Sabotáž, drogy, nebo jantar? Záhadní potápěči u polského ropného terminálu

Větrná lednová noc ze soboty na neděli 15. ledna. Studené vody rozbouřeného Baltského moře, konkrétně Gdaňské zátoky blízko gdaňského Naftoportu, přístavního ropného terminálu, odkud ročně proudí desítky milionů tun ropy do rafinerií v Polsku i v Německu.

V Polsku v té chvíli už měsíce platí druhý stupeň výstrahy „bravo“. Znamená to, že bezpečnostní složky mají být ostražité a připravené rychle reagovat na teroristické hrozby.

Krátce před nedělní druhou ráno polská Mořská pátrací a záchranná služba dostává hlášení o potápějícím se člunu u ústí Mrtvé Visly. Po hodině se ukáže, že jde ve skutečnosti o čtyřmetrovou červenou loď v nesnázích, kterou záchranáři našli na moři několik kilometrů od Gdaňsku.

Na její palubě byli tři potápěči, kteří se na jednom místě potápěli šest hodin. Ukázalo se, že loď se nepotápí, ale má poruchu řízení a nemůže tak manévrovat a dostat se ke břehu. Pomoc si muži přivolali sami.

Polští záchranáři tři potápěče dopravili na pevninu, kde si je převzala policie. Ukázalo se, že šlo o tři muže se španělským občanstvím. Své potápění nedaleko důležitého ropného terminálu vysvětlovali tím, že hledali v moři jantar, kterým je polské pobřeží známé.

A právě tady začal prostor pro spekulace a různé teorie, které už se několik dní šíří polskými médii a sociálními sítěmi. Proč by někdo hledal jantar ve tmě, během prudkého větru a vlnobití? Podle Beaufortovy stupnice šlo o stupeň 8 z 12, čili o „bouřlivý vítr“.

Potápěči navíc neměli povolení k řízení lodi ani k potápění a neměli ani osvětlení. S sebou ovšem měli moderní a drahé profesionální potápěčské vybavení včetně podvodního skútru, který pomáhá při plavání pod vodou. Na palubě lodi žádný jantar neměli.

Okamžitě se objevily teorie o možné špionáži nebo přípravě útoku na kritickou infrastrukturu. Taková diskuze je logická obzvlášť po poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 loni v září. Debatuje se ale i o operaci tajných služeb a o pašerácích, kteří měli najít a vyzvednout zásilku drog.

Deník Rzeczpospolita (Rz) v pátek napsal, že se věc týká závažné kriminality, ale se špionáží nebo sabotáží nesouvisí. Mělo jít o mezinárodní operaci tajných služeb. Potápěče měla v hledáčku polská tajná služba a jejich činnost monitorovala.

List se při tom odkazuje na vlastní nejmenované zdroje a také vyjádření mluvčího ministra pověřeného koordinací tajných služeb Stanisława Żaryna.

Podle něj polská strana přesně ví, o koho šlo, a co se u Gdaňsku stalo. „Složky mají přesnou představu o těchto lidech a o okolnostech událostí popsaných v médiích,“ uvedl pro „Rz“ Żaryn. Zdůraznil přitom, že případ neohrozil národní bezpečnost.

Stručná vyjádření polských orgánů ovšem situaci příliš neuklidnila. Otazníky totiž visí nad postupem policie.

Regionální portál Trójmiasto.pl napsal, že policie identifikovala jen kormidelníka, zbylí dva lidé neměli doklady totožnosti. Policisté si zaznamenali identifikační údaje a telefonní čísla, ovšem dvě se ukázala jako neaktivní (nebo špatně zapsaná).

Policie muže nezadržela, ačkoli byli bez dokladů a potápěli se bez povolení v blízkosti kritické infrastruktury – a navíc za platnosti zmíněné protiteroristické výstrahy bravo. Podle protiteroristického zákona z roku 2019 je přitom měla právo je zadržet až do vyjasnění celé věci.

Polský bezpečnostní expert Marcin Samsel upozornil, že vybavení potápěčů, například profesionální vodní skútr, neodpovídalo hledání jantaru. Deník Rz zase píše, že muži do Polska přijeli autem se španělskou registrační značkou. I to teď ztěžuje jejich identifikaci.

Neregistrovanou loď si koupili den předem po internetu od muže z města Iława a pak ve 150 kilometrů vzdáleném Gdaňsku a Gdyni sháněli další potápěčské vybavení. Po nedělní záchraně pak muži podle polských médií z Polska odjeli. Jejich červená loďka zůstala v gdaňském přístavu.

Policie se kritice brání s tím, že podnikla všechny kroky k vyloučení motivu špionáže nebo záškodnické akce, ale podrobnosti prý sdělit nemůže.

„Ten motiv nesprávně opakují některá média a experti, kteří ovšem nemají přístup k dokumentaci a nemají informace o tom, jaké kroky jsme podnikli,“ citovala agentura PAP Michała Gaweła z policejního prezidia. Gdaňská prokuratura věc nevyšetřuje.

K věci se ale ve čtvrtek večer vyjádřil polský premiér Mateusz Morawiecki. Incident se podle něj „netýká možného útoku na podmořské kabely nebo na prvky kritické infrastruktury“. Dodal, že případ vyšetřují tajné služby a že více k němu nemůže zveřejnit.

Dříve během dne řekl, že Polsko posílilo ochranu své strategické infrastruktury, například terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Svinoústí nebo plynovodu Baltic Pipe, který zemi spojuje s Dánskem, a že tuto ochranu prověří.