Švýcarské babičky vyhrály. Historická klimatická žaloba může ovlivnit i Česko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl historické verdikty. Vůbec poprvé rozhodl v případě tzv. klimatických žalob. Verdikt padl pro první tři z nich, přičemž dvě žaloby byly zamítnuty a v jedné soud vyhověl spolku švýcarských seniorek, které žalovaly vládu své země.

Rozhodnutí je důležité nejen pro svou právní závaznost a případnou možnost donutit státy k činům, ale i proto, že může sloužit jako precedens pro další klimatické žaloby, které se hromadí nejen ve Štrasburku, ale i u soudů mnoha úrovní v různých zemích včetně Česka.

Švýcarské seniorky (KlimaSeniorinnen) žalovaly vládu své země, že nedělá dost pro zamezení zvýšení globální teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Skupina žen podporovaná švýcarskou odnoží Greenpeace tvrdí, že klimatická změna přímo ohrožuje jejich zdraví při vlnách veder, kdy navíc nemohou normálně fungovat a žijí v „klimatickém lockdownu“.

Zástupci skupiny dvou tisíc švýcarských žen starších 64 let loni před soudem přednesli důkazy, že starší lidé trpí v extrémních vedrech víc a je u nich vyšší riziko úmrtí než u běžné populace, přičemž u žen je tento problém ještě výraznější. U soudu podle britského deníku The Guardian zaznělo tvrzení, že důsledky klimatické změny představují vážné riziko nejen pro zdraví skupiny žen, ale i pro jejich samotnou existenci.

Podle stížnosti tak dochází k porušování článků dva a osm Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, které chrání právo na život a právo na respektování soukromého rodinného života. Švýcarská vláda podle stížnosti zavádí opatření, která zmírňují příspěvek země k oteplení klimatu, „žalostně nedostatečně“.

Zástupci švýcarské vlády sice souhlasili, že zvyšující se teploty ohrožují zdraví lidí, ale odmítli, že by zástupkyně skupiny KlimaSeniorinnen měly mít postavení obětí, s tím, že souvislost mezi konáním vlády a utrpením těchto žen je příliš „slabá a vzdálená“. Vláda také tvrdí, že pro omezení oteplení dělá dost. Kromě toho zazněl i argument, že když k tomuto oteplení dojde, je vzhledem k pokročilému věku seniorek nepravděpodobné, že ještě budou naživu.

Soud rozhodl, že švýcarská vláda porušila lidská práva těchto žen kvůli „kritickým mezerám“ v národní legislativě a kvůli selhání v plnění klimatických cílů.

Rozhodnutí ve prospěch babiček může donutit švýcarskou vládu k akci. Kromě toho ale může zafungovat jako precedens, a ovlivnit tak rozhodovací proces evropských vnitrostátních soudů a případně i motivovat vznik dalších podobných klimatických žalob.

Odbornice na právo životního prostředí Eva Balounová z Ústavu státu a práva AV ČR v rozhovoru pro Seznam Zprávy u příležitosti loňského slyšení případu upozornila, že případ může mít dopad i na Česko.

„Vlastně i Nejvyšší správní soud ve věci české klimatické žaloby poukázal na to, že si je vědom, že stížnosti už jsou u ESLP, ale že se zatím čeká na rozhodnutí. Není pochyb, že rozhodnutí ESLP bude pro české i jiné vnitrostátní soudní procesy ve věci klimatických žalob důležité,“ řekla Balounová Seznam Zprávám.

Jestli státy nakonec verdikt poslechnou, může podle Balounové záležet na vícero faktorech, ale určitě to není vyloučené.

Za druhým případem žaloby stála šestice Portugalců a Portugalek. Skupina podporovaná neziskovou organizací Global Legal Action Network (GLAN) požadovala, aby skleníkové emise snížilo 32 zemí, přičemž seznam čítá všechny členské země EU, Norsko, Rusko, Švýcarsko, Turecko a Spojené království.

Žalobu se skupina rozhodla podat v roce 2017 poté, co Portugalsko zasáhly ničivé požáry, při nichž zemřelo přes 100 lidí. Soud nicméně tuto žalobu prohlásil za nepřípustnou na základě toho, že žalobci nevyčerpali veškeré legální možnosti jejich národního soudního systému. Shledal také, že neexistují důvody k rozšíření žaloby na země mimo Portugalsko.

Zamítnutím skončil i případ žaloby, v jejímž čele stál francouzský europoslanec a bývalý starosta Damien Carême, který si stěžoval, že pobřežní oblast poblíž Calais ohrožuje zvyšování mořské hladiny a do roku 2030 může být potopena.

Carême při sérii vnitrostátních procesů zaznamenal částečný úspěch, když v roce 2021 soud ve Francii nařídil vládě, aby provedla „veškeré kroky nezbytné k dosažení klimatických cílů“. K tomu ale podle bývalého starosty nedošlo, a proto žádal nápravu od ESLP.

ESLP však žalobu odmítl, protože žalobce už v zemi nebydlí a nemá s oblastí žádné spojení, o které se žaloba opírá, takže nemůže být považován za oběť.