Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
První přímé rozhovory ruské a ukrajinské delegace, které se po třech letech uskutečnily v Istanbulu, skončily.
Nepřinesly žádný dokument, nevedly k příměří. Obě strany se pouze dohodly, že jednání budou pokračovat, ale bez určení konkrétního data a místa.
Ruskou delegaci vedl poradce prezidenta Vladimir Medinskij, ukrajinskou ministr obrany Rustem Umerov. Rusové si vymohli, aby na schůzce nebyli přítomni američtí a turečtí politici.
Seznam Zprávy v několika bodech shrnují, co z téměř dvouhodinových rozhovorů vyplynulo, respektive co vyjednavači obou zemí oznámili.
1) Výměna zajatců
Rustem Umerov oznámil, že ruské straně navrhl velkou výměnu válečných zajatců. Tisíc ukrajinských za tisíc ruských vojáků. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala, že Rusové souhlasili. Byla to dosud největší výměna zajatců od začátku ruské agrese v únoru 2022.
2) Setkání Zelenského a Putina
Ruská delegace potvrdila, že Ukrajinci na jednání vyzývali ke schůzce prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. Nesdělili ale, jaké stanovisko k tomu zaujímá Moskva.
Zelenskyj ostatně už před pár dny Putina vyzval, aby se v Istanbulu sešli právě oni dva, ruský vůdce ale nepřijel. Politici se tváří v tvář sešli jedinkrát, a to v prosinci 2019.
3) O příměří se bude dál jednat
Šéf ruské delegace Medinskij řekl, že obě strany budou dál jednat o příměří. Neřekl ale kdy a kde. Volodymyr Zelenskyj po schůzce prohlásil, že Ukrajina je připravena rychle dospět k míru, ale pokud Rusko příměří odmítne, měl by svět vůči němu přijmout tvrdé sankce. Obě země si vymění své písemné podmínky.
4) Rusové žádali ukrajinské stažení ze čtyř oblastí
Ukrajinská média s odvoláním na zdroje z delegace v Istanbulu uvedla, že Rusové požadovali stažení ukrajinské armády ze čtyř oblastí na východě země, které Moskva považuje za své, tedy z Luhanské, Doněcké, Dněpropetrovské a Chersonské.
Kyjev odmítá to, že by měl Rusku postoupit i ta území, která teď neokupuje. Kreml trvá na tom, že všechny čtyři oblasti se musí stát součástí Ruska, protože to tak stojí v ruské ústavě.
5) Jednalo se přes tlumočníky
Přestože ukrajinští vyjednavači umějí rusky, z „politických“ důvodů trvali na tom, aby při rozhovorech tlumočník překládal z ukrajinštiny do ruštiny a naopak. Ruská strana požadavek akceptovala.
6) Nečekaný krok papeže
V době, kdy istanbulské jednání skončilo, oznámil mírovou iniciativu nový papež Lev XIV. Uvedl, že je ve Vatikánu připraven hostit ukrajinskou a ruskou delegaci na mírových rozhovorech.
