Socialistické sídliště se zřítilo. Terčem hněvu je i Trump

Mělo to být důstojné bydlení pro chudé a historicky odstrčené. Komplex budov známý pod zkratkou OPPE ve venezuelském pobřežním státě La Guaira se ale při zemětřesení zhroutil jako domeček z karet. Ze zhruba stovky budov zůstaly stát jen tři. I proto je dnes oblast, kde tato „socialistická sídliště“ stála, považována za zónu smrti.

Tyto byty a často i jednoduché domky předávali lidem revoluční vůdci Hugo Chávez a Nicolás Maduro v rámci sociálního programu Misión Vivienda.

Nechtěli přitom nájem ani úhradu služeb. Jediné, co požadovali, byl politický hlas a aktivistická podpora revoluce. Venezuelané, kteří získali klíče od těchto apartmánů, měli například organizovat manifestace, nebo naopak antiimperialistické protesty.

Teď se tito lidé proti vládě, které je takto protežovala, bouří. Domy prý neměly dobrou statiku, mnohé z nich nebyly zkolaudované, otřesy tak v žádném případě nemohly vydržet. Španělská verze stanice ABC odhaduje, že jen zde mohly zahynout tisíce lidí.

Venezuelská vláda zatím potvrdila přes pět tisíc obětí zemětřesení. Očekává se, že počet nadále poroste. Pod stovkami tun trosek jsou odhadem stále tisíce lidí. Jen v La Guaira, nejpostiženějším státě, spadly stovky budov. Podle lokálních médií o střechu nad hlavou přišlo na 25 tisíc lidí.

Přírodní katastrofa podle řady expertů zpomalí, nebo dokonce úplně zastaví přechod od diktatury k demokracii. Ostatně, vláda v Caracasu už podle svědectví přímo z ulice a nezávislých reportérů přistoupila k represím, aby zamezila velké sociální vzpouře.

„Svůj hněv také směřují proti Trumpově administrativě, která v posledních několika měsících podporovala ekonomické obchody mezi americkými společnostmi a Venezuelou a mlčky přihlížela tomu, jak (venezuelská) vláda tuto katastrofu řeší,“ napsala v deníku The New York Times zpravodajka Julie Turkewitzová.

USA mají Venezuelu prakticky jako svůj lenní stát. Kolegové Turkewitzové z redakce nedávno přinesli exkluzivní materiál o šéfovi americké diplomacie Marco Rubiovi, jehož   text popisuje jako „místodržícího Venezuely“. Má to být on, kdo rozhoduje například o příjmech a výdajích z venezuelských ropných výnosů.

Sám Donald Trump prakticky hned po lednovém dopadení diktátora Nicoláse Madura prohlásil, že USA budou Venezuelu spravovat, hloubka vlivu i tak mnohé překvapila až šokovala.

„Rubio nyní skutečně kontroluje venezuelské finance, distribuci přírodních zdrojů země a její vládu,“ napsaly NYT.

Seznam Zprávy jsou v častém kontaktu se zhruba desítkou lidí ve Venezuele a je znát, že hněv se opravdu pomalu obrací i proti USA.

Někteří z nich mají za to, že je Trump dostatečně mocný na to, aby Rodríguezovou prostě odvolal. Není to podle nich jen o nekompetenci, ale také o úplatkářství a rabování, které katastrofu doprovázejí. Jevy, o kterých se nedávno Seznam Zprávy rozepsaly.

Objevily se také informace o tom, že se do země chtěla vrátit vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. A to hned dvakrát. Nejprve plánovala přelétnout z nedalekého nizozemského ostrova Curacao, později z Panamy. V obou případech jí ale americká vláda návrat nepovolila, což americká média popsala jako důkaz „trhliny“ ve vztahu Machadová-Trump.

Americký prezident sice popřel, že by političce, která mimochodem v současnosti nemá venezuelský pas, cestu domů zakázal, nebo znemožnil, je ale více než jasné, že nadále u moci drží Delcy Rodríguezovou, jejíž práci si pochvaluje.

„Spojené státy riskují, že přijdou o přízeň, kterou si získaly před šesti měsíci odstraněním Madura,“ napsal pro digitální portál FreePress Elliot Ambras, který byl mezi lety 2019 a 2021 Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Venezuelu.

„Nejedná se pouze o zradu dlouhodobého závazku Ameriky obnovit ve Venezuele demokracii po 27 letech socialistického autoritářství. Je to také v rozporu s vlastními zájmy Ameriky a kontraproduktivní z hlediska hlavní priority Trumpovy administrativy: těžby venezuelské ropy a jejího dodávání spotřebitelům,“ míní Abrams.

Nabízejí se tedy dvě otázky: Co bude s venezuelskou demokracií a jak je na tom Trumpův „venezuelský model“? Tedy sázka na autoritářský režim výměnou za politickou stabilitu a vzájemný obchod?

„Do jisté míry mi připadalo rozumné říci: Teď na to (demokracii) není ten správný okamžik, víte, máme toho na talíři až moc, nemůžeme se ještě zabývat politickou transformací,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy britský bezpečnostní analytik Phil Gunson, který žije a pracuje v Caracasu.

Přesto USA podpořily iniciativu části opozice - má se jednat o bývalé opoziční poslance z let 2015 až 2020 - která s vládou zahájila dialog o organizaci voleb a podmínek, za nichž by k nim mohlo dojít.

„USA chtějí alespoň vyvolat dojem, že se na této frontě (ohledně demokracie) něco děje,“ podotýká Gunson, který je ale k tomuto „dialogu“ skeptický.

„Nemyslím si, že by to nějak vehementně podporoval Donald Trump. Naopak, současná situace mu vyhovuje,“ míní analytik v narážce na prezidentovu chválu venezuelské vlády a vzájemný byznys. Dodává, že bez Trumpa se ve Venezuele nic nepohne.

Pozoruhodné také je, že v této části opozice nehraje žádnou roli už jednou zmíněná María Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny míru.

„Jejich cílem (opozice bývalého parlamentu) je vlastně získat převahu nad Maríou Corinou, protože vidí, že její vztahy s USA jsou velmi napjaté, a tak si myslí, že se jim tím otevírá příležitost. Ale opět se vracíme k otázce: Je to skutečné? Vede to někam?“ říká Phil Gunson.

Venezuelská opozice je přitom známá vnitřními rozpory a ambicemi, které často zcela rozbíjejí jednotu. A zdá se, že tomu není jinak ani v této době.

„Bylo jasné, že se někteří z nich začnou proti Machadové vymezovat, čekali jen na okamžik jejího zakolísání,“ řekl Seznam Zprávám Rafael Paredes, který před lety patřil k opoziční straně Primero Justicia, než z politiky kvůli „toxickému“ prostředí odešel.

Podle něj socialisté s chutí začnou s touto frakcí opozice vyjednávat, aby Machadovou ještě více oslabili a hlavně opozici jako celek rozdělili. „Strategii rozděl a panuj vláda praktikuje prakticky od začátku revoluce,“ dodává Paredes.

Každopádně Machadová stále zůstává nejpopulárnější domácí političkou, vyplývá z dat tuzemské společnosti veřejného mínění Datanálisis. „Ještě větší podporu, a to kolem 70 procent, zde ale má Donald Trump,“ říká pro Seznam Zprávy v dalším rozhovoru sociolog a ředitel firmy Datanálisis Luis Vicente León.

Upozorňuje ale na to, že k těmto číslům jeho firma dospěla před devastujícím zemětřesením. Může se tak stát, že Trump o pár procent přijde.

„Lidé jsou opravdu velmi naštvaní na nedostatečnou vládní pomoc během tragédie. A Trump je s touto vládou spojený, což ostatně sám neustále opakuje,“ uvedl León.

Problém vidí v politizaci celé krize, a to nejen ze strany Delcy Rodríguezové . „Odpůrci vlády se budou snažit využít toho, co je skutečně špatné, a toho, co navíc politicky zveličují, aby to oportunisticky využili. A to pravděpodobně buď k destabilizaci vlády, nebo k tomu, aby sami získali popularitu. Čeká nás složité období,“ míní sociolog.

I on se zamýšlí nad osobností Maríi Coriny Machadové. „Kdyby Američané chtěli, už by v zemi dávno byla,“ říká.

Podle něj by přitom politička mnohé získala, protože mohla „zúročit“ nedůvěru, frustraci a hněv lidí, kteří mají za to, že je socialisté nechali napospas jejich osudu.

„Jenže hlavní rozhodnutí ve Venezuele dnes dělá Bílý dům a ten si Machadovou ve Venezuele prostě nepřál,“ uzavírá sociolog León.