Atomová elektrárna na pláži? Od cesty mě to neodradí, říká česká turistka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

„Obec krásná od přírody,“ hlásí cedule při vjezdu na území městečka Choczewo jen kousek od polského pobřeží Baltského moře. Vedou k ní úzké silničky lemované alejemi a parky větrných elektráren.

V osadách spadajících pod Choczewo svítí novotou malé domky, které doplňuje záplava reklam o prodeji, letním pronájmu nebo nabídce ubytování. Dál už jsou jen borové lesy, kempy a nekonečné pláže s bílým pískem.

Realita téhle části polského Kašubska se má ale během pár let významně proměnit. V lokalitě na pobřeží u osad Lubiatowo, Kopalino a Słajszewo má vyrůst vůbec první polská jaderná elektrárna.

„Bude to stát ještě o kousek dál, ale i tak to bude dost blízko,“ říká na lubiatowské pláži paní Katarzyna. Pravidelná návštěvnice Choczewa se zrovna v neoprenu vykoupala v chladném Baltském moři a míří zpět na ubytování.

Architektka ze Slezska obecně není proti stavbě jaderné elektrárny, nesouhlasí ale s výběrem místa. „Mám skutečné dilema. Mám tohle místo opravdu ráda. Myslím si, že je to v tuhle chvíli naše šance, ale výběr lokality nepovažuju za správný,“ říká s tím, že ji utěšuje alespoň vědomí, že tu „ještě pěkných pár let elektrárna stát nebude“.

„Uvědomuju si ale, že v mojí hlavě se objeví blok, že to už není hezké a bezpečné místo,“ dodává. Smířit se podle svých slov bude muset i s tím, že se uzavře část pobřeží.

„Je to velmi pěkná a zatím ještě celkem prázdná a divoká část. Tady o kousek dál jsou označená místa, kam se nemá chodit, protože tam v písku hnízdí chráněný pták kulík písečný. Takže se také obávám, jaký to bude mít vliv na tyto druhy,“ uvažuje paní Katarzyna.

Poměrně nevěřícně na můj dotaz na lubiatowské pláži reaguje česká rekreantka. „Pochybuju, že by tady stavěli jadernou elektrárnu, když jsou tady všude okolo ty větrné,“ říká Gabriela. U stánku se zmrzlinou kupuje dětem na pláži v Lubiatowě zmrzlinu.

„Nic proti ničemu, jaderná energetika je k něčemu dobrá. Nejsem úplně na straně Zelených,“ podotýká se smíchem a ostravským přízvukem.

Právě z Ostravy rodina k polskému Baltu dorazila. Jako mnoho dalších Čechů využili k cestě autem nově dokončenou „jantarovou dálnici“ A1, jež navazuje u hranic na českou D1 a vede až do Gdaňsku.

Gabriela z Ostravy prý vyrazila k polskému Baltu ze zvědavosti. Pokud tu skutečně vyroste atomová elektrárna, vadit jí to nebude.

„Pokud by to bylo přímo na pobřeží, tak by se mi to asi nelíbilo,“ uvažuje nad stavbou první polské jaderné elektrárny, „ale zase ta pláž v Polsku je obrovská, takže si člověk může najít jiné místo,“ doplňuje s tím, že „rozhodující kritérium pro dovolenou“ by to prý tedy nebylo.

Spíš než lokalitu budoucí elektrárny Gabriela řeší počasí. „To nám nevyšlo vůbec. Teď nám dva dny pršelo,“ uzavírá.

Obavy z dopadů na turismus jsou součástí polské debaty o baltské jaderné elektrárně. Daleko intenzivněji je ale cítit vnímání atomové energie jako možnosti, jak upustit od spalování uhlí, na kterém polská energetika stojí.

Jde také o hlavní argument polských ekologů, kteří stavbu jaderné elektrárny podporují. „Obecně bych řekl, že vztah ekologů ke stavbě je buď pozitivní, nebo neutrální,“ říká Seznam Zprávám klimatický aktivista Andrzej Gąsiorowski. Ten je zároveň předsedou iniciativy FOTA4Climate, jež podporuje dekarbonizaci polské energetiky právě cestou výstavby atomové elektrárny.

„Hlasů proti je skutečně málo. Navíc spočívají hlavně v nesouhlasu s výběrem lokality v Lubiatowě u moře,“ vysvětluje Gąsiorowski. Odpůrci říkají, že jde o jedno z nejhezčích míst polského pobřeží. Kritizují také plánované kácení borového lesa a to, že vypuštěná teplá voda z chlazení elektrárny ohřeje část Baltského moře.

„Já jsem dokonce trochu překvapený tím, že odpor není mnohem silnější,“ přiznává Gąsiorowski.

„Myslím, že Poláci rozumějí tomu, že je jaderná energetika proklimatická a že umožňuje šetřit přírodu. Vědí také, že staré polské tepelné elektrárny budou končit, vnímají i problémy s Turówem,“ naráží na v Česku dobře známý příhraniční problematický hnědouhelný lom a elektrárnu.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině vyjmenovává zastánce jaderné energetiky i potřebu energetické nezávislosti na dovozu fosilních paliv.

Ne všichni ale souhlasí. Lokální odpůrci stavby se sdružili ve spolku SOS Bałtyk. V obcích kolem Lubiatowa také na některých plotech visí plakáty „Stop atomu“. Protestuje se tím proti stavbě v „panenském území“ na severu země. „Vždyť na jihu Polska máme síťovou infrastrukturu a tam je poptávka průmyslu po energii,“ uvádí spolek.

Elektrárna by podle něj měla vzniknout v oblasti, která už je průmyslem poznamenaná. „Navíc máme obavu, že investice se zahájí, ale nedokončí se a vznikne tu hřbitov šrotu a betonu,“ dodává SOS Bałtyk. Taková obava přitom pramení z historické zkušenosti.

Asi 20 kilometrů od Lubiatowa se totiž už v letech 1982 až 1990 jaderná elektrárna budovala. Stavbu zastavily společenské změny, nedostatek financí i černobylská havárie. Na břehu Żarnowieckého jezera dosud stojí základy a ruiny.

Stavba v této lokalitě se dokonce znovu zvažovala i teď, nakonec ovšem dostalo „přednost“ zmíněné Lubiatowo.

Na Żarnowiec naráží na pláži v Lubiatowě i architektka Katarzyna. „Koluje takový žertík, že současné vládě se toho nepovedlo realizovat už tolik, že se jí možná nepodaří postavit ani elektrárnu na tomhle místě. Část lidí na to spoléhá, že to možná nakonec nebude tady,“ říká.

Se stavbou elektrárny se má začít napřesrok a podle plánu by měl první blok vyrábět proud už v roce 2033. Úplně hotovo má být do roku 2043. Podle experta Daniela Czyżewského ze serveru Energetyka24 ale takový harmonogram začátku výroby elektřiny nevypadá reálně.

„Budeme mít pouhých sedm let, a v tom je i začlenění elektrárny do sítě. Nevybavuju si, že by se v posledních desetiletích v EU postavila atomová elektrárna za tak krátkou dobu. Cílil bych spíš na druhou polovinu 30. let, možná rok 2036,“ citoval ho nedávno státní Polský rozhlas.

Podle Czyżewského se program jaderné energetiky začal v Polsku brát vážně až poslední dva roky. „Krok po kroku se zdolávají další administrativní překážky, proces se naplno rozjel. Máme lokalitu, zhotovitele i mezistátní posuzování, které nebylo lehké. Šlo o 14 zemí, včetně Německa, které dost hlasitě dávalo najevo svůj nesouhlas, přinejmenším na místní úrovni,“ uvedl Czyżewski. Česko připomínky nemělo.

Zpoždění ale zatím nehrozí podle polské vládní zmocněnkyně pro strategickou energetickou infrastrukturu Anny Łukaszewské-Trzeciakowské.

„V této chvíli jdou všechny práce v souladu s harmonogramem. Všechny administrativní procesy úspěšně dokončujeme,“ uvedla minulý týden.

„Zároveň chceme investovat pět miliard zlotých (27 miliard korun) do související infrastruktury. To je velmi důležité, protože efektivita dodatečných investic ovlivní včasné dokončení výstavby elektrárny. V tuto chvíli žádné hrozby nevidím,“ citoval ji server BiznesAlert.

Celá elektrárna má podle odhadů vyjít na 90 až 100 miliard zlotých, v přepočtu 490 až 544 miliard korun. Stavět ji bude americká firma Westinghouse. Tři reaktory typu AP1000 o celkovém výkonu cca 3,3 GW mají být chlazené vodou z moře.

Jaderné bloky budou stát asi 300 metrů od pláže na desetimetrové betonové vyvýšenině. Vysoké budou asi 80 nebo 90 metrů. Panorama se v polském přímořském projektu obejde bez vysokých chladicích věží.

O tom, že technologie dodají Američané, rozhodla loni na podzim polská vláda. Nabídku měla také od Francouzů a Jihokorejců. S Koreou chce Varšava spolupracovat na další elektrárně, která by mohla stát v Pątnówě ve středním Polsku.

Podle původních vládních plánů z roku 2009 měla první polská jaderná elektrárna stát už v roce 2020. Projekt ale nabral výrazné zpoždění a koncepce se měnila po změně vlády v roce 2015.

Zpráva polského nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) v roce 2018 upozornila na „řadu ledabylostí“ při plánování na ministerstvech energetiky a hospodářství a velké zpoždění. Tehdy zaznělo, že plány na spuštění prvního reaktoru v roce 2024 jsou nereálné.

K aktualizaci polského programu jaderné energeticky došlo v roce 2020. O rok později pak společnost PGE EJ 1, do té doby ve vlastnictví velkých státních firem, převzal přímo stát a přejmenoval ji na Polské jaderné elektrárny. Od té doby se práce i kroky vlády zintenzivnily.