Článek
Němci otálejí s posláním tanků Ukrajině, protože mnoho německých politiků „pořád zůstává v minulé éře“, pustil se polský premiér Mateusz Morawiecki do Německa ve vysílání americké televize CNN.
Poláci po Němcích chtějí, aby povolili vývoz tanků Leopard německé výroby na Ukrajinu. Polsko chce Ukrajincům pro jejich boj s Ruskem poslat ze svých zásob pravděpodobně 14 tanků.
Výzva Německu i Francii
Varšava se kvůli tomu stala jedním z iniciátorů mezinárodní koalice pro další vyzbrojení Ukrajiny. Leopardy chce poslat na Ukrajinu i Finsko a ve výzbroji je má řada členských států NATO.
„Není to jen otázka svolení (s vývozem tanků, pozn. red.). Zásadní otázkou je i ta, zda Němci konečně poskytnou část svého dělostřelectva, a především těžké a moderní tanky. To je nejdůležitější otázka,“ řekl dál polský premiér Morawiecki.
Čtrnáct tanků z Polska podle něj situaci výrazně nezmění, oproti 250 starším tankům, které Varšava dodala Kyjevu už loni. „Kdyby ale Francie a obzvlášť Německo a některé země darovaly 20 až 30 tanků, mohlo by to znamenat pro Ukrajinu změnu,“ dodal Morawiecki.
Vlažná německá podpora
Německo dostalo od spojenců pochvalu, že se připojilo k USA a Francii a poskytne Ukrajině obrněná vozidla nebo raketové systémy. Pro zvýšené dodávky zbraní je ovšem jen čtvrtina Němců.
K vyzbrojení Ukrajiny vyzval politik už při pondělní návštěvě Berlína, kde byl na oslavě padesáti let politického působení bývalého předsedy Bundestagu Wolfganga Schäubleho z CDU.
Podobné poselství přednesl ale i polský prezident Andrzej Duda na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Na účastníky konference ve Švýcarsku apeloval ve čtvrtek ve videohovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Vakcína proti ruské tyranii je známá. Existuje dopis, ve kterém je uvedeno, co potřebujeme. Prostě pomozte. Bez dialogu,“ řekl prezident.
Německý souhlas na dosah
Podle informací v médiích je německý kancléř Olaf Scholz po velkém tlaku připravený udělit souhlas s německou dodávkou tanků Leopard 2 na Ukrajinu. Povolí prý i vývoz Leopardů z jiných zemí NATO.
Vývoz německých tanků ale Scholz podle listu Süddeutsche Zeitung podmiňuje americkou dodávkou tanků Abrams na Ukrajinu. Oficiálně kancléř věc nekomentoval a nevyjádřil se k ní ani v projevu v Davosu.
Vývoz Leopardů se má ale v pátek řešit na zasedání mezinárodní kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně v německém Ramsteinu, od které se toho, co se pomoci Kyjevu týče, hodně očekává. Už ve čtvrtek do Německa dorazil americký ministr obrany Lloyd Austin, který jednal s čerstvě jmenovaným německým ministrem Borisem Pistoriusem.
Vojenskou pomoc Ukrajině ve čtvrtek oznámilo Švédsko, které na obranu proti Rusům pošle například dělostřelecký systém Archer, vozidla bojové pěchoty či protitankové střely. Ze Stockholmu jde už o desátý balík pomoci.
O dalších dodávkách rozhodla ve čtvrtek také estonská vláda. Oznámila to premiérka Kaja Kallasová. Tallinn pošle na Ukrajinu těžké zbraně včetně houfnic, granátometů a munice. „Celková vojenská pomoc Ukrajině tak přesáhne jedno procento našeho HDP,“ napsala na twitteru Kallasová.
Svých 19 houfnic Caesar na Ukrajinu pošle Dánsko. V Kodani o tom rozhodli ve čtvrtek. Na houfnice přitom tamní rezort obrany dlouho čeká a nejspíš je dostane až za půl roku.
Pomoc za 53 miliard
I Německo ale už Ukrajině od začátku ruské invaze poskytlo vojenskou pomoc v hodnotě 2,2 miliardy eur, tedy 52,6 miliard korun.
Navzdory tomu, že čelí kritice za svůj nedostatečně akční přístup, poslalo už mimo jiné moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM nebo samohybné protiletadlové kanóny Gepard. Němci slíbili dodat také baterii protivzdušného systému Patriot a 40 bojových vozidel pěchoty Marder.
Němci a zbrojní dodávky pro Ukrajinu
Němci zůstávají v otázce možné dodávky tanků Leopard na Ukrajinu skeptičtí. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov pro agenturu DPA.
Proti dodávkám tanků na Ukrajinu bylo 43 procent respondentů. Pro se jich vyslovilo 39 procent a 16 procent neodpovědělo.
Třetina Němců si zároveň myslí, že vojenská pomoc, kterou dosud Německo Ukrajině poskytlo, je příliš velká. Na 24 procent lidí odpovědělo, že pomoc je dostatečná. Jen 25 procent respondentů se domnívá, že by Německo mělo Ukrajině vojensky pomáhat dál.
Průzkumu zveřejněného 17. ledna se zúčastnilo 2992 lidí.
Systém Patriot poslali Němci také do Polska pro ochranu jeho východní hranice. Berlín nabídl systém loni v listopadu, když na polskou vesnici Przewodów spadla zřejmě ukrajinská obranná raketa a zabila dva lidi.
„Protiněmecká fobie“ ve hře
Polsko-německé jednání o Patriotech provázely neshody. Po prvotním souhlasu Varšava postoj změnila. Polská média tehdy psala, že za rozhodnutím stál předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, který už několik měsíců sází na setkáních s podporovateli na protiněmeckou kartu.
Kaczyński řekl, že by měli Němci poslat Patrioty přímo na Ukrajinu, a že i pokud by byl jejich systém v Polsku, „nedávaly by dosavadní německé postoje důvod se domnívat, že by Němci na ruské rakety stříleli“. Kaczyński tím údajně zaskočil prezidenta Dudu.
Německé Patrioty v Polsku
Tématu zápůjčky německých Patriotů jsme se podrobněji věnovali zde:
K dohodě na rozmístění tří systémů Patriot ale nakonec v prosinci došlo. V Polsku budou protivzdušné systémy obsluhovat zřejmě až stovky německých vojáků.
Polský deník Rzeczpospolita píše, že vojenská spolupráce Polska a Německa se omezuje jen na rutinní činnost v rámci NATO. „Vztahům chybí hloubka, srdečnost, vzájemná angažovanost,“ uvádí list.
Nedůvěru k Berlínu v rétorice polské vlády zvyšuje i odmítavý postoj Německa k novým polským požadavkům na reparace za škody utrpěné během druhé světové války.
Odvěký nepřítel?
K tomu list Rzeczpospolita ještě podotýká, že současná vláda strany PiS postavila Německo na roveň „odvěkého nepřítele“ Ruska. „Protiněmecký narativ se stal mezi vládnoucí garniturou povinností. Jen obtížně se dá vyhnout dojmu, že takový postoj nepramenil z germanofobie Jarosława Kaczyńského,“ píšou noviny.
Ve stejném duchu se nese středeční výtka polského premiéra vůči Němcům, že vsadili všechno na ruský plyn. „Teď si to musí vymyslet nanovo. A proto tak váhají a nepomáhají (Ukrajině) naplno,“ řekl Morawiecki. Varšava dlouhodobě patřila ke kritikům plynovodu Nord Stream 2 vedoucímu z Ruska do Německa.
Jinak věc ale vidí spolkový kancléř. Olaf Scholz na ekonomické fóru v Davosu ve středu vyzdvihnul, jak rychle se Německo zbavilo závislosti na ruském plynu, ruské ropě a ruském uhlí. Ukázalo to podle něj, že „Německo umí být pružné, umí být nebyrokratické“.
