Článek
Nedávný expremiér teď už není ani ministrem financí. Současný premiér, který zároveň vede ministerstva financí a zdravotnictví, je v demisi a změnil politický dres – odešel ze strany bývalého premiéra. Jiný bývalý premiér ještě vede v průzkumech veřejného mínění, ale na záda mu dýchá další bývalý premiér, který si jde suverénně znovu pro moc. Další, už starší expremiér se chce do politiky vrátit, ale při comebacku klopýtá.
To není pokus o premiérský jazykolam, ale strohý popis aktuální politické situace na Slovensku. Manuál na její rozluštění už kromě českých pozorovatelů pomalu začínají potřebovat i sami Slováci.
Pět expremiérů
Zemi čekají na konci září předčasné parlamentní volby. Už teď je skoro jisté, že bude premiérem politik, jenž už vládu v minulosti vedl – ze sedmi šéfů a jedné šéfky vlády je dosud aktivních pět: Peter Pellegrini, Robert Fico, Igor Matovič a Eduard Heger. Počítá se i Mikuláš Dzurinda, který teď sbírá podpisy pro vznik nové strany.
Předvolební průzkumy dosud favorizovaly stranu Hlas expremiéra Petra Pellegriniho. Za ní se v závěsu pohyboval Směr expremiéra Robert Fica. V průzkumu agentury Median z konce února už ovšem Směr s 18 procenty Pellegriniho stranu předběhl, a to o více než dva procentní body.
| Volební model z února 2023 | |
|---|---|
| Směr | 17,9 % |
| Hlas | 15,6 % |
| Jsme rodina | 10,9 % |
| Progresivní Slovensko | 9,6 % |
| OLaNO | 8,7 % |
| SaS | 7,8 % |
| KDH | 6,4 % |
| Republika | 4,5 % |
| Aliance | 4 % |
| Průzkum agentury Median SK, 1029 respondentů, sběr dat 9. 1. – 5. 2. 2023 | |
„Z měření nálad mezi voliči se pomalu - s jasným trendem - podpora přesouvá ve prospěch Fica a Směru. Vidím to na vícero, často nezveřejňovaných ukazatelích. (…) Trend ukazuje, že Fico už teď Pellegriniho postupně předbíhá,“ komentoval v rozhovoru pro deník Sme nálady slovenských voličů sociolog Pavol Baboš z bratislavské Univerzity Komenského.
Z dat podle něj vyplývá, že o volbě Ficova Směru nově uvažují i voliči Pellegriniho Hlasu. Sociolog to přikládá dravosti Fica a jeho jasnými postoji. „Fico je vidět, slyšet, je konzistentní a srozumitelný. To, co říká, jsou jednoduchá hesla pro lidi, která se na rozdíl od Pellegriniho a dalších členů Hlasu v čase nemění,“ zmiňuje Baboš.
Komentář
Před pěti roky byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Slovenský novinář a překladatel Samo Marec popisuje, jak se od té doby jeho země změnila. K horšímu.
Od Petra Pellegriniho naopak často zaznívají nejednoznačné postoje například ohledně pomoci Ukrajině nebo k možné budoucí vládní spolupráci. Nevylučuje totiž některou ze stran současné vládní koalice, ale ani Směr, ovšem bez křesla pro Fica.
„Pellegriniho přístup je založený na tom, že zastupuje vždy nějaký středový názor, chce být mostem mezi názorově vyhraněnými stranami,“ míní sociolog Baboš. Fico „na oplátku“ útočí na Hlas a prohlašuje, že chce Pellegrini složit novou vládu s liberály.
Zazpívá i Vondráčková
Někdejší hegemon slovenské politiky, který vycítil svou další politickou šanci, teď objíždí Slovensko s tradičním programem k Mezinárodnímu dni žen; letos ovšem „ozvláštněným“ předvolební atmosférou.
Ve středu strana pořádala akci v Nitře, na které se podle slovenských médií sešla tisícovka lidí, hlavně seniorek. S Ficem byl na pódiu i bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, jenž je obviněný z vícero trestných činů a měsíce strávil ve vazbě.
„Musí přijít stabilní a profesionální vláda. Tohle není doba pro amatéry. Tak, jak je teď země rozbrázděná, nikdy nebyla a věřím, že 30. září se rozhodnete správně,“ apeloval Fico na ženy.
Podobné oslavy MDŽ pořádá Směr v příštích dnech v řadě dalších měst a na plakátech slibuje i vystoupení české zpěvačky Heleny Vondráčkové.
Robert Fico na stranické akci k MDŽ.
Heger přešel k Demokratům
Třetí až čtvrté místo teď přisuzují slovenské průzkumy liberální straně Progresivní Slovensko, které vstup do parlamentu unikl ve volbách v roce 2020 jen o pár set hlasů.
Tehdy byli liberálové v koalici se středopravicovou stranou Spolu. Ta existuje dál, ale v poslední době dvakrát rychle a poměrně bizarně změnila název.
Nejdřív ji chtěl ke svému politickému comebacku využít expremiér Mikuláš Dzurinda, kvůli němuž se strana přejmenovala na Modrou koalici. Projekt, který měl ambice sjednotit malé středopravicové a pravicové slovenské politické strany, nakonec ztroskotal na osobních sporech a z Modré koalice se tento týden stali Demokraté.
Dzurinda teď sbírá podpisy pro novou stranu Modří – Evropské Slovensko.
Více ze Slovenska
Robert Fico na vlně hoaxů, Igor Matovič na vlně emocí, do toho fašisté a populisté – Slovensko čeká špinavější volební kampaň než v Česku, předpovídá novinář deníku SME Jakub Filo.
Se zmíněnými Demokraty ale spojuje svůj další politický osud úřadující premiér Eduard Heger, který v týdnu oznámil odchod z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče.
Heger se stal předsedou Demokratů a s sebou si z vlády přivedl i ministry obrany či zahraničí. Stejně jako Dzurinda chce na pravicovém demokratickém spektru „spojovat“.
Podle slovenských analytiků bude pro Hegerovu pozici klíčové, zda se v kampani dokáže vymezit vůči Matovičovi. S ním byl ovšem Heger tři roky ve vládě a minimálně na ustavujícím sjezdu Demokratů se vůči Matovičovi nevymezil.
Jestli se Hegerovým Demokratům vůbec podaří dostat do parlamentu, není jasné. Na „spojování“ atomizované slovenské pravice to ovšem zatím nevypadá. Ve hře jsou kromě OLaNO a demokratů i strany jako Svoboda a solidarita, Jsme rodina, KDH a také extremisté.
Peter Pellegrini už kvůli Hegerově politickému přestupu volá po úřednické vládě, která by měla zemi dovést k předčasným volbám v září. „Je nepřípustné, aby nejsilnějším uskupením ve vládě byla strana, která neprošla volbami a ještě ani oficiálně neexistuje v registru ministerstva vnitra,“ stěžuje si jeden z pěti politicky aktivních slovenských expremiérů.
