Článek
Německo připravuje plány na rozšíření sítě protiatomových bunkrů a krytů. Vládní představitel pro civilní obranu zároveň varoval, že Německo se musí během následujícíh čtyř let připravit na útok ze strany Ruska. Informoval o tom britský server The Guardian.
Šéf Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK) Ralph Tiesler řekl, že Německo v současné době není dostatečně připravené na případný konflikt. Podle něj by se měl stát probudit a začít jednat.
„V Německu dlouho panovalo přesvědčení, že válka není scénář, na který bychom se měli připravovat. To se změnilo. Jsme znepokojeni rizikem útočné války v Evropě takového rozsahu,“ uvedl Tiesler pro německý deník Süddeutsche Zeitung.
Tiesler vyzval k tomu, aby si stát vytipoval místa, kde by mohl rychle vytvořit prostor pro ukrytí milionu lidí. Navrhuje využít prostor tunelů, stanic metra, podzemních garáží, parkovišť či sklepů veřejných budov.
Jeho agentura chce komplexní plán i se seznamem míst předložit letos v létě.
Dodal, že země závodí s časem, a proto nestačí se spoléhat na výstavbu nových bunkrů. „Plánování a výstavba takových krytů by trvala dlouho a byla by velmi nákladná,“ upozornil Tiesler. Považuje za důležité co nejrychleji prozkoumat možnosti využití již existujících krytů a bunkrů.
Německo úkryty má, jen ne v provozu
Z dob studené války se na německém území nachází přibližně 2000 bunkrů a ochranných místností, v provozuschopném stavu je ale jen zhruba čtvrtina. Většina z nich potřebuje rekonstrukci ve výši několika milionů eur.
V krytech by nyní našlo útočiště zhruba 480 000 lidí, tedy asi půl procenta německé populace. Pro srovnání: Ve Finsku se nachází 50 000 krytů, ve kterých by se mohlo schovat téměř pět milionů lidí, tudíž 85 % obyvatel země.
Šéf úřadu civilní obrany řekl, že je rovněž potřeba zlepšit informační systémy jako jsou aplikace nebo dopravní značení, aby veřejnost věděla, kde přesně může hledat úkryt.
Německo by podle něj také mělo modernizovat své varovné sirény. Již existující aplikace na hlášení mimořádných událostí by měly být lépe chráněny před případnými hackerskými útoky.
Tiesler vyzval vládu Friedricha Merze, aby zajistila nezbytné finanční prostředky na prosazení plánů úřadu civilní obrany. Vláda souhlasila, že jsou tyto plány na zlepšení obrany státu nezbytné, ale dosud nepřidělila peníze na jejich realizaci.
V březnu letošního roku německý parlament rozhodl o uvolnění dluhové brzdy. Díky tomu bude možné nalít miliardy eur na zvýšení výdajů na armádu, posílení důležité infrastruktury, jako jsou mosty a silnice umožňující přepravu tanků a zásob, a také na civilní obranu.
O peníze ze státního rozpočtu se rovněž ucházejí zpravodajské služby a skupiny zabývající se kybernetickou bezpečností.
Tiesler odhadl, že na pokrytí potřeb bude úřad v následujících čtyřech letech potřebovat nejméně 10 miliard eur (zhruba 25 miliard korun). V příštím desetiletí by měly výdaje na civilní obranu dosáhnout až 30 miliard eur.
Šéf úřadu civilní obrany také vyzval k zřízení povinné nebo dobrovolné služby civilní obrany pro občany. Zároveň doporučil, aby si každý vytvořil nouzové zásoby pro případ nedostatku energie a vody, ideálně na deset dní. Reagoval tak na podobné apely jiných evropských vlád.
„Ale i zásoby alespoň na 72 hodin mohou být velmi užitečné,“ doplnil. Připomněl, že je lze použít například k překlenutí drobných výpadků v každodenním životě.
