Článek
Se začátkem července se v Polsku daňová sazba u pohonných hmot vrátila z osmi na 23 procent.
A na největších čerpacích stanicích se zdražení promítlo prakticky okamžitě.
Cena za litr Naturalu 95 během jediného dne poskočila z přibližně šesti na 6,79 až 6,82 zlotého, v přepočtu podle aktuálního kurzu tedy ze 33,85 koruny na 38,40 koruny.
Podobná situace nastala i u nafty, kde cena vzrostla ze 6,19 zlotého na zhruba sedm zlotých, tedy o čtyři a půl koruny za litr.
Zatímco v úterý ještě Polsko patřilo mezi země s nejlevnějšími pohonnými hmotami ve střední Evropě, po středečním zdražení se rozdíl vůči Česku prakticky smazal.
Boj o zákazníka
Vláda Donalda Tuska tvrdí, že návrat vyšší sazby DPH by měl částečně vyvážit pokles cen ropy na světových trzích.
Analytici jsou ale skeptičtější. Zdražení se podle nich projeví nejen na účtech řidičů, ale přispěje i k růstu inflace, a to přibližně o čtvrt procentního bodu.
Analytici polského portálu E-Petrol před koncem vládního programu upozorňovali, že návrat běžného zdanění nebude jediným důvodem zdražení. Ve velkoobchodu už totiž ceny rostly.
Během jediného týdne zdražila nafta o 59 zlotých za metr krychlový a benzin Natural 95 o 33 zlotých.
„Černé zlato“ na světových trzích
Začátkem dubna se fyzický barel severomořské ropy Brent prodával za více než 140 dolarů. Za cenou stál strach: Zpracovatelé po celé planetě nakupovali v panice, co se dalo, protože Hormuzským průlivem, kudy před izraelsko-americkou válkou proti Íránu proteklo kolem pětiny celosvětové spotřeby ropy, se prakticky nedalo proplout.
O necelé tři měsíce později spadl tentýž ukazatel zhruba na polovinu – pod 75 dolarů. A obchodníci se naopak předhánějí, kdo se zbaví přebytků.
„V případě benzinu Natural 95 může cena dosáhnout 6,70 až 6,80 zlotého za litr, u nafty se může pohybovat těsně pod hranicí sedmi zlotých za litr,“ odhadovali analytici. Středeční ceny na čerpacích stanicích jejich prognózu prakticky naplnily.
Zároveň ale nečekají, že by ceny měly v dalších týdnech dál skokově růst. Podle analytiků totiž začíná tradiční letní boj čerpacích stanic o zákazníky.
Řetězce jako Orlen, BP, Shell nebo Circle K nabízejí prostřednictvím věrnostních aplikací slevy. „Nejatraktivnější nabídky umožňují snížit cenu až o 40 grošů za litr,“ upozorňují analytici E-Petrolu.
Zdražili i v Německu
Podobný krok jako Polsko dělá od středy také Německo. Po dvou měsících tam skončila dočasná sleva na energetické dani z benzinu a nafty, kterou vláda kancléře Friedricha Merze zavedla po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě.
Státní rozpočet opatření podle odhadů přišlo na 1,6 miliardy eur, v přepočtu téměř 39 miliard korun.
Ceny začaly růst ve středu krátce po poledni. Od dubna totiž platí pravidlo, podle něhož mohou ceny zvýšit nejvýše jednou denně, a to právě v poledne.
Průměrná cena benzinu Super vzrostla během několika minut o 18 centů na 2,20 eura za litr (53 korun), benzin E10 zdražil o 17 centů na 2,14 eura (52 korun) a nafta o 19 centů na 2,10 eura za litr (51 korun).
O tom, jak účinná byla daňová sleva, se ale v Německu vede spor. Ekonomové z mnichovského institutu Ifo tvrdí, že zatímco u benzinu se nižší daň promítla do cen téměř celá, u nafty se k řidičům dostaly jen asi dvě třetiny úlevy.
Zbytek podle nich skončil v maržích ropných společností. Stejný závěr naznačil i německý Spolkový kartelový úřad.
„Už dnes můžeme říci, že snížení daně nebylo v každém ohledu a v každém okamžiku promítnuto do ceny. Z našeho pohledu se ke spotřebitelům nedostalo sto procent úlevy,“ uvedl šéf úřadu Andreas Mundt.
Ropné společnosti takovou interpretaci odmítají. Podle jejich svazu en2× se daňová úleva promítla do cen pohonných hmot v plném rozsahu. Německá vláda se přiklání spíše k tomuto pohledu a tvrdí, že opatření pomohlo zabránit prudkému růstu cen během největšího napětí na ropném trhu.
K opatřením, jež měla snížit ceny pohonných hmot, přistoupila na jaře i česká vláda. A tento týden cenové stropy na benzin a naftu prodloužila nejméně do 19. července.
