Online: Česko pošle Polsku po dronovém útoku na pomoc tři vrtulníky

Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.

Nálezy trosek dronů Polsko hlásí v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou i Běloruskem, v Lodžském, ve Varmijsko-Mazurském vojvodství, v Mazovském vojvodství, které obklopuje Varšavu, a nově také ve Svatokřížském vojvodství na jihovýchodě země.

Česká republika je kvůli dnešnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě. V tiskové zprávě to večer uvedlo ministerstvo obrany. Premiér Petr Fiala uvedl, že české vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru.

O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo po dnešním telefonátu ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s jejím polským protějškem Wladyslawem Kosiniak-Kamyszem. Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, dodalo ministerstvo.

Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu, Černochová už o ní informovala premiéra Petra Fialu (ODS), uvedlo ministerstvo. „Polsko je náš blízký a spolehlivý spojenec, a naši pomoc tak považuji za naprostou samozřejmost. Důležité je, aby pomoc přišla rychle, a dali jsme tak Rusku najevo naši jednotu. Jednotku jsme připraveni vyslat v řádu dnů,“ sdělila ministryně. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky bude počet vojáků upřesněn podle aktuální situace a možností logistické podpory, nepřesáhne však 150 vojáků. „Počítáme s nasazením na dobu do tří měsíců,“ uvedl.

Česko bude podle předsedů obou komor českého Parlamentu připraveno pomoci Polsku v případě potřeby bránit se aktům, jakým byl ruský dronový útok. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to ve středu uvedla po společném jednání vedení dolní i horní komory. Dodala, že o tom bude informovat polské kolegy při čtvrteční misi do Varšavy. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bude důležité sdělit jim, že jejich čeští partneři za nimi pevně stojí.

„Dnes to bylo Polsko, zítra to může být Česká republika,“ uvedla Pekarová Adamová k dronovému útoku. „Chceme našim polským spojencům vyjádřit sounáležitost, solidaritu a samozřejmě také naši připravenost jim pomoci, pokud to bude nutné. Považuji za velmi důležité, že Polsko je schopné, a určitě by byla schopná i Česká republika, se takovým aktům bránit,“ podotkla.

Dronový útok je podle šéfky Sněmovny dokladem, že ruská válka se netýká jen Ukrajiny. „Rusko testuje NATO, Rusko testuje naši reakci a my ji musíme předvést zcela jednoznačně velmi razantní a adekvátní,“ uvedla Pekarová Adamová. Podle Vystrčila předsedkyně Sněmovny velmi přispěla k tomu, že obě komory Parlamentu ve velké většině zastávají společné a jednotné stanovisko v zahraničí politice. Přál by si, aby i po volbách dokázali šéfové obou komor mluvit na zahraničních platformách jedním hlasem a byli schopni čelit nebezpečím, která přicházejí z východu.

Polský prezident Karol Nawrocki telefonicky hovořil s prezidentem USA Donaldem Trumpem o ruském průniku dronů do polského vzdušného prostoru. Polský prezident to oznámil na síti X.

„Právě jsem telefonicky hovořil s prezidentem USA Donaldem Trumpem o opakovaném narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony, k němuž došlo dnes v noci. Tento rozhovor je součástí řady konzultací, které vedu s našimi spojenci. Dnešní rozhovory potvrdily naši jednotu,“ uvedl Nawrocki.

Dronový incident v Polsku podle Zelenského znamená, že Evropa musí vytvořit společnou protivzdušnou obranu. „Musíme pracovat na společném systému protivzdušné obrany a vytvořit nad Evropou účinný štít,“ napsal ukrajinský prezident na síti Telegram po rozhovoru s Tuskem, Ruttem a evropskými lídry.

Zelenskyj poznamenal, že Ukrajina takový postup navrhovala již v minulosti. „Musíme reagovat společně na všechny současné výzvy a být připraveni na možné hrozby v budoucnosti,“ dodal.

Merzův předchůdce v kancléřském křesle Olaf Scholz v projevu na Karlově univerzitě v Praze v srpnu 2022 navrhl vybudovat nad Evropou společný protivzdušný a protiraketový štít. K projektu Sky Shield se postupně připojily středoevropské země a státy na severu, východě a jihovýchodě Evropy včetně Česka či Polska. Součástí této iniciativy je i Británie.

Inspektor německých pozemních sil Alfons Mais, který je nejvýše postaveným důstojníkem armády, jedné ze složek bundeswehru, dnes podle agentury DPA označil obranu proti dronům za jednu z největších slabin Německa. Vyzval proto k co největšímu úsilí zaměřenému na vybudování takové ochrany.

Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s posílením protivzdušné obrany Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a Severoatlantická aliance. Ve středu večer to na síti X napsal polský premiér Donald Tusk, který s představiteli těchto zemí a se šéfem NATO Markem Ruttem jednal. Tusk oznámil, že během noci zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla.

„Během dnešních rozhovorů jsem obdržel nejen vyjádření solidarity s Polskem, ale především také návrhy konkrétní podpory protivzdušné obrany naší země,“ uvedl Tusk.

Předseda polské vlády o situaci po nočním průniku ruských dronů jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, německým kancléřem Friedrichem Merzem, nizozemským premiérem Dickem Schoofem a šéfem NATO Ruttem.

Britský ministr obrany John Healey na odpolední tiskové konferenci oznámil, že pověřil ozbrojené síly Spojeného království prověřit možnosti, jak by armáda mohla pomoci Severoatlantické alianci s protivzdušnou obranou Polska. „Jako váš spojenec v NATO vás podpoříme, naši polští přátelé,“ řekl Healey.

Dva nově nalezené drony dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy, konkrétně u obcí Nowe Miasto nad Pilicou a Korytnica v Mazovském vojvodství. Nález trosek dronů oznámila ve středu večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Polsko tak zatím po nočním incidentu nalezlo trosky celkem 12 ruských dronů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) ve středu telefonicky hovořil se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským o ruském narušení polského vzdušného prostoru.

Shodli se na tom, že situace je vážná a jakékoliv spekulace slouží ruské propagandě, uvedl Lipavský na síti X. Agresor je Rusko, na Ukrajině i ve zbytku Evropy, dodal.

Na území Polska prozatím vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí nalezli trosky dronů na deseti místech. Informovala o tom mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Ta původně informovala také o nálezu části jedné rakety blíže neurčeného původu, podle všeho to ale byla střela, která zlikvidovala jeden z ruských dronů, uvedla zpravodajská stanice TVN24.

Nálezy trosek dronů Polsko hlásí v Lublinském vojvodství, které hraničí s Ukrajinou i Běloruskem, v Lodžském a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství.

Kanadský premiér Mark Carney odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.

Incident z noci na středu podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.

Kanada patří na mezinárodní scéně mezi nejhlasitější zastánce Ukrajiny. Zemi, která se přes tři a půl roku brání ozbrojené ruské agresi, se zavázala poslat finanční i vojenskou pomoc za miliardy dolarů, poznamenala agentura Reuters.

Kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová dnes uvedla, že přítomnost ruských dronů nad polským územím je „dalším otřesným příkladem toho, jak Putin odmítá usilovat o mír“.

Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Ve středu to prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.

Americký prezident Donald Trump dění v Polsku podle Bílého domu sleduje. Ještě v rámci středy chce americký prezident hovořit se svým polským protějškem Karolem Nawrockim, informuje agentura Reuters.

„Jak to, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? A je to tady!“ uvedl posléze Trump bez dalších podrobností ve stručném příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Úřad vlády v tiskové zprávě uvedl, že kabinet se ve středu masivním narušením polského vzdušného prostoru ruskými drony zabýval.

„Vláda ČR odsuzuje ruskou agresi narušením vzdušného prostoru Polska, vyjadřuje Polsku podporu a je připravena dostát všem našim spojeneckým závazkům v rámci Severoatlantické aliance,“ stojí v přijatém usnesení.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl ruskou plánovanou akcí. Ve středu to podle agentury Reuters řekl polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski, konkrétní důkazy ale neuvedl. Gawkowski rovněž prohlásil, že Polsko nyní kvůli tomuto incidentu čelí dezinformační kampani vedenou Ruskem a Běloruskem.

„Za tento útok je zodpovědné Rusko. Jakékoli jiné informace jsou nepravdivé,“ řekl Gawkowski podle zpravodajské televize TVN24. „Ukrajina nezatahuje Polsko do války. Kdo tvrdí opak, lže,“ uvedl. Gawkowski, který je zároveň ministrem digitalizace, k dezinformační kampani dodal, že klíčová polská kybernetická infrastruktura je zabezpečena.

Spojené státy v době narušení vzdušného prostoru Polska stojí po boku spojenců ze Severoatlantické aliance a budou bránit každou část aliančního území.

Na síti X to napsal americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker.

Německo podle ministra obrany Borise Pistoriuse podporuje krok Polska, které po sestřelení ruských dronů požádalo o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO. Německá vláda označila vniknutí bezpilotních strojů do polského vzdušného prostoru za velmi závažný incident. V této věci je v úzkém kontaktu s polskými partnery, řekl médiím mluvčí ministerstva zahraničí Sebastian Hille.

Spolkový ministr obrany Pistorius při dnešním slyšení ve Spolkovém sněmu uvedl, že drony byly zjevně vyslány z Běloruska. „Tyto drony byly zcela jasně nasměrovány tímto směrem. Aby letěly na Ukrajinu, nemusely sledovat tento kurz. Podle výpovědí z Polska byly zjevně také vybaveny municí. To znamená, že se mohlo kdykoliv něco stát,“ řekl ministr obrany.

Pistorius událost považuje za další důkaz neustálých provokací ruských ozbrojených sil prostřednictvím hybridních útoků nebo dronů.

„Incident v Polsku ukazuje, že hybridní hrozba ze strany Ruska a dalších zemí neustále roste,“ řekl dnes rovněž německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, podle kterého je třeba rozšiřovat protivzdušnou obranu, posilovat bezpečnostní orgány a chránit kritickou infrastrukturu.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru také ostře odsoudil. „Rusko tím lehkomyslně riskovalo nebezpečnou eskalaci,“ řekl Wadephul při setkání se svým nizozemským kolegou Davidem van Weelem v Berlíně. Reakce na vniknutí ruských útočných dronů ukázala, že v NATO držíme pohromadě, řekl Wadephul.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu z dnešní noci neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. S Varšavou je nicméně připravené na toto téma jednat.

Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že ruské síly při svém útoku zasáhly podniky vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny v Ivano-Frankivské, Chmelnycké a Žytomyrské oblasti a rovněž ve městech Vinnycja a Lvov. Všechny určené objekty podle něj byly zasaženy.

„Objekty na území Polska k zásahu plánovány nebyly,“ dodalo v prohlášení ruské ministerstvo s tím, že maximální dolet dronů použitých při úderu nepřesahuje 700 kilometrů.

„Jsme nicméně připraveni k danému tématu uskutečnit konzultace s ministerstvem obrany Polska,“ dodal ruský resort obrany.

Česko pevně stojí na straně svých polských přátel a v případě naléhavé potřeby je připraveno pomoci chránit hranice Evropy před ruskými provokacemi, řekl po středečním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Týká se to všech kroků, na kterých se domluví Severoatlantická aliance (NATO), dodal. Pády dronů na území Polska jsou podle něj důkazem, že Rusko využívá všechny formy provokací a jeho agresivní politika vůči evropským zemím je realitou.

Fiala kritizoval politiky, kteří označují NATO za agresora či odporují posilování obrany. „To není politický postoj, ale služba ruské propagandě, kterou nesmíme nechat v Česku vyhrát,“ uvedl. Vyzval všechny politické síly, aby útok jasně odsoudily. „Pokud to neudělají, vědomě či nevědomě slouží zájmům Ruska,“ dodal.

Aktivace článku čtyři podle Fialy dokládá, že situace je vážná. Do detailu přibližovat, jaké bezpečnostní kroky budou následovat, ale nechtěl. „Článek čtyři znamená jednání, která probíhají. Není to poprvé, kdy je uplatněn,“ uvedl. Článek stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.

Český premiér nyní nepokládá za bezprostředně nutné svolávat Bezpečnostní radu státu. „Jsme v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami,“ doplnil. Ocenil, že zafungovala polská protivzdušná obrana. „Je také zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele evropských zemí,“ řekl.

Kritizoval politiky, kteří bagatelizují nutnost starat se o svou obranu a posilovat obranný rozpočet. „V situaci, kdy padají ruské drony kousek od našich hranic, je to nezodpovědné a nebezpečné. Kdo říká opak, přeje si slabou ČR,“ dodal. Situace podle něj ukazuje, že se bezpečnostní rizika jasně dotýkají Česka. „Nevěřte proto extremistům, kteří se nás snaží přesvědčit, že Rusko chce mír,“ řekl.

Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl ve středu novinářům ministr zahraničí Juraj Blanár. Polsku v souvislosti s incidentem vyjádřil solidaritu. Slovenský prezident Peter Pellegrini označil incident podle médií za velmi nebezpečnou záležitost. Ministr obrany Robert Kaliňák řekl, že jde o zásadní bezpečnostní incident, jehož okolnosti je třeba vyšetřit.

„Chci věřit tomu, že ty drony, které pronikly na polské území, byly drony, které tam (nezamířily) s cílem útočit na Polsko, ale měly skončit na ukrajinském území,“ uvedl Blanár. Dodal, že nemá informace, že by podobný incident hrozil také Slovensku, které má stejně jako Polsko společnou hranici s Ukrajinou.

Šéf slovenské diplomacie vyjádřil přesvědčení, že incident s drony v polském vzdušném prostoru nezpůsobí další vyhrocení situace. Podle něj je v souvislosti s válkou na Ukrajině třeba urychlit mírová jednání a podporovat co nejrychlejší nastolení míru.

„Je důležité zjistit, o jaký typ incidentu šlo, co bylo jeho účelem. Zda cílem bylo Polsko, nebo šlo o nezvládnutí navádění dronů, nebo je to důsledek elektronického boje,“ řekl novinářům slovenský ministr obrany Kaliňák. Pokud by se podle něj potvrdilo úmyslné vyslání dronů na Polsko, šlo by útok; tuto možnost ministr ovšem spíše vylučuje.

Pellegrini, který je návštěvě Japonska, podle portálu Teraz.sk označil vzniklou situaci v Polsku za velké memento a za zdvižený prst.

Hlava slovenského státu podobně jako Blanár uvedla, že Slovensko nemá prostředky protivzdušné obrany. Nynější vládní politici na Slovensku kritizovali bývalý kabinet, že po ruské invazi na Ukrajinu daroval Kyjevu také raketový systém S-300. Tehdejší vláda to zdůvodňovala tím, že tento systém je kvůli své zastaralosti nevyužívaný. Současná vláda premiéra Roberta Fica po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.

Podle Kaliňáka dodávky objednaného nového systému protivzdušné obrany na Slovensko začnou ještě letos a pokračovat budou také dodávky nových stíhaček F-16. Po ruské invazi na Ukrajinu Bratislava předala Kyjevu také vyřazené stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce.

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny bylo „naprosto bezohledné“, uvedl podle Reuters ve středu generální tajemník NATO Mark Rutte a dodal, že incident ještě nebyl plně vyhodnocen. „Ať už to bylo úmyslně, nebo ne, je to naprosto bezohledné, je to naprosto nebezpečné. Úplné vyhodnocení ale stále probíhá“ řekl Rutte.

„Putinovi vzkazuji jasně. Zastavte válku na Ukrajině. Přestaňte narušovat spojenecký vzdušný prostor. A vězte, že jsme připraveni, že jsme ostražití a že budeme bránit každý centimetr území NATO,“ sdělil novinářům.

Podle generálního tajemníka se do sestřelování ruských dronů nad polským územím zapojili i jiné evropské země. Hovořil o polských stíhačkách F-16, nizozemské F-35, italském průzkumném letadle AWACS, aliančním tankovacím letounu MRTT a německém protivzdušném systému Patriot. Reakci NATO na celou situaci považuje Rutte za velmi úspěšnou, informuje BBC.