Hlavní obsah

Větrníky proti Putinovi. Německo řadí vyšší rychlost k zelené energii

Foto: Astrid Gast, Shutterstock.com

Větrný park v Baltském moři. Německá vláda počítá s tím, že dvě procenta plochy země budou vyčleněny pro větrné elektrárny.

Reklama

8. 4. 7:01

Ambiciózní balíček, který má Německo zbavit závislosti na ruských surovinách, podle skeptiků narazí na překážky. V opozici sílí hlasy, aby se prodloužila životnost posledních jaderných elektráren.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se loni v listopadu zformovala nová německá vládní koalice, bylo jasné, že jejím hlavním cílem bude rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie. Po zahájení ruského útoku na Ukrajinu dostalo téma ještě nový, bezpečnostní rozměr. Zelená energetika se stala nástrojem, jak Německo osvobodit od závislosti na ruských surovinách, zejména zemním plynu.

Vláda kancléře Olafa Scholze tento týden schválila pětisetstránkový soubor plánovaných změn v předpisech, jež mají nastartovat mnohem svižnější tempo přeměny německé energetiky, než probíhá dosud.

Podle takzvaného Velikonočního balíčku by do roku 2030 mělo minimálně 80 procent spotřebované elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů. Loni to přitom bylo pouze 42 procent. Od roku 2035 by už Německo mělo být v tomto ohledu zcela „čisté“.

„Během méně než deseti let téměř zdvojnásobíme podíl obnovitelné energie na hrubé spotřebě elektřiny. Ztrojnásobíme rychlost obnovitelné výstavby – na vodě, na souši i na střeše,“ prohlásil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, jenž změny předložil.

Jádrem balíčku je uzákonění pravidla, že používání obnovitelných energií je ve veřejném zájmu a slouží veřejné bezpečnosti. „To je rozhodující ke zvýšení tempa,“ zdůraznil Habeck, který je v trojkoaliční vládě kancléře asi nejvýraznějším zástupcem Zelených.

Přichystané změny ještě musí schválit německý parlament. Cílem je, aby začaly platit od 1. července.

Je téměř jisté, že prosazování balíčku nebude snadné. Některé překážky se vyrýsovaly už během jeho projednávání ve vládě. Například koaliční liberálové (FDP), kteří v koalici zastupují spíše zájmy byznysu, podpořili balíček jen s podmínkou, že se některé jeho pasáže dopracují.

„Musíme využít nadcházející konzultace k tomu, abychom dosavadní návrh výrazně vylepšili v souladu s koaliční dohodou mezi SPD, Zelenými a FDP,“ řekl Lukas Köhler z vedení parlamentní frakce liberálů.

Podle ekonomického deníku Handelsblatt mají chystaná nařízení slabinu v tom, že příliš spoléhají na dobrou vůli a zároveň nechávají množství otevřených otázek.

„Odpor vůči stavbě větrných elektráren a elektrického vedení není snadné prolomit. Čím odhodlaněji bude výstavba tlačena kupředu, tím hůře to může dopadnout,“ napsal list. Připomněl hořkou zkušenost se stavbou rozvodných sítí – odpovědní pracovníci museli uznat, že při omezování práv zúčastněných osob narazili na limity dané ústavním a evropským právem.

Plány vlády by mohly zkomplikovat hlavně spolkové země, které ovládají horní komoru parlamentu, Spolkovou radu.

Už od svého nástupu se ministr Habeck potýká se specifickými požadavky Bavorska. Jeho ministerský předseda a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder se dlouhodobě odmítá vzdát zemského nařízení, že větrníky musí být od nejbližší obytné budovy vzdálené nejméně tak, aby to odpovídalo desetinásobku jejich výšky. Díky tomu Bavorsko může mít problém s naplněním zásady, aby se dvě procenta plochy ve státě vyčlenila pro zařízení větrných elektráren.

Söder se po útoku Ruska na Ukrajinu vyslovil také pro prodloužení životnosti jaderných elektráren, které se Německo rozhodlo už v minulosti odstavit. Na rozdíl od severních spolkových zemí, kde se hlavně díky mořským větrům spoléhá na větrníky, je Bavorsko více odkázané na tradičnější zdroje.

„Bez jaderné energie bude příští zimu chladno a draho. Pro přechod je jaderná energie potřeba ještě nejméně tři roky,“ prohlásil nedávno bavorský premiér.

Nebyl první, kdo se v posledních týdnech dotkl tohoto citlivého tématu. Už dávno před ruským útokem na Ukrajinu zpochybňoval odstoupení od jádra současný šéf hlavní opoziční strany, křesťanských demokratů (CDU), Friedrich Merz.

Německo zavrhlo atom pod vlivem havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, kterou v roce 2011 poškodila záplavová vlna tsunami. Právě do konce letošního roku mají být odstaveny poslední tři fungující elektrárny, mezi nimi také Isar 2 u bavorského Landshutu.

Předchozí spolkové vlády spoléhaly na to, že se bez jádra obejdou. Počítaly s tím, že jako přechodový zdroj k obnovitelným zdrojům poslouží uhelné a hlavně plynové elektrárny. Jenže většinu plynu získává Německo z Ruska, což se po zahájení invaze na Ukrajinu ukázalo jako velký problém, a to nejen kvůli samotné surovinové závislosti.

Německo se ocitlo pod silným mezinárodním tlakem, aby placením stamilionových částek za plyn nefinancovalo válku a zabíjení nevinných civilistů.

Ze stejného důvodu se rozhodla jádra déle přidržet Belgie, když nedávno prodloužila životnost dvou svých reaktorů o deset let. V Německu ale myšlenka o návratu k jádru naráží na odpor, hlavně u Habeckových Zelených. Samotný ministr sice nepatří mezi zapřisáhlé radikály, velká část členské základny se nicméně hlásí k odkazu protijaderných iniciativ, které stály u zrodu strany.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované