Míra jistoty stoupá. Experti potvrdili, že v Polsku dopadla ruská raketa

Za poslední týden si polské ministerstvo zahraničí předvolalo hned dvakrát ruského velvyslance Sergeje Andrejeva. Poprvé to bylo kvůli výroku bývalého ruského dětského ombudsmana, který vyzval k vraždě polského velvyslance v Rusku.

Podruhé pak kvůli protestní nótě ohledně incidentu z minulého pátku. Ruská stíhačka Su-35 se tehdy nad Černým mořem několikrát nebezpečně přiblížila k letounu polské pohraniční stráže, který v oblasti plnil běžné úkoly pro unijní agenturu Frontex.

Ve vzduchu ale visí ještě mnohem závažnější incident, který už několik týdnů propírají média. Jde o událost, ke které došlo loni v polovině prosince u severopolského města Bydhošť.

Až o pět měsíců později v borovém lese u obce Zámostí asi 15 kilometrů od třistatisícové Bydhošti náhodný kolemjdoucí (jezdec na koni) našel „neidentifikované trosky vojenského leteckého zařízení“ a začalo vyšetřování.

Tématu se podrobně věnují soukromá polská média jako list Gazeta Wyborcza (GW) nebo rádio RMF FM 24. Stanice přišla ve středu s informací, že šlo skutečně o ruskou raketu, jež pravděpodobně přiletěla zpoza východní hranice Polska.

Předběžně to měli potvrdit experti z Vojenského technického ústavu letectva, kteří objekt zkoumají a z jejichž výstupu má pak vycházet polská prokuratura.

Stejnou informaci ve středu odvysílala i televize Polsat News.

Měly by se tím tudíž potvrdit informace listu GW, že šlo o ruskou raketu Ch-55, která dopadla do Polska bez hlavice, a nedošlo tudíž k výbuchu.

Deník prozkoumal i úlomky předmětu, které na místě našli místní obyvatelé, když lokalitu opustili vyšetřovatelé. Odpovídají prý raketě sovětské výroby.

Rádio RMF FM svůj zdroj nejmenuje – ostatně to žádné z médií, které se věci věnuje. Úřady a vláda jsou totiž na informace skoupé a omezují se jen na strohou zprávu o probíhajícím vyšetřování.

„Nemůžu se k této věci vyjadřovat, dokud běží vyšetřování prokuratury,“ uvedl ve středu náměstek ministerstva obrany Wojciech Skurkiewicz.

Za mlčení vládu kritizuje opozice, která se domáhá podrobnějších informací. „Co dopadlo u Bydhoště a proč nefungovaly procedury protiletecké obrany? Věc je velmi závažná a týká se bezpečnosti státu a jeho obyvatel, ale vláda PiS (strany Právo a spravedlnost, pozn. red.) se chová tak, jako by v lese někdo ztratil brýle,“ řekl na adresu kabinetu exministr obrany Tomasz Siemoniak z opoziční Občanské platformy.

Že skutečně může jít o závažný incident, nedávno naznačil premiér Mateusz Morawiecki. Podle něj existují náznaky spojující nalezené zařízení s informacemi o incidentu z poloviny loňského prosince.

„Během tohoto incidentu letadla F-35 a naše vlastní letadla vystartovala, aby sledovala trajektorii tohoto zařízení, této rakety, která se objevila nad územím Polské republiky,“ řekl nedávno premiér. Po raketě se následně bezúspěšně pátralo.

Minulou sobotu dodal, že vyšetřování stále probíhá. „Nedávno jsem se účastnil schůzky, na které jsem obdržel průběžné informace, které mají naše bezpečnostní služby,“ řekl Morawiecki. Výsledky chce prezentovat až po „důkladném ověření každého detailu“.

V informačním vakuu se dál jako nejpravděpodobnější skloňují dvě teorie. První je selhání střely, která mohla být odpálená 16. prosince z běloruského území jako součást rozsáhlého ruského raketového útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Druhá verze pracuje s hypotézou cíleného odpálení. Ruská střela podle této teorie měla otestovat rychlost reakce Polska a NATO. Objekt totiž dopadl si 10 kilometrů od výcvikového střediska Severoatlantické aliance Joint Force Training Centre.

V blízké Bydhošti se navíc nacházejí vojenské letecké opravárenské závody, kde se servisují letadla F-16 a MiG-29. Ve městě je i továrna na výbušniny, granáty a letecké pumy Nitro-chem.

Z místa dopadu u Bydhošti je to k polské hranici s Běloruskem vzdušnou čarou 400 kilometrů a polským vzdušným prostorem raketa letěla zřejmě 20 minut. Ovšem jaká byla její trasa, v jaké výšce letěla a za jaké denní doby a počasí, to v tuto chvíli není zřejmé. Kvůli tomu není jasné ani to, zda ji během letu někdo nepozoroval a nenatočil.

Střela Ch-55 byla vyvinuta v 70. letech v bývalém Sovětském svazu primárně k úderům na strategické cíle a je schopna nést jadernou hlavici.

Odpaluje se z letadel, k cíli přilétá v extrémně malé výšce podzvukovou rychlostí a dokáže se vyhýbat terénu. Na délku mají střely víc než šest metrů a doletět mohou až do vzdálenosti 2500 kilometrů, modernizované rakety Ch-555 ještě o 500 kilometrů dál.

Raketu Ch-55 nemá polská armáda ve své výzbroji ani na skladech.

Pokud k incidentu u Bydhošti skutečně došlo 16. prosince, bylo to jen měsíc poté, co Polsko a na chvíli i celé NATO zalarmovala informace o dopadu rakety na vesnici Przewodów u polské hranice s Ukrajinou.

Zřejmě zbloudilá raketa ukrajinského systému protiletecké obrany umístěného ve Lvovské oblasti zasáhla zemědělský areál a na místě zabila dva Poláky.