Hlavní obsah

V Polsku chtějí zpřísnit tresty za špionáž. Špehů kvůli válce přibylo

Foto: Profimedia.cz

Prostranství před ruskou ambasádou ve Varšavě nově nese název Alej Obětí ruské agrese (ilustrační foto).

Po začátku ruského útoku proti Ukrajině vzrostla v Polsku aktivita ruských a běloruských tajných služeb. Novela má zavést za špionáž vysoké tresty, včetně možnosti doživotí.

Článek

Ruští špioni a jejich kontakty unikají v Polsku tvrdým trestům, upozorňuje deník Rzeczpospolita (Rz).

Za necelý rok polské tajné služby odhalily hned několik lidí pracujících pro cizí rozvědky. Dopadly celkem 45 agentů ruských speciálních služeb, které v Polsku kryl diplomatický status a také jejich spolupracovníci.

Jak ale píše Rz, kvůli příliš měkkému zákonu zatím všichni skončili jen s mírnými tresty.

Doživotí za špionáž?

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ze strany Solidární Polsko loni avizoval, že se tresty za špionáž rychle zpřísní. Místopředseda parlamentního výboru pro tajné služby Jarosław Krajewski tento týden uvedl, že projekt je hotový a počítá až s doživotním trestem.

Krajewski zároveň varoval, že Kreml bude chtít podzimní polské parlamentní volby využít k posílení svého vlivu. „Musíme pochopit, že Rusové udělají všechno, aby Polsko rozdělili. Řadou falešných zpráv, ale i hledáním užitečných idiotů. Jsem stoupencem zpřísnění trestů za špionáž i doživotního trestu,“ uvedl poslanec Krajewski z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).

Novela trestního zákoníku počítá i se špionážní činností za použití moderní techniky a vícero způsobů krytí. Trestat by se v Polsku mohla nově i výzvědná činnost spočívající v předávání informací poškozujících zájem státu.

Čínský špionážní balon

Nad Spojenými státy se několik dní vznáší čínský špionážní balon, který byl v posledních dnech spatřen při přeletu nad citlivými místy, informoval Pentagon.

Novela má zpoždění

Návrh o ochraně státu před činností zahraničních služeb má ovšem zpoždění, ještě se nedostal do parlamentu a lidé obvinění ze špionáže dál dostávají shovívavé tresty, píše Rz. V současnosti hrozí za výzvědnou činnost pro cizí zpravodajské služby trest v rozmezí od jednoho do deseti let vězení.

Jako příklad mírných trestů deník Rz uvádí čerstvý případ podnikatelů Marcina K. a Radosława S., kteří roky zprostředkovávali víza v polském Pomořském vojvodství a ruské Kaliningradské oblasti. Zároveň měli ruské službě FSB předávat důležité informace.

Okresní soud v Suvalkách je poslal do vězení na jeden a půl roku. Prokurátor už avizoval odvolání.

Pokud novela projde parlamentem, zvýšily by se trestní sazby až na 25 let, nebo doživotí. Usvědčit špiona by mělo být snazší díky přesnější definici a zavedení trestní odpovědnosti za přípravu špionáže nebo neúmyslnou špionáž.

Kdy se návrh do Sejmu dostane, není zatím jasné. Podle listu Rzeczpospolita však uvnitř vládního tábora projekt kontroverze nevzbuzuje a zelenou mu dal i šéf Sjednocené pravice Jarosław Kaczyński.

Případ z varšavské matriky

V Polsku se za poslední rok řešilo hned několik případů špionáže nebo vyzvídání pro zahraniční tajnou službu.

Loni na jaře vyšlo najevo, že úředník varšavského magistrátu, který měl přístup k archivu matriky, od roku 2017 Rusům zajišťoval podklady pro věrohodné legendy a vytváření falešné identity.

Ve vazbě setrvává španělský reportér, údajný agent GRU, jemuž polská civilní kontrarozvědka ABW připisuje šíření dezinformací a sběr informací o kritické infrastruktuře.

Polská média informovala i o dalších odhalených spolupracovnících ruských a běloruských služeb.

Špionáž v Evropě

  • Podobné případy se dějí i v dalších evropských státech. Rakousko v únoru vyhostilo čtyři ruské diplomaty, podle informací agentury Reuters právě kvůli špionáži.
  • Doživotní trest letos v lednu zazněl u soudu ve Stockholmu nad bývalým zaměstnancem švédských tajných služeb, který byl usvědčen ze špionáže ve prospěch Ruska. Jeho bratr dostal trest v délce devíti let a deseti měsíců. Dva švédští občané íránského původu byli zadrženi loni pro podezření, že spolupracovali na předávání tajných informací Rusku a jeho vojenské zpravodajské službě GRU v období od září 2011 do září 2021. Jeden z bratrů pracoval v letech 2014 až 2015 pro švédskou kontrarozvědku i ozbrojené síly. Podle švédských médií pracoval také pro vojenskou zpravodajskou službu MUST a spolupracoval s přísně utajenou jednotkou, která měla na starosti švédské agenty v zahraničí.
  • Ve Slovinsku loni v prosinci zatkli dva cizince, kteří se vydávali za podnikatele. Dvojice vystupovala jako manželský pár z Argentiny a pracovala pro ruskou tajnou službu. V prosinci se zatýkalo i v Německu, kde byl zatčen spolupracovník Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku.
  • Norsko zas loni v říjnu zadrželo brazilského státního příslušníka, který žil pod falešnou identitou v severním přístavu Tromsö a podle vyšetřovatelů sbíral pro Rusko citlivé informace o norské politice v Arktidě.
  • Nizozemská tajná služba v červenci 2022 oznámila, že odhalila ruského špiona, který se jako brazilský stážista pokoušel infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vyšetřuje válečné zločiny spáchané během války na Ukrajině. Podle úřadů pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU.

Doporučované