Hlavní obsah

V práci jen čtyři dny a za stejný plat? Doplatíme na to, říká šéf Mercedesu

Foto: Profimedia.cz

Odborové sdružení IG Metall chce prosadit čtyřdenní pracovní týden pro hutníky.

Reklama

Před prvomájovým Svátkem práce se ve Spolkové republice rozproudila vyhrocená debata o zavedení čtyřdenního pracovního týdne.

Článek

V Německu, které je klíčovou ekonomikou pro české výrobce, dosud čtyřdenní pracovní týden prosazovala hlavně opoziční strana Levice (Die Linke).

Nyní vzešel impulz z vedení nejsilnější vládní strany, sociální demokracie (SPD). Její spolupředsedkyně Saskia Eskenová v rozhovoru pro mediální síť RND prohlásila, že si dokáže „dobře představit“, že zkrácený pracovní týden přinese „dobré výsledky“.

Eskenová odkázala na studie, podle kterých lidé během čtyř dnů pracují efektivněji a přitom jsou se svojí prací více spokojeni a mají více času na soukromý život. Zároveň se politička vyslovila pro to, aby lidem po zavedení čtyřdenního pracovního týdne zůstaly dosavadní platy.

Proti nápadu se ohradili zástupci firem, kteří varovali před ohrožením konkurenceschopnosti německých podniků.

„Náš sociální stát a ochranu klimatu budeme schopni dlouhodobě financovat pouze tehdy, pokud budeme ochotněji pracovat a inovovat,“ oponoval šéf sdružení německých zaměstnavatelských svazů BDA Steffen Kampeter. Pracovat čtyři dny by se podle něj mohlo jedině tehdy, když lidé odpracují stejný počet hodin jako dosud.

Jednoznačně se proti úvahám Eskenové vymezil také předseda představenstva automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius.

„Pokud naší prioritou je, abychom pracovali méně za stejný plat, už nevyhrajeme žádné mezinárodní utkání,“ řekl pro nedělní list Bild am Sonntag. „Náš průmysl se nachází v transformaci století. Proto si musíme vyhrnout rukávy. Jinak němečtí autovýrobci přijdou o svoje přední světové postavení,“ uvedl Källenius.

Návrh Eskenové vyvolal odmítavé reakce i zevnitř vládní koalice. „Vzhledem ke zjevnému nedostatku kvalifikovaných pracovníků je návrh čtyřdenního týdne nepochopitelný,“ uvedl šéf parlamentní frakce liberální FDP Christian Dürr.

Zdrženlivě zareagoval i spolkový ministr práce Hubertus Heil, který je přitom stejně jako Eskenová členem SPD. Heil řekl, že pro některé podniky by čtyřdenní pracovní týden mohl být atraktivní, nedokáže si ale představit jeho plošné zavedení. Důležitější je podle něj posílení pracovní flexibility, například pro rodiče nebo ty, kteří pečují o své příbuzné.

Podobně se vyjádřila šéfka největšího německého odborového svazu DGB Yasmin Fahimiová: změnu by podle ní nešlo zavést najednou pro celé hospodářství, ale podle jednotlivých odvětví.

Takový vývoj se ostatně už rýsuje. Odborový předák Jörg Hofmann ze sdružení IG Metall potvrdil, že jeho organizace chce tento návrh přednést na podzim při dalším vyjednávání o kolektivních smlouvách v hutnictví – samozřejmě s podmínkou zachování dosavadních mezd.

„Čtyřdenní pracovní týden potřebujeme nejdříve pro povolání, u kterých není možná práce z domova,“ řekl Hofmann. Jako příklady uvedl stavebnictví, práci na směny nebo hutnictví. „Vysoká pec musí být pořád v provozu. Pro toho, kdo musí pracovat jednou ráno, podruhé odpoledne a jindy přes noc, je třídenní víkend velká úleva,“ dodal odborář.

Reklama

Doporučované