Hlavní obsah

Budoucnost planety v rukou 9 lidí. Biden může přijít o klimatickou páku

Foto: Profimedia.cz

„Přestaňte přidávat uhlí do ohně,“ protestovali v dubnu lidé před uhelnou elektrárnou v Západní Virginii. Z uhlí pochází v tomto státě až 90 % elektřiny.

Reklama

23. 6. 14:41

Ameriku zasáhla úmorná vlna veder, již vědci spojují se změnami klimatu. Zatímco jednotlivé státy přistupují k mimořádným opatřením, u Nejvyššího soudu se vede zcela jiná bitva. A pro boj s klimakrizí nevypadá příznivě.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Několik čísel na úvod: Spojené státy jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem planety. Podle zprávy, již před dvěma lety zveřejnila Evropská unie, za nimi jde 13,7 procenta světových emisí skleníkových plynů.

Že tyto plyny ohřívají planetu, opakují vědci stále dokola. A vlny veder, které přicházejí čím dál dříve a sužují země napříč světem, pak odborníci spojují právě s oteplováním Země. Jednoduše řečeno – mezi emisemi skleníkových plynů a třeba tím, že v Kalifornii kvůli extrémnímu suchu stát nařídil šetřit na vodě, existuje podle vědců souvislost.

Zhruba čtvrtinu amerických emisí pak tvoří ty, které vypouštějí tamní elektrárny. Právě o nich – trochu přeneseně – má ještě do konce měsíce rozhodnout americký Nejvyšší soud.

Předmětem rozhodování je soudní spor Západní Virginie vs. EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí). Ve zkratce se týká toho, zda je v gesci amerického Kongresu rozšiřovat či udělovat pravomoce EPA v oblasti regulace skleníkových plynů.

Proč je to důležité?

V první řadě jde o to, jak bude EPA, tedy úřad, jehož šéfa vybírá americký prezident, moci zasahovat do toho, jak americké elektrárny snižují množství vypouštěných emisí. Verdikt by tak mohl svázat ruce administrativě demokrata Joea Bidena při další snaze regulovat emise.

Kromě environmentální roviny proces i obecnější přesah. Do budoucna by rozhodnutí Nejvyššího soudu mohlo určovat, jaké pravomoce může Kongres vložit do rukou dalších federálních úřadů. Což je ostatně tradiční republikánský přístup k rozdělení moci ve Spojených státech – méně pravomocí federální vládě, více autonomie vládám jednotlivých států.

„Role a pravomoci EPA jsou v kontextu environmentální politiky a legislativy velmi důležité. Donaldu Trumpovi se po nástupu do funkce podařilo za krátkou dobu dosadit do agentury své lidi a dostat ji pod kontrolu. Hned tak z webu EPA zmizely veškeré informace o změně klimatu, a výzkum v této oblasti se prezident snažil omezit i na dalších úrovních. Systematicky tedy eliminoval nepohodlnou vědu,“ vysvětlil Seznam Zprávám amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity.

Nynější rozložení moci u Nejvyššího soudu je jasné – ve skupině devíti soudců mají až šestičlennou většinu konzervativci. Očekává se proto, že konečný verdikt v případě (ne)pravomocí federálního environmentálního úřadu bude skoro určitě v neprospěch životního prostředí.

Konzervativní vidění světa

Případ je důležitý sám o sobě, ze širšího pohledu ovšem poukazuje i na to, jak v současnosti ve Státech vypadá klimatická přetahovaná. Podle listu The New York Times je spor Západní Virginie vs. EPA jen další ukázkou mnohaletého spojení Republikánské strany, konzervativních aktivistů i jejich sponzorů, z nichž je velká část navázaná na uhelný i ropný průmysl.

„Republikánská strana v posledních letech cílí skrze federální soudy na zneplatnění regulací, jež nevyhovují korporacím. Zejména pak fosilnímu průmyslu, který patří k významným sponzorům republikánů. Potenciálně tak soudy mohou svými rozhodnutími zvrátit politickou snahu Bidenovy administrativy o postupnou dekarbonizaci americké ekonomiky a umírnění důsledků klimatické krize,“ podotkl amerikanista Kopecký.

Foto: Profimedia.cz

Prezident Joe Biden s americkým zmocněncem pro otázky klimatických změn Johnem Kerrym na konferenci velkých ekonomik zaměřené na klima a energetiku.

Za snahami o oslabení ekologické a klimatické legislativy stojí podle odborníka podobné zájmové skupiny, jaké v minulosti pomohly do Nejvyššího soudu dosadit konzervativní zástupce.

„Během prezidentského období Donalda Trumpa se tato instituce výrazně posunula směrem ke konzervativnímu vidění světa. Zdá se tedy, že brzy začneme sledovat první významné důsledky tohoto vychýlení z rovnováhy – vedle ekologické legislativy se to může týkat i potratů a imigrační politiky,“ upozornil Petr Kopecký.

Velká slova, málo akce

Biden přišel do Bílého domu zhruba před rokem a půl a dává si práci s tím, aby napravil klimatickou politiku svého předchůdce, republikána Donalda Trumpa. Spojené státy vrátil hned v den prezidentské inaugurace mezi signatáře Pařížské klimatické dohody a Ameriku se snaží prezentovat jako světového lídra v boji s klimakrizí.

Foto: Seznam Zprávy

Jaké scénáře jsou na stole? Ten uvedený v Pařížské klimatické dohodě je považovaný podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu za „optimistický“.

Na poli velkých vyjádření Biden exceluje. Jen před pár dny například vyzval Čínu a další velké ekonomiky, aby své klimatické snahy zdvojnásobily. Apeloval na ně také, aby urychlily snižování produkce emisí metanu a přijaly ambiciózní cíle týkající se vozidel s nulovými emisemi.

V praxi je to ale mnohem složitější. Prezidentovi se nedaří skrze Sněmovnu reprezentantů a Senát, v nichž mají jeho demokraté jen velmi těsnou většinu, prosadit politiky a legislativní balíčky, které by mohly klimatickou akci zase o kus posunout.

Kdo Bidenovi brání v prosazení klimatických cílů v Kongresu?

Překážkou na cestě k reálné změně je demokratický senátor Joe Manchin, jehož hlas je pro schválení potřebné ambiciózní ekologické legislativy potřeba. „Manchin hájí primárně zájmy státu Západní Virginie, za který byl zvolen. A tento stát vyrábí skoro 90 % elektřiny z uhlí, proto také jméno státu figuruje v názvu případu, kterým se Nejvyšší soud zabývá,“ řekl Petr Kopecký. Právě těžební průmysl, zejména těžba uhlí, platí v tomto státě za tradiční odvětví.

„Je pozoruhodné, že Manchin získává obrovské finanční příspěvky od fosilního průmyslu a jeho rodina dokonce v tomto odvětví podniká s nemalými zisky. Vezmeme-li v úvahu, že USA se snaží být lídrem v globální snaze o snížení emisí a řešení klimatické krize, s trochou nadsázky se dá říci, že snahy mezinárodního společenství v oblasti klimatu jsou ohroženy kvůli jednomu americkému senátorovi, jehož hlas je v americkém Senátu rozhodující,“ podotkl.

Blíží se navíc podzimní volby do Kongresu, jejichž výsledek by mohl americké klimatické naděje pohřbít úplně. „Volby dostávají nejen klimatickou agendu Bidenova kabinetu do značného ohrožení. Demokraté do nich jdou s rizikem, že přijdou o křesla v obou komorách Kongresu – to by schválení nové klimatické legislativy ještě ztížilo. Skutečně teď proto hrozí, že Bidenovi po volbách zbyde jen velmi malý prostor pro klimatickou politiku,“ vysvětlil už na konci února britský analytik Robert Falkner z London School of Economics.

Životní prostředí a klima se staly po nástupu prezidenta Joea Bidena průřezovým tématem většiny ministerstev a vládních úřadů. „Klíčovou roli ale má hrát právě EPA, jež by měla být apolitická a opírat se o vědecké poznání. V tuto chvíli sledujeme snahu o zmenšení vlivu EPA a výkonné moci na jedné straně, na druhé straně zvýšení vlivu Kongresu a soudů. To se děje v kontextu zpochybňování vědy, což se týká nejen změny klimatu, ale nedávno třeba také koronaviru,“ poukázal amerikanista Kopecký z Ostravské univerzity a pokračoval:

„Fosilní průmysl důmyslně napadá vědecké poznání. Nahrává mu k tomu i trend, jenž před pěti lety popsal konzervativní myslitel Tom Nichols v knize Smrt odbornosti. Dokumentuje v ní rostoucí nespokojenost nejen s politickým establishmentem, ale také etablovanými odborníky či vědeckými elitami. V USA se stále více nahlíží na nevědomost jako na ctnost – odmítání rad od expertů je vnímáno jako prosazování autonomie a nezávislosti na elitách. Trumpismus tento trend výrazně prohloubil, přistoupili na něj i velmi vzdělaní republikánští politici.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované