát nicméně popíral, také Kreml odmítl, že by se mezi nimi udržovala přímá linka.

Kontakt s ruským prezidentem ale nebyl už před volbami přítěží u lidí, kteří jsou Trumpovi blízcí. Tucker Carlson, bývalý moderátor americké konzervativní stanice Fox News, který patří k nejbližšímu okruhu budoucího prezidenta, odletěl loni do Moskvy, aby udělal rozhovor s Putinem.

Nyní do Moskvy opakovaně zamířil i Trumpův poradce Steve Witkoff, jehož setkávání s vysoce postavenými muži Kremlu probíhala v přátelské atmosféře. Na oplátku pak do Washingtonu přicestoval i šéf ruského investičního fondu Kirill Dmitrijev, kvůli jehož návštěvě musely Spojené státy pozastavit na něj uvalené sankce.

Článek původně vydaný u příležitosti istanbulských jednání o míru na Ukrajině jsme aktualizovali v den telefonátu Trump-Putin.