Hlavní obsah

Říkají mu mozek Donalda Trumpa. Teď spřádá plány na ovládnutí Grónska

Foto: Shutterstock.com

Poradce Donalda Trumpa Stephen Miller tvrdí, že by USA měly vlastnit Grónsko.

Stephen Miller veřejně pronáší, že USA mají absolutní kontrolu nad Venezuelou. A nijak nezastírá, že by Trump měl ovládnout i největší ostrov planety.

Článek

Má být architektem radikální imigrační politiky Donalda Trumpa. Teď prezidentův poradce Stephen Miller upřel svoji pozornost na západní polokouli, kde podle něj mají Spojené státy uplatňovat nesmlouvavou sílu a vnutit každému svou autoritu.

Veřejně prohlašuje, že USA opravdu řídí Venezuelu, protože mají u břehů této jihoamerické země stále svou armádu. A v případě, že by socialistická vláda v Caracasu pod vedením někdejší viceprezidentky nedávno dopadeného Nicoláse Madura Delcy Rodríguezové nejednala podle amerických představ, může Washington kdykoliv znovu vojensky udeřit.

Miller rovněž prohlásil, že USA proti Venezuele uplatňují ropné embargo.

„My stanovujeme podmínky,“ řekl v rozhovoru na CNN. „Máme úplné embargo na veškerou jejich (venezuelskou) ropu a jejich obchodní činnost. Aby mohli obchodovat, potřebují naše povolení,“ dodal muž, kterému někdy říkají mozek Donalda Trumpa.

„Žijeme ve světě, kde vládne síla“

Rozhovor se nesl v napjatém tónu, když se Trumpův poradce podobně ostře vymezil vůči Grónsku. Moderátor CNN Jake Tapper chtěl po Millerovi vědět, zdali by Trump podobně jako ve Venezuele použil vojenskou sílu.

„Grónsko by mělo být součástí USA,“ zahájil Miller, aby následně novináři vytkl, že není nutné se o americké intervenci vůbec bavit. „Nikdo nebude o budoucnost Grónska s USA bojovat,“ dodal v narážce na „nepřemožitelnou sílu“ americké armády.

Následoval Millerův dlouhý monolog, v němž nastínil svou geopolitickou vizi, která má odrážet přístup samotného Donalda Trumpa: „Žijeme ve světě, ve kterém můžete mluvit o mezinárodních zdvořilostech a všem možném, ale žijeme ve světě, ve skutečném světě, Jakeu, kde vládne síla, násilí a moc.“

Nabídl svůj klasický rétorický styl překotného vodopádu slov podávaného s intenzivní naléhavostí.

Kritici mu často vyčítají, že se uchyluje ke zveličovaní a že zaujímá postoj „my proti nim“. Jeho mimika přitom často bývá upjatá, což nedávno vedlo satirické noviny The Onion k ironickému nekrologu o Millerových očích, v nichž „vyhaslo světlo“.

Kdo je Stephen Miller

Narodil se 23. srpna 1985 do bohaté židovské rodiny v kalifornské Santa Monice, zámožné čtvrti města Los Angeles.

Vystudoval politologii na prestižní univerzitě Duke v Severní Karolíně, kde si vysloužil přezdívku „zbraň“, protože se měl spolužákům představit jako rodák z Kalifornie, který miluje zbraně.

Mezi lety 2007 až 2016 pracoval v Kongresu jako asistent bývalé kongresmanky Michele Bachmannové či jako šéf komunikačního oddělení exposlance Johna Shaggedana a následně i jako mluvčí senátora Jeffa Sessionse.

Boj za bělošské dědictví

List The New York Times (NYT) současná agresivní vystoupení Millera zhodnotil jako „silácký“ pohled na svět, který vychází z radikálně pravicového myšlení.

Trumpův poradce se prakticky celý život netají názorem, že v tomto světě mimo jiné dochází k demografické změně, která ohrožuje bělošské dědictví. Podle něj tak dnes v mocenské boji jde o záchranu západní civilizace vybudované bělochy.

„Naši nepřátelé nedokážou pochopit naši sílu, naši odhodlanost, naše předsevzetí, naši vášeň, náš původ, náš odkaz sahající do časů Athén, Říma, Filadelfie, Monticella,“ prohlásil loni v září na smuteční ceremonii za zavražděného konzervativního aktivistu Charlieho Kirka.

Miller narážel na města, kde bílí muži položili základy impérií a společností od starověkých Řeků a Římanů až po jednoho ze zakladatelů USA Thomase Jeffersona, který měl v Monticellu své panství.

Současná Amerika pod vedením Donalda Trumpa je podle Millera nejen pokračovatelem tohoto odkazu, ale zemí, která ho brání.

„Uvnitř našich hranic hrozí národu E Pluribus Unum (jednomu z mnoha, motto USA o výjimečnosti, pozn. red.) rozdělení napříč etnickými hranicemi kvůli rasové nevraživosti a rozdělujícímu multikulturalismu. Trpíme slábnoucím vlastenectvím, rostoucí malátností a ztrátou víry ve vznešenou historii a principy, které nás učinily velkými,“ napsal už v roce 2007 pro noviny The Chronicle vydávané na prestižní univerzitě Duke, kde studoval.

Trumpa nikdy neopustil

Jak už dříve napsaly NYT, i proto Miller ponoukl Donalda Trumpa k masovým deportacím. Podle republikánského prezidenta by tento jeho poradce ponechal v USA jen zhruba 100 milionů lidí, kteří by se vizáží podobali právě Millerovi.

Trump to údajně myslel napůl žertem, každopádně Millera vyzdvihuje pro jeho ostrý intelekt a velkou vizi. Podle amerických médií zřejmě nemá prezident v současnosti v Bílém domě a americké politice vůbec loajálnějšího spojence. Oba dva prý dokonce po porážce Trumpa v prezidentských volbách z roku 2020 zůstali v těsném kontaktu a mluvili spolu téměř každý den.

„Diskutovali o tom, jak by mohla vypadat agenda (Trumpova) druhého funkčního období, ještě než mnozí z nás vůbec snili o tom, že by mohlo dojít k druhému funkčnímu období“, řekl listu NYT senátor Jim Banks, republikán z Indiany.

Banks označil Millera za „nejchytřejšího člověka, jakého kdy ve Washingtonu potkal“. Dodal, že Miller dnes čelí výhrůžkám a i proto přestěhoval svou rodinu do vojenského objektu ve Washingtonu. Podle senátora Stephen Miller ze svých názorů a pozic „nikdy neustoupí“. Sám dnes přitom vyhrožuje kdejaké zemi spadající do oblasti západní polokoule.

Doporučované