Článek
Uprostřed polí nedaleko Toruně se nad okolní krajinu zvedá obří betonová koruna. Z ní už vyrostla více než čtyřicetimetrová postava Matky Boží Bolestné. Obří socha má s podstavcem 55,6 metru a stane se nejvyšším mariánským monumentem v Evropě.
Dělníkům zbývá už jen několik týdnů práce. Slavnostní odhalení je naplánované na 15. srpna. Na stavbu padlo přibližně 2 500 kubíků betonu.
Za projektem stojí miliardář Roman Karkosik s manželkou Grażynou, kteří stavbu financují ze soukromých prostředků.
„Pan Karkosik řekl, že chce, aby socha Panny Marie byla větší než známá postava Krista ve Świebodzinu. Uznal jsem, že bude stačit 40 metrů,“ popsal autor sochy Adam Jakub Matejkowski pro Forbes.
Karkosik zbohatl především v hutnictví, zpracování kovů a chemickém průmyslu, jeho hlavní firmou je průmyslová skupina Boryszew. K projektu se veřejně téměř nevyjadřuje.
Podle lidí zapojených do stavby má být monument poděkováním Panně Marii, sám Karkosik pouze stručně uvedl, že vzniká „z vděčnosti“. S manželkou Grażynou bydlí nedaleko a zároveň dlouhodobě podporuje místní poutní místo v Konotopí.
Stavba, která by podle lidí z oboru normálně vznikala několik let, vyrostla za 13 měsíců. Hlavní stavební specialista projektu Bartłomiej Niesłuchowski říká, že monument se podařilo rychle dokončit díky netradičnímu postupu.
„Mým nápadem bylo stavět to podobně jako pyramidu,“ popsal Polskému rozhlasu. Konstrukce vznikala postupně ve 34 navazujících etapách betonáže. Podobně velké monumenty se přitom podle Niesłuchowského obvykle stavějí pět až deset let.
Nejnáročnější bylo z technického hlediska vytvoření rukou sochy.
Jejich návrh i výroba bednění zabraly zhruba osm měsíců. Tvůrci zároveň počítali s tím, že monument má vydržet nejméně tři století, což jako záruku žádal investor.
Tvůrci proto použili speciální beton, který lépe odolává tepelnému namáhání způsobenému střídáním slunce a stínu a má mít částečně samočisticí vlastnosti. Podle Niesłuchowského jde o materiály, které byly při podobné stavbě v Polsku použity poprvé.
Patnáctimetrový podstavec ve tvaru koruny nebude plnit jen nosnou funkci.
Vznikne v něm veřejně přístupná vyhlídková terasa s výhledem na okolí, návštěvníky tam vyveze výtah. Socha pak ukrývá samostatnou ocelovou konstrukci se servisním schodištěm, která je oddělená od nosné části monumentu a umožní jeho budoucí údržbu.
Tvůrci zároveň otevřeně počítají s tím, že rekordní rozměry budou samy o sobě lákat návštěvníky. „Lidé sem přijedou hlavně proto, aby ten monument viděli. Nic na člověka nepůsobí tak jako něco opravdu velkého,“ míní Niesłuchowski.
To si už loni slibovala i starostka obce Kikoła, pod kterou ves Konotopie spadá.
„Jsme malá obec dobře položená u silnice 10. Máme krásná jezera, dá se u nás hezky trávit čas. A až vznikne ta socha, přitáhne to ještě víc turistů a poutníků, kteří u nás snad zůstanou déle,“ věří Renata Gołębiewská.
V samotném Konotopí ale nepanuje úplná shoda. „Asi si ten pomník staví spíš sobě než Marii,“ řekl v reportáži časopisu Forbes ze začátku roku jeden z místních obyvatel. Jiní, podobně jako starostka, doufají v turistický ruch a v to, že socha z malé obce udělá známý bod na mapě Polska.
Polská záliba v obřích sochách
Ves Konotopie není prvním místem, kde v Polsku vyrostla monumentální sakrální stavba.
Už v roce 2010 se symbolem západního Polska stal 52,5 metru vysoký Kristus Král ve Świebodzinu. Socha dodnes patří mezi nejznámější turistické atrakce regionu.
Ne všechny podobné projekty ale měly šťastný osud. V Čenstochové vznikla před více než deseti lety tehdy největší socha papeže Jana Pavla II. na světě. Měla být hlavním lákadlem rozsáhlého parku miniatur sakrálních staveb. Projekt však ekonomicky neuspěl, areál se uzavřel a dnes chátrá.
Soutěž o co největší sakrální monument přitom není jen polským fenoménem.
Vedle Krista Spasitele v Riu de Janeiru stojí podobné sochy například v bolivijské Cochabambě, venezuelském Trujillu nebo bulharském Haskovu. Ještě vyšší náboženské monumenty pak vznikly v Asii. Čínský Spring Temple Buddha měří 128 metrů.
Porovnání velikosti sakrálních soch a dalších známých velkých soch.
Novou polskou dominantu ale provází i kontroverze. Ve stejné době, kdy se blíží dokončení monumentu, oznámila skupina Boryszew ovládaná Romanem Karkosikem, plán hromadného propouštění ve své válcovně kovů v Dziedzicích.
O práci může přijít kolem 200 zaměstnanců, téměř polovina tamní pracovní síly. Firma rozhodnutí zdůvodňuje změnou výroby a nepříznivou situací na trhu.
