Článek
Napětí mezi Ruskem a zeměmi Severoatlentické aliance opět stouplo. Tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, jak v prohlášení uvedla vláda pobaltské země.
V posledních dnech zdaleka nešlo o jediný případ narušení vzdušného prostoru některého z členských států NATO. Nezvyklá je i délka pobytu ruských strojů nad územím Estonska. „Vzhledem k době, po kterou stíhačky byly přítomny v estonském vzdušném prostoru, je v tomto konkrétním případě varianta, že šlo o pouhou náhodu, extrémně nepravděpodobná,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ředitel univerzitního výzkumného centra Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS).
Není to podle něj důvod k přehnané reakci, ovšem vpád zapadá do širší strategické hry Moskvy. Kreml, který již tři a půl roku vede agresivní válku na Ukrajině, si testuje jak státy NATO zareagují - vojensky i politicky. Smetana zároveň spekuluje i o dalším důvodu - že jde o strategické odpoutání pozornosti od pomoci Ukrajině směrem k vlastním obranným systémům států NATO.
Moskva o incidentu tvrdí, že šlo o let z Kerálie do Kaliningradské oblasti a vylučuje, že šlo o narušení estonského vzdušného prostoru. Je možné, že by se ruské stíhačky dostaly nad Estonsko omylem?
Vzhledem k době, po kterou stíhačky byly přítomny v estonském vzdušném prostoru, je v tomto konkrétním případě varianta, že šlo o pouhou náhodu, extrémně nepravděpodobná. Není to zdaleka první inkurze ruských stíhaček do prostoru NATO, v posledních letech se to děje poměrně opakovaně, a tak - ač se to v některých případech může dít skutečně omylem - to zřejmě náhoda nebude.
Narušení trvalo asi 12 minut. To je tedy hodně?
Komparativně je to proti jiným předchozím incidentům opravdu relativně dlouho. Naznačuje to, že si Rusové byli dobře vědomí, že se ve vzdušném prostoru Estonska nacházejí.
Estonský ministr zahraničí vpád označil za „bezprecedentně brutální“, tamní představitelé také hovoří o úmyslu. Šlo tedy ze strany Rusko opravdu o nějakou formu provokace?
Ano, nejpravděpodobnější varianta je, že šlo o záměr. Nabízí se několik motivů a možných záměrů, které se navzájem doplňují:
Prvním je operační test. To znamená, že si Rusko v podstatě bez jakýchkoli nákladů ověřuje reakční dobu a schopnosti aliančních sil. Druhým je test politické odezvy, tedy jak státy NATO reagují na diplomatické úrovni.
Třetím možným motivem - a to je spíš taková strategická spekulace, než že by se to dalo podložit konkrétními výroky z ruské strany - je širší nátlaková strategie: Rusko zvyšuje povědomí o riziku eskalace, aby se státy NATO primárně soustředily na vlastní obranné kapacity a investice, spíš než aby tyto prostředky směřovaly na Ukrajinu. To zapadá i do kontextu dalších incidentů, například když ruské drony v posledních týdnech dopadly na území Polska, dostaly se i nad území Rumunska. Pokud se jednotlivé členské státy cítí samy bezprostředně ohroženy, mají mnohem větší motivaci posilovat kapacity protivzdušné obrany na své straně, spíš než se věnovat tomu, aby posílili protivzdušnou obranu na území Ukrajiny.
Ruské drony nad Polskem
Jeden skončil na králíkárně, další ale padaly i v blízkosti vojenských základen a muničních skladů. Polsko dál počítá ruské drony.
Včerejší incident tedy zapadá do nějaké širší ruské strategie?
Ano, samotný fakt, že se ruské stíhačky objeví nad územím NATO, není nový. Co je ale jiné, je četnost incidentů v krátké době a jejich povaha – zejména v kombinaci s výskytem ruských dronů na území dalších členských států NATO. To už naznačuje částečný strategický posun. Zároveň ale platí, že samotný fakt, že se ruské stíhačky objeví ve vzdušném prostoru státu NATO, není důvod k přehnané reakci ani k závěru, že se dramaticky změnila situace.
Skutečnost, že k několika incidentům došlo během krátké doby, naznačuje, že nejde o náhody, ale o záměrné kroky – a to potenciálně na všech třech úrovních, o kterých jsem mluvil.
Jak do toho celého zapadá cvičení Západ 2025, které v minulém týdnu uspořádalo Rusko a Bělorusko jen poměrně velmi blízko k hranicím NATO?
Cvičení Západ bylo dlouho plánované a probíhá v pravidelných intervalech. Přirozeně se při něm koncentrují vojenské kapacity a simulují se operace, které by Rusko - případně Rusko ve spolupráci s Běloruskem- mohlo v budoucnu podnikat. To bych chápal jako separátní akci se samostatnou logikou.
Ptal jsem se na to v tom smyslu, zda nemůže jít třeba o testování nějaké zpravodajské techniky, která by odhalovala konkrétní procesy spuštěné v zemích NATO v reakci na narušení jejich vzdušného prostoru?
To v zásadě odpovídá prvnímu motivu, který jsem zmiňoval. Nejde o techniku, ale o samotnou simulaci – narušením vzdušného prostoru donutíte stát aktivovat své procesy a můžete sledovat, jak rychle reaguje, jaké prostředky nasazuje a jak funguje spolupráce národních a mezinárodních jednotek, jelikož v Estonsku jsou vojensky přítomné i další státy. To je pro Rusko cenný test.
Jde v tuto chvíli již něco z reakce států NATO vyčíst? Ruské stíhačky zahnaly italské F-35, zároveň kvůli masivnímu útoku na Ukrajinu dnes ráno vzlétla i letadla v Polsku.
Neřekl bych, že si z toho lze vzít jednu konkrétní širší operační lekci. I tak je to ale pro stát, který potenciálně uvažuje v kontextu možné širší eskalace, velmi užitečné. Rusko může sledovat jisté vzorce chování, které jsou zajímavé spíše v politické rovině - můžeme se bavit o míře „chuti“ k eskalaci mezi jednotlivými zeměmi i o aktivaci některých spojeneckých procesů, jako je třeba článek 4 Severoatlantické smlouvy.
Jaký význam vůbec aplikace tohoto ustanovení má?
Jde o právo členského státu, který se cítí ohrožen, a v zásadě to není nic bezprecedentního, jelikož byl už opakovaně použit. Výsledkem jsou konzultace o možných krocích – ať už jde o kapacitu východního křídla NATO, které jsme již v minulých letech výrazně posílili, nebo politická rozhodnutí, která mohou vyslat odstrašující signál směrem k Rusku.
Může to vést k nějakým konkrétním opatřením třeba i v příštích dnech?
Ano, nemusí jít jen o politické gesto. Konzultace často vedou k posílení konkrétních kapacit, například vojenských jednotek rozmístěných v Pobaltí, Polsku či Finsku.
