Článek
Mladý ázerbájdžánský politický analytik Bahruz Samadov, který studoval i přednášel v Česku, dostal od ázerbájdžánského soudu trest 15 let. Do vězení půjde za údajnou vlastizradu a extremismus. Před vynesením rozsudku se ve vazbě pokusil o sebevraždu.
Rozsudek padl 23. června 2025 u soudu v Baku, proces probíhal za zavřenými dveřmi a bez přítomnosti nezávislých pozorovatelů. Přístup byl umožněn pouze několika blízkým, včetně Samadovovy babičky, přátel a několika aktivistů. „Hlavním důkazem“ měla být korespondence se třemi arménskými občany a také články kritické vůči ázerbajdžánským orgánům. Publicistické články Samadov zveřejňoval v médiích jako OC Media, Eurasianet nebo openDemocracy.
Ve vazbě se Ázerbájdžánec pokusil o sebevraždu, zachránil ho spoluvězeň. Na protest proti rozsudku pak držel hladovku. Jeho právník i aktivisté opakovaně žádali o kontrolní návštěvu veřejného ochránce práv, ale nebylo jim vyhověno.
Samadov byl již před jeho zatčením znám svými pacifistickými názory. Byl také pokládán za stoupence co nejrychlejšího uzavření míru s Arménií, se kterou je Ázerbájdžán již více než 30 let ve válečném stavu. Podle Amnesty International Samadov všechna obvinění soudu odmítl a uvedl, že ve svých textech vždy usiloval o podporu mírového řešení, ochranu lidských práv a překonání nenávisti.
K zatčení došlo loni v srpnu
Samadov byl zatčen 21. srpna 2024 během krátké návštěvy Baku. Ačkoli dlouhodobě působil v Praze, podle informací serveru Aktuálně.cz čelil v Ázerbájdžánu sledování a výhrůžkám už delší dobu. Bezprostředně po zatčení mu byl na dva dny odepřen kontakt s právníkem i rodinou, vazba byla nařízena bez možnosti kauce.
Samadova policie zatkla v bytě jeho babičky, ve kterém žil. Jeho babička později uvedla, že jí po vnukově zatčení zavolala žena, která se představila jako advokátka. Sdělila jí, že Samadova obvinili z vlastizrady poté, co u něj našli korespondenci s Armény, která údajně dokazuje, že články kritizující poměry v Ázerbájdžánu psal na arménskou objednávku.
Podle Mezinárodní federace pro lidská práva publikoval Samadov krátce před svým zatčením článek s názvem „Ochladnutí vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem“, v němž se zabývá tím, jak dříve „bratrská“ aliance mezi Ázerbájdžánem a Tureckem utrpěla v důsledku rozdílných postojů k současným konfliktům na Blízkém východě.
Univerzita i lidskoprávní organizace bijí na poplach
Na případ zareagovala Univerzita Karlova, kde Samadov působil jako doktorand. „Vždy jsme usilovali o co nejotevřenější vzájemné vztahy (s Ázerbájdžánem, pozn. redakce), takže se dnes musíme ozvat proti takto tvrdému a politicky motivovanému rozsudku nad naším studentem. Stojíme za Bahruzem Samadovem,“ uvedla rektorka univerzity Milena Králíčková. Dodala, že univerzita bude hledat možnosti mezinárodní podpory napříč partnerskými školami a institucemi.
K případu se vyjádřila i lidskoprávní organizace Amnesty International. Ta odsouzení Ázerbájdžánce považuje za příklad porušení práva na svobodu projevu a akademické svobody. Organizace ve svém prohlášení odsoudila i proces s dalším občanem Ázerbájdžánu Igbalem Abilovem, který byl v podobně vykonstruovaném procesu odsouzen za vlastizradu na 18 let vězení.
„Oba byli postaveni před soud výhradně kvůli svému výzkumu, nenásilné obhajobě lidských práv a svobodnému vyjadřování názorů, které se vymykaly oficiálnímu narativu režimu,“ uvedla k jejich odsouzení Amnesty International a zároveň vyzvala ázerbájdžánské úřady k jejich okamžitému propuštění.
I české Ministerstvo zahraničí již krátce po Samadově zatčení Seznam Zprávám potvrdilo, že se o jeho případ zajímá. Možnosti České republiky zatčenému výzkumníkovi pomoci již tehdy byly velmi omezené. Vzhledem k tomu, že není českým občanem, mu Praha nemůže poskytnout konzulární pomoc.
