Článek
Moskva podle kapitána Marko Petkovice „neustále posiluje“ svou přítomnost v regionu Baltského moře, informuje The Guardian. Švédské námořnictvo pravidelně pozoruje ruská plavidla, což je podle něj „velmi časté“. Počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil, dodal kapitán.
V poslední době čelí oblast Baltského moře rostoucímu počtu hrozeb. Tím jsou podezření na hybridní útoky pomocí dronů či sabotáže podvodní infrastruktury. Také v regionu přibývá počet stárnoucích ropných tankerů v podobě lodí stínové flotily přepravujících ropu z Ruska.
Petkovic uvedl, že Rusko zvyšuje své kapacity a v Petrohradu i v Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou vyrábí každý rok jednu ponorku třídy Kilo. Dodal, že Rusko „záměrně a nepřetržitě modernizuje“ svou flotilu.
„Jakmile bude na Ukrajině uzavřeno příměří nebo mírová dohoda, lze pouze předpokládat, a my také předpokládáme, že Rusko posílí své kapacity v této oblasti,“ uvedl Petkovic. „Vzhledem k tomu musí [švédské] námořnictvo neustále růst a soustředit se na celkový obraz situace,“ dodal.
Podle kapitána je stínová flotila ruských ropných tankerů plujících pod civilní vlajkou také důvodem k obavám a nevyloučil možnost, že by takové lodě mohly být použity k vypouštění dronů. „Stínová flotila sama o sobě není vojenským problémem, ale z vojenského hlediska by mohla mít na naše národy vliv,“ řekl.
Samotný podmořský terén představuje v této oblasti podle listu The Guardian při operacích určitou výzvu. Kopcovité rozložení Baltského moře u Švédska ztěžuje detekci ponorek, které se zde mohou skrývat.
Podmínky pod hladinou, jako je pochopitelně horší viditelnost než na povrchu, slanost i teplota, dělají podle Petkovice podvodní infrastrukturu v Pobaltí obzvlášť zranitelnou. Nejvíce to podle něj platí pro Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko a Litvu, které jsou „zcela závislé na námořních trasách pro komunikaci a fungování svých společností.“
Domnívá se však, že zvýšená ostražitost NATO má vliv. „V této oblasti jsme nezaznamenali žádné incidenty s kabely,“ dodal k operaci s názvem Baltic Sentry, která byla zahájena letos v lednu.
„Především to ukazuje, že aliance funguje, že je soudržná. A že se semkneme proti jedné konkrétní hrozbě. To potvrdila operace Baltic Sentry. Bez ohledu na to, zda byly některé z incidentů sponzorovány státem, zda šlo o špatné námořnické umění nebo něco mezi tím, zvýšilo to povědomí mezi obchodní flotilou, že by měly být při plavbě v našich regionálních vodách opatrnější,“ uzavřel.
Merlin 25 posiluje protiponorkové schopnosti
Švédsko nedávno hostilo velké cvičení NATO v oblasti protiponorkového boje jménem Playbook Merlin 25. Cvičení, které vede Velitelství námořních sil NATO (MARCOM) se zúčastnilo devět zemí včetně Švédska, Německa, Francie a Spojených států. V rámci události vojáci procvičovali bojové dovednosti při podmořských operacích v Baltském moři, aby se tak připravili na potenciální útoky.
„Švédsko hraje klíčovou roli v oblasti námořní bezpečnosti v Baltském moři,“ uvedl kontradmirál Bret Grabbe, velitel ponorek NATO v prohlášení MARCOM. „Pobaltské státy přinášejí do NATO impozantní množství protiponorkových kapacit, stejně jako zkušenosti s vedením a námořní kapacity,“ dodal.
Obranyschopnost v severní části Baltského moře NATO posiluje také během cvičení ve finských či norských vodách. „Finské námořnictvo společně s našimi spojenci z NATO prokázalo schopnost provádět společné námořní operace rychle a efektivně,“ uvedl kapitán Marko Laaksonen, zástupce náčelníka štábu pro operace finského námořnictva. „SNMG1 (námořní skupina) posiluje přítomnosti NATO ve strategicky důležitém Norském moři,“ informovala také MARCOM na síti X začátkem prosince.
SNMG1 is back in the High North for its second deployment of 2025, strengthening NATO’s presence in the strategically vital Norwegian Sea. By training in this tough maritime environment, the group continues sharpening high-end warfighting skills while maintaining a strong,… pic.twitter.com/O5MZvchskD
— NATO Maritime Command (@NATO_MARCOM) December 1, 2025















