Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obvykle se do kina chodí na americké bijáky, horory nebo komedie. Ve Varšavě se v historické politické chvíli chodí na jiný žánr, a sice politické drama. Doslova. Promítá se totiž jednání z parlamentu.
Po oznámení plánu projekcí třídenní schůze polského Sejmu, na které už došlo k výměně premiéra, volná místa v promítacích sálech varšavské Kinotéky rychle zmizela.
Jen v pondělí v multiplexu v ikonickém Paláci vědy a kultury sledovalo přenos z jednání Sejmu na 600 lidí ve třech sálech.
Zaplněný promítací sál kina ve varšavském Paláci vědy a kultury.
Pokračuje tak fenomén obrovského zájmu o dění v parlamentu, kterému se začalo v Polsku přezdívat „Sejmflix“. Jednání od říjnových parlamentních voleb sledují miliony lidí, a vrchol zájmu parlament zažívá zřejmě v těchto dnech.
V pondělí totiž vláda premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS) neuspěla se žádostí o důvěru, a tím pádem musí odstoupit. Ještě týž den večer Sejm zvolil do funkce premiéra Donalda Tuska.
V úterý večer Sejm podle dohody nastupující vládní koalice Občanské koalice, Třetí cesty a Levice stvrdil i členy Tuskovy vlády. Při druhém povolebním pokusu o sestavení kabinetu je to totiž právě Sejm, který vybírá dalšího premiéra a na jeho návrh volí členy vlády. Nová vláda se chopí moci ve středu po složení přísahy do rukou prezidenta.
Co očekávat od Tuska
„Dnes jsem hrdý na Poláky, tohle vítězství je vítězstvím těch nejslabších. Od zítřka budeme moci napravovat křivdy, aby se každý, byť ten nejslabší, cítil v Polsku jako doma,“ prohlásil Donald Tusk v pondělí večer poté, co získal podporu 248 poslanců. „Zaženeme temnotu, zaženeme zlo,“ dodal.
Šestašedesátiletý politik zažívá svůj velký comeback. Premiérem byl už v letech 2007 až 2014. Rok před koncem volebního období „vyklidil“ pole a odešel do Bruselu do funkce předsedy Evropské rady.
Jeho Občanská platforma pak v roce 2015 utrpěla volební prohru a na osm let skončila v opozici. Tusk se naplno vrátil do polské politiky v roce 2021, když svou stranu znovu převzal. A letos v říjnu ji dovedl k volebnímu výsledku, jenž umožnil opozici sestavit koalici s jasnou parlamentní většinou.
V koalici budou muset spolupracovat konzervativní politici i progresivci a už teď je jasné, že se na některých otázkách bude shoda hledat obtížně. Jasné je to, že vláda bude mít pevný proevropský a euroatlantický kurz.
Politolog Antoni Dudek z varšavské Univerzity Kardinála Stefana Wyszyńského v rozhovoru pro list Rzeczpospolita uvedl, že by si nevsadil na to, že koalice vydrží celé čtyři roky.
„Určitě se udrží minimálně do prezidentských voleb na jaře 2025. Do té doby bude koalice soudržná a bude ji stmelovat konflikt s prezidentem Dudou a s PiS,“ myslí si Dudek. „Ale až bude v prezidentském paláci nová hlava státu, a bude to někdo z politiků této koalice, ohrožení ze strany PiS se sníží,“ dodal.
Prezidentské ambice mají dva výrazní politici nastupující koalice: maršálek Sejmu Szymon Hołownia ze strany Polsko 2050 a varšavský primátor Rafał Trzaskowski z Občanské platformy. Dudek upozorňuje, že pokud vyhraje volby jeden z nich, bude to znamenat, že jeden koaliční subjekt dále výrazně posílí, což by mohlo způsobit turbulence ve vládě.
Donald Tusk při pondělním děkovném projevu v Sejmu. Dolní komora ho 248 hlasy ze 460 zvolila premiérem.
Návrat právního státu
Očekává se, že Tuskova vláda hned ve středu začne s velkými změnami na vícero frontách. Postupovat má podle plánu, na kterém se týdny pracovalo.
Prvním krokem má být jmenování nových vojevodů, čili nejvýše postavených úředníků státní správy v regionech.
Největší legislativní výzvou bude pro novou vládu schválení státního rozpočtu na příští rok. Mezi hlavními prioritami má být náprava institucí, návrat vlády práva, zachování sociálních programů, ale i zúčtování s vládami PiS.
„Mezi osmileté hříchy PiS patří porušování, obcházení a někdy přímo i znásilňování ústavy a evropského práva. Je to Augiášův chlév,“ řekl v pátek Tusk o stavu právního státu po vládách Kaczyńského.
Klíčovou postavou, která bude mít na starost téma právního státu, bude v Tuskově vládě bývalý veřejný ochránce práv Adam Bodnar. Půjde o vůbec prvního ministra spravedlnosti bez stranické legitimace. Do karet mu hraje známost právnického prostředí, byrokratických procesů i jeho mezinárodní autorita odborníka, mediátora a obhájce lidských práv.
Rozhovory s Adamem Bodnarem
S Adamem Bodnarem Seznam Zprávy v minulých letech o stavu polského právního státu opakovaně hovořily. Bývalý ombudsman, právník a vysokoškolský pedagog už loni naznačoval politické ambice. Do politiky vstoupil až letos.
V týdnu před říjnovými polskými parlamentními volbami přinesly SZ i reportáž z Bodnarovy kampaně za zvolení do Senátu. Senátorem se Bodnar nakonec stal s rekordním počtem téměř 630 tisíc hlasů, za což vděčí mohutné podpoře voličů v zahraničí.
Adam Bodnar povede v Tuskově vládě ministerstvo spravedlnosti. Snímek z volební kampaně.
Bodnar byl ombudsmanem v letech 2015 až 2021 a ze své funkce kritizoval politizaci prokuratury, zásahy do ústavního soudu, vytváření politického biče na soudce, nerespektování soudních rozhodnutí i velký právní chaos.
Skončí ve státních médiích propaganda?
Kvůli tomu se opakovaně stal cílem propagandy státní Polské televize (TVP), na kterou má přímý vliv strana PiS. TVP přitom nešetřila ani členy Bodnarovy rodiny.
Státní televizi a rozhlas čekají změny nejspíš už první týden Tuskova vládnutí. Očekává se, že ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz odvolá jejich vedení. Jisté je i to, že obě média čeká personální zemětřesení i na úrovni moderátorů, reportérů nebo autorů titulků.
Jak a jestli vůbec se ze zkompromitovaných médií poplatných vládnoucí straně stanou média skutečné veřejné služby, není jasné.
Jaká bude nová polská vláda?
Seznam Zprávy v listopadu ve Varšavě hovořily s adeptkou na ministerský post v rýsující se vládě Donalda Tuska Barbarou Nowackou.
„Dojde k velmi rychlým řezům, shora dolů, a pak k výstavbě od základů. Myslím, si, že značka (zpravodajského kanálu) TVP Info se nedá udržet, protože se spojuje výlučně se lží, manipulací a agresí,“ avizoval nominant na ministra státního majetku Borys Budka.
Politik Občanské platformy bude dohlížet na výměnu dozorčích rad státních a polostátních společností. Těch existuje v Polsku mnohem víc než v Česku a zejména v posledních osmi letech se firmy často využívaly jako mocenský nástroj.
Šlo o peníze pro politické projekty, funkce pro politiky i příbuzné a o vliv. Ve funkci s jistotou skončí například ředitel státního petrochemického gigantu Orlen Daniel Obajtek.
Jak legálně opravit zabetonovaný stát?
Avizované změny včetně „nápravy“ právního státu budou ostře sledované na polské domácí, ale i evropské úrovni. Kolem toho, jakou cestu „opravy“ institucí nová koalice zvolí, totiž panuje mnoho otazníků.
Některé reformy zřejmě nová vláda prosadí prostřednictvím usnesení Sejmu, což narazí na odpor nejen strany PiS a prezidenta, ale i část právního prostředí. Předpřipravená jsou už údajně usnesení týkající se státní soudcovské rady i nálezů ústavního soudu.
„Budu dbát o to, aby nedošlo k mezinárodnímu poškození Polska,“ řekl k tématu Tusk.
Nový premiér slibuje i to, že jeho vláda zachová státní příspěvky na děti, které mají od 1. ledna vzrůst z 500 na 800 zlotých měsíčně čili na bezmála 4500 korun na dítě. Lídr Občanské platformy také garantoval 30% nárůst učitelských platů.
Nová koalice už v parlamentu prosadila obnovení státního příspěvku na program umělého oplodnění a také výměnu veřejného ochránce práv dětí. Formují se také poslanecké vyšetřovací komise, jež si mají posvítit na několik afér vlád PiS.
Jde například o zpackanou organizaci „obálkových prezidentských voleb“, odposlechy opozice spywarem Pegasus nebo tzv. vízovou aféru.
I když Tuskova vláda má ambice provést zásadní změny „zabetonovaného systému PiS“ rychle, pochybnosti kolem právní a legislativní cesty je nakonec mohou zpomalit a oddálit.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informaci o tom, že Tuskova vláda získala důvěru Sejmu
