Hlavní obsah

Burácení ruských raket už slyší i Polsko. Válka je od něj pár kilometrů

Foto: Profimedia.cz

Následky ruského bombardování ve městě Irpiň v Kyjevské oblasti. Ilustrační snímek.

Reklama

Válka rozpoutaná Ruskem se přiblížila Polsku na dvacet kilometrů. Bombardování vojenské základny v Javorivě ráno vystrašilo Poláky žijící v ukrajinském pohraničí.

Článek

Slyšeli jsme výbuchy, tvrdí obyvatelé polských vesnic u hranice s Ukrajinou. Necelých 20 kilometrů vzdušnou čarou od hranice Rusové v neděli brzy ráno bombardovali ukrajinskou vojenskou základnu ve městě Javoriv.

„Nedaleko v Lubaczówě se zatřásla okna. Je to pro nás těžké,“ cituje televize Polsat jednoho z obyvatel dvanáctitisícového polského Lubaczówa, který leží od hranice s Ukrajinou asi 24 kilometrů. Z Javoriva je to do polského městečka zhruba stejně daleko jako do Lvova.

„Někdy po páté ráno jsem viděl plameny. Byla to taková záře. Probudil mě hluk. Vyskočil jsem, poslouchám dál, co se děje, a zaburácelo to podruhé. Potom jsem se dozvěděl, o co šlo,“ dodal muž.

O třesoucích se okenních tabulkách mluví i dobrovolníci z organizace Sdružení Folkowisko, kteří v polsko-ukrajinském příhraničí pomáhají. „Výbuchy byly slyšet v našich skladech v Cieszanowě, v Lubaczówě se zatřásla okna,“ napsali dobrovolníci na facebooku.

Hned ráno do Javoriva poslali z Polska tři sanitky. Výbuchy byly ráno údajně slyšet až ve městě Přemyšl, které slouží jako hlavní vstupní bod pro ukrajinské válečné uprchlíky.

Po zásahu osmi ruskými raketami zemřelo na javorivské základně 35 lidí a dalších 134 utrpělo zranění, Rusko mluví dokonce o „likvidaci 180 žoldnéřů“.

V Polsku se také objevují obavy z reálné možnosti ruského raketového útoku. Mluví se o tom, že by Rusové mohli „vyzkoušet“, jaká bude reakce NATO, a „omylem trefit“ některé z vojenských základen u hranic či důležité letiště v Řešově na jihovýchodě Polska. Právě to je teď významným logistickým bodem pro dopravu vojenské i humanitární pomoci na Ukrajinu.

Oficiálně o takové možnosti polská vláda nehovoří. Dosud není dostupná ani její reakce na ruský útok u hranic. K věci se vyjadřují hlavně experti a bývalí představitelé armády.

Ukrajinský ministr obrany označil ostřelování Javoriva za „nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU–NATO“. Podobně se o ruské agresi mluví i v Polsku. „Ten útok byl proveden především proto, aby se znovu zastrašila Evropa, aby odradil od pomoci Ukrajině a aby způsobil ještě větší vlnu migrace,“ uvedl například generál Roman Polko. Dříve velel speciální polské jednotce GROM, teď je členem prezidentské rady pro bezpečnost a obranu.

Exministr zahraničních věcí Wiltold Waszyczkowski z vládnoucí strany Právo a spravedlnost označil na twitteru bombardování na západě Ukrajiny za ruský pokus zmocnit se zásobovacích koridorů z Polska do Lvova. „Je to také pokus vyzkoušet reakci NATO. Javoriv byl centrem školení ukrajinských vojáků státy NATO,“ uvedl současný europoslanec.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby k útoku poznamenal, že Rusové zjevně rozšiřují okruh svých cílů. Jde o třetí ruský útok na západní část Ukrajiny v minulých dnech. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana je to projev rostoucí ruské nespokojenosti s tempem invaze.

Sullivan zopakoval stanovisko, podle nějž Washington nehodlá na Ukrajinu vyslat své vojáky, ale řekl taky, že NATO bude bránit každý coul svého území a pomáhat bojujícím Ukrajincům. To zahrnuje jejich vyzbrojování protivzdušnými zbraněmi.

Reklama

Doporučované