Článek
Bangladéšský zvláštní tribunál v pondělí uznal bývalou premiérku Šajch Hasínu Vadžídovou vinnou ze zločinů proti lidskosti a z násilného potlačení loňských studentských protestů a odsoudil ji k trestu smrti, informují tiskové agentury. Uzavřel se tak několikaměsíční proces, v němž byla expremiérka obžalována z nařízení zásahů, při nichž zahynulo na 1400 lidí. Několikatýdenní protivládní demonstrace loni v létě donutily tehdejší šéfku vlády k rezignaci a útěku do Indie, souzena tak byla v nepřítomnosti. Vadžídová všechna obvinění odmítá, legitimitu soudu neuznává a rozsudek označila za politicky motivovaný.
Osmasedmdesátiletá Vadžídová byla odsouzena k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti a k trestu smrti za zabití několika lidí během protestů, upřesnila agentura Reuters. „Rozhodli jsme se uložit jediný možný trest, trest smrti,“ prohlásil soudce tribunálu v hlavním městě Dháce. Televizní stanice vynášení rozsudku přenášely živě.
Soud v červenci obžaloval bývalou šéfku kabinetu z toho, že loni nařídila bezpečnostním složkám, své straně Lidová liga (Awami League) a jejím členům, aby masově zabíjeli, ubližovali, prováděli cílené násilí na ženách a dětech, spalovali těla a odpírali lékařskou péči zraněným. Jako klíčový důkaz posloužila nahrávka jednoho z expremiérčiných telefonátů.
„Rozsudek proti mé osobě vynesl zmanipulovaný soud, ustavený a vedený nikým nevolenou vládou bez demokratického mandátu,“ reagovala Vadžídová krátce po vynesení rozsudku v prohlášení, z něhož citovaly tiskové agentury. Verdikt je podle ní „zaujatý a politicky motivovaný“. „Nebojím se postavit žalobcům před řádným soudem, kde budou důkazy posouzeny a prověřeny spravedlivě,“ dodala.
Bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál (ICT) zřídila v roce 2009 sama Vadžídová kvůli vyšetřování zločinů spáchaných během bojů za nezávislost na Pákistánu v roce 1971.
Rozsudek padl jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se v této asijské zemi mají konat na začátku února. Proti rozsudku se lze odvolat k Nejvyššímu soudu. Syn a poradce Hasíny, Sadžíb Vadžíd, však v předvečer vynesení verdiktu agentuře Reuters sdělil, že se proti němu nemíní odvolávat, pokud se k moci nedostane demokraticky zvolená vláda za účasti Lidové ligy.
Lidové lize byla zakázána účast ve volbách a panují obavy, že pondělní verdikt by mohl před volbami vyvolat nové nepokoje. Soud provázela přísná bezpečnostní opatření, do ulic Dháky i na jiných místech země byly nasazeny policejní a polovojenské jednotky. V zemi před vynesením rozsudku stoupalo napětí, v posledních dnech vybuchlo nejméně 30 podomácku vyrobených bomb a zapáleno bylo 26 vozidel. Incidenty se však obešly bez obětí na životech.
Lidová strana na protest vyzvala ke generální stávce a tribunál označila za falešný soud, píše agentura AP. Protesty ve více než 170milionové asijské zemi začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót přidělujících 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země. Původně pokojné demonstrace v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které si podle zprávy OSN vyžádaly 1400 zabitých a tisíce zraněných. Vadžídová po týdnech stupňujícího se tlaku nakonec 5. srpna 2024 po 15 letech u moci rezignovala a uprchla do Indie.
Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, jehož vláda Lidovou ligu zakázala a změnila příslušné zákony, aby mohl být subjekt souzen za roli během povstání. Prozatímní premiér také zaslal Dillí oficiální žádost o vydání Vadžídové, zatím bez odezvy. Letos v srpnu, v den výročí útěku Vadžídové do Indie, vyhlásil volby na únor 2026.
