Symbolická cesta plná nástrah. Biden narazil ještě před příletem do Izraele

Scény po explozi v nemocnici, která podle úřadů kontrolovaných Hamásem zabila stovky lidí, již zaplavily média i sociální sítě. Kdo přesně za výbuchem stojí, však stále není známo a oba tábory se obviňují navzájem. Již nyní je nicméně jasné, že jde o tragédii, která má potenciál vyvolat širší nepokoje, kterým chtěl americký prezident svou cestou do regionu zabránit.

Joe Biden přistál na letišti v Izraeli ve středu dopoledne. Přivítal se s tamním prezidentem i premiérem, a i když dnes Bidenovo dlouhé přátelství s Benjaminem Netanjahuem média často zmiňují, přílet to byl asi spíše hořkosladký, a to nejen kvůli násilí na Blízkém východě.

Z Izraele měl Biden totiž pokračovat do Jordánska na setkání s tamním králem, prezidentem Egypta a palestinským prezidentem, aby k jednomu stolu zasedl i s „druhým táborem“. Jordánsko však summit v reakci na výbuch v nemocnici odvolalo, přičemž jordánský ministr zahraničí jako důvod uvedl to, že „nyní nemá smysl mluvit o ničem jiném než o zastavení války“.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se již v pondělí nechal slyšet, že Joe Biden přijíždí do Izraele v kritickém okamžiku nejen pro samotnou zemi, ale i pro celý svět.

Sám Blinken ostatně ve světle událostí posledních téměř dvou týdnů navštívil Izrael hned dvakrát a Blízký východ nyní křižuje o sto šest, což podle listu The New York Times jen vypovídá o rozsahu a složitosti diplomatické krize, která na Blízkém východě nastala.

Přestože se zatím zjevný úspěch jeho snah nedostavil, v pondělí šéf americké diplomacie oznámil, že Spojené státy a Izrael se „dohodly na vypracování plánu, který umožní, aby se humanitární pomoc dárcovských zemí a mnohostranných organizací dostala k civilistům v Gaze“. To by mohlo vést ke zmírnění humanitární krize, které tamní lidé kvůli odvetným krokům Izraele vůči Hamásu čelí, k reálným změnám však zatím nedošlo.

Záležitosti by se měl během své cesty více věnovat i sám Biden, který má šanci se nyní do diskuzí zapojit přímo na místě. Podle webu CNN jde o nejintenzivnější diplomatické angažmá amerického prezidenta v blízkovýchodní krizi po dlouhém období, kdy se jiní zdánlivě neřešitelnému izraelsko-palestinskému konfliktu vyhýbali.

Jak Seznam Zprávy nicméně upozornil amerikanista Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je důležité vnímat fakt, že Bidenova návštěva není pracovní cestou v tom smyslu, že by během ní mělo docházet například k intenzivnímu vyjednávání podmínek americké podpory.

„Bidenova cesta je v této fázi konfliktu spíše symbolická a má za úkol ujistit izraelskou veřejnost o americké podpoře a solidaritě,“ popsal situaci blíže odborník. „Bidenova administrativa ani předem nedeklarovala, že se jedná o misi, která má zmírnit situaci. Z úst mluvčího Bílého domu jsme slyšeli, že USA nebudou ‚diktovat vojenské podmínky a mandát‘ izraelským obranným silám.“

S Hornátovými slovy o symbolice cesty ve své analýze souhlasí například i americký web CNN. Podle toho bude Bidenův příjezd zároveň i varováním pro ostatní aktéry v oblasti, konkrétně pro Írán a libanonský Hizballáh, aby se do konfliktu přímějším způsobem nezapojovaly. Zmiňuje ovšem i to, o jak prestižní projev podpory Izraeli jde.

Bidenův přístup se zamlouvá například i politologovi Jonathanu Rynholdovi z izraelské Bar-Ilanovy univerzity, se kterým Seznam Zprávy nedávno mluvily. „Biden to přesně vystihl, z izraelské perspektivy bych mu dal deset bodů z deseti,“ zhodnotil v rozhovoru Bidenovy první reakce na útok Hamásu proti Izraeli.

„Izrael má štěstí, Biden je k němu přátelský a nejsem si jistý, jestli by to dokázal Donald Trump. Ten měl sice velké řeči, ale činy chyběly. Nejsem si ale jistý, jestli by ihned přesunul americké lodě k Perskému zálivu,“ okomentoval dále přístup současného amerického prezidenta Rynhold.

Před USA ovšem zároveň leží úkol najít rovnováhu mezi poskytováním neochvějné podpory izraelským vojenským operacím, zmírněním humanitární katastrofy v Gaze, kde lidé kvůli činům Hamásu nemají přístup k elektřině či pitné vodě, a zastavením možného šíření války na další fronty.

Některé hlasy již totiž vyjádřily obavy o to, zda Bidenova cesta nebude působit jako tichý souhlas s Netanjahuovými rozhodnutími, čemuž jistě nepomůže ani fakt, že jordánská část Bidenovy výpravy byla zrušena.

Hlasitě se v tomto směru ozvali například demonstranti, kteří již v pondělí protestovali u Bílého domu a požadovali, aby americký prezident vyzval k příměří mezi Izraelem a Gazou.

Za akcí stály židovské skupiny IfNotNow a Jewish Voice for Peace a americká tajná služba zodpovědná i za ochranu prezidenta během ní zatkla více než 30 lidí. Ti se měli mimo jiné dopustit třeba nezákonného vstupu překročením bezpečnostních zábran.

Podle informací listu The Washington Post se mezi protestujícími nacházeli i lidé, jejichž blízcí byli během násilností v Izraeli uneseni nebo zabiti. Spolu s dalšími však skandovali hesla jako „Ne naším jménem!“, jelikož prý nesouhlasí s tím, aby Izrael zneužíval jejich smutek jako zbraň. Podle jednoho z protestujících pak přítomní lidé byli naštvaní i proto, že Izrael je údajně dnes na pokraji toho, aby páchal genocidu Palestinců v Gaze.

S návrhem příměří, na který však Bílý dům reagoval ostře a v podstatě jej zamítl, již přišli i někteří demokratičtí politici. Konkrétně šlo o křídlo uvnitř Demokratické strany, do kterého patří třeba kongresmanky Ilhan Omarová či Rashida Tlaibová. To již déle upozorňuje na nespravedlivé zacházení s Palestinci ze strany Izraele a zpochybňuje americkou politiku ve vztahu k židovskému státu.

„Toto křídlo ale nemá příliš velký vliv na zahraniční politiku Bílého domu a Demokratické strany – to je rozdíl od tzv. radikálního křídla Republikánské strany, kde hrstka kongresmanů nedávno dokázala de facto zastavit pomoc Ukrajině,“ osvětlil dění Hornát. „Jak je vidět, Biden se může plně postavit za Izrael – to však neznamená, že by Bílý dům obhajoval, či dokonce podporoval útoky, které usmrtí nevinné civilisty na palestinské straně.“

Jak se zdá, obnovené násilí na Blízkém východě bude přinejmenším v nejbližší době zabírat velkou část prezidentova času. Momentálně postavil na druhou kolej dokonce i domácí agendu, když odložil plánovanou cestu do Colorada, a vynechal tak příležitost veřejně představit své ekonomické úspěchy v době, kdy se uchází o znovuzvolení do Bílého domu.

Na Blízkém východě, kde rizika širšího konfliktu zahrnují i možnost dalšího zapojení amerických vojenských prostředků, se ale zřejmě hraje o víc. Širší válka, která by mohla vtáhnout i Spojené státy, by totiž z politického hlediska Bidenovi body zřejmě nepřihrála a neprospěla by ani USA, které se již ve velkém zapojují do podpory válčící Ukrajiny.

Kromě důvěryhodnosti amerického závazku podporovat Izrael a jeho existenci pak před Bidenem podle Hornáta leží na stole také proces tzv. abrahámovských dohod, který začal za administrativy Donalda Trumpa a který vede k normalizaci arabsko-izraelských vztahů. Současný vývoj tyto snahy ohrožuje a snahou Bidenovy administrativy určitě bude rozběhlý proces zachovat.