Hlavní obsah

Země laciné elektřiny. Rakušané zaplatí za kilowatthodinu polovinu co Češi

Foto: Profimedia.cz

Navzdory nižšímu stropu, než platí v Česku, desetitisíce Rakušanů o víkendu protestovaly mj. právě proti rostoucím cenám elektřiny.

Reklama

20. 9. 10:11

Rakouský cenový strop na elektřinu činí 10 centů za kilowatthodinu. Na rozdíl od Česka to ale má určitá omezení a sousední země vůbec nezavádí strop na plyn.

Článek

„Nudle jsou dražší o osmdesát procent, mouka o 127 procent. A v této situaci si koncerny účtují mimořádné zisky! Je to svinstvo,“ zlobil se mladý odborář na pódiu před Švýcarskou zahradou ve Vídni a stal se díky tomu v médiích hlavní hvězdou sobotního odpoledne.

Prý zoufalá situace rakouských domácností měla přivést na náměstí devíti hlavních měst spolkových zemí stovky tisíc nespokojenců. Nakonec se jich sešlo dohromady 32 600, a tak byly televizní štáby vděčné za jednoho mladého radikála.

Odbory s protestní sobotou neuspěly z toho důvodu, že Rakousko dává v boji s energetickou drahotou největší dotace „hned po Lucembursku“, jak zdůrazňuje vládní mluvčí. Podpora je tak vysoká, že dokonce vyvolává ironické komentáře pravicových ekonomů. Konkrétně Frank Schellhorn z think tanku Agenda Austria se zamýšlel nad tím, proč v srpnu dostali tzv. klimabonus dokonce i zesnulí.

Šlo o první plošnou podporu vyvolanou růstem inflace, která také u jižních sousedů překročila devět procent. Proto vláda každému, kdo měl počátkem července v Rakousku trvalé bydliště, poslala částku 500 eur (v přepočtu přes 12 tisíc korun), zároveň 250 eur na každé dítě.

Peníze dorazily na konto automaticky každému, kdo platil daně, případně dostával důchod. Zbývajících 1,2 milionu občanů našlo ve schránkách poukázky Sodexo v odpovídající výši.

Polsko hledá energetické úspory

Energetická krize tvrdě dopadá také na sousední Polsko. Obce se snaží šetřit elektřinou a vypínají pouliční osvětlení a obměňují plynové městské autobusy za dieselové. Spalovat se mají i uhelné haldy.

Ekonom Schellhorn se nedivil, že podpora na adresu nebožtíka došla, protože úřady mohou úmrtí svých klientů evidovat pouze se zpožděním. Pozastavil se však nad tím, že úřady si 500 eur odmítají vzít zpátky, i když ji poctiví pozůstalí chtějí vrátit. „Rakouský dotační stát se nenechá zmýlit a dojde svou cestou bez milosti až do hořkého konce,“ napsal expert v deníku Die Presse.

Strop nižší než v Česku má několik ale

Další příležitosti k úsměškům nabídla brzda proti zdražování elektrického proudu. Kabinet kancléře Karla Nehammera poslal počátkem září do parlamentu zákon, který stanovil strop deset centů za kilowatthodinu, tedy zhruba poloviční částku proti plánu české vlády Petra Fialy.

Rakouský model však je v několika směrech omezen. Vláda doplatí dodavatelům za kilowatthodinu nejvýš 30 centů. Pokud tedy kilowatthodina zdraží nad 40 centů, bude navýšení opět platit spotřebitel.

Podpora rakouské vlády se navíc netýká nákladů na elektrické topení a zároveň se v případě jedné domácnosti omezuje pouze na 2900 kilowatthodin v období od prosince 2022 do června 2024. To je objem elektrického proudu, který odpovídá osmdesáti procentům roční spotřeby průměrné rakouské domácnosti.

Na druhé straně podle návrhu bude stát doplácet elektřinu nejen za občany s trvalým bydlištěm (Hauptwohnsitz) v Rakousku, ale i těm, kteří nahlásili jen vedlejší bydliště (Nebenwohnsitz), tedy také studentům a pendlerům z okolních zemí.

Kolik ušetříte díky stropu na ceny energií?

Sněmovna schválila strop na energie, teď už se čeká jen na parametry od vlády. O kolik se vám můžou snížit účty za energie, ukáže orientační kalkulačka SZ Byznys:

V tomto případě Schellhorn nezesměšňuje důkladnost byrokracie. Místo toho upozornil, že už od října zaručila zemská vláda Dolního Rakouska všem občanům s trvalým bydlištěm strop 11 centů za kilowatthodinu elektřiny. Z toho ekonom s nadsázkou vyvozuje, že každý, kdo bude mít nárok na slevu od dolnorakouské i spolkové vlády, tak už nebude za elektřinu platit nic, naopak za každou spálenou kilowatthodinu jeden cent dostane.

Sázka na Rusko

Proti Česku zatím Rakušané nezavedli strop na plyn. Důvodem je fakt, že na topení ho využívá jen milion domácností, zároveň tamní vláda sází na lepší vztahy s Ruskem, než má zbytek Evropy. Polostátní energetická firma OMV uzavřela před čtyřmi lety s ruským Gazpromem smlouvu o dodávkách plynu až do roku 2040, a rakouská exekutiva dosud spoléhá, že část dodávek plynovodem Transgas přece jen přijde.

Sázku na Rusko prozrazuje dosavadní strategie rakouské vlády. V srpnu občanům slibovala, že cenový růst plynu zastaví strop, na kterém se počátkem září dohodne Evropská rada. Pak ovšem její vyjednavači patřili k těm, kdo v Bruselu dohodu na zavedení stropu pro ruský plyn zablokovali.

Naposledy brzdu pro dodávky plynu spotřebitelům zpochybnil vicekancléř Werner Kogler. „Nedokážu si představit, že každá kilowatthodina plynu bude podporována takovým způsobem, aby to vypadalo, že žádná krize není,“ řekl před týdnem televizi ATV.

Bez stropu pro plyn odhadl ministr financí Magnus Brunner, že za boj s drahotou zaplatí vláda 32,7 miliardy euro. Do toho počítá nejen klimatický bonus a strop pro cenu elektřiny, které spolkovou pokladnu dohromady přijdou na 10 miliard, ale i další opatření až do roku 2026. Zřejmě nejnákladnější bude výpadek daní způsobený likvidací tzv. studené progrese u daně z příjmů, která spočívá v tom, že při zvyšování příjmů člověk kontinuálně podléhá stále vyšší sazbě.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované