Asadův režim ví, kde získat peníze. Zásobuje svět džihádistickou drogou

Na první pohled obyčejné melouny. Po rozbalení se ale ukázalo, že jsou duté a místo sladké dužniny obsahují balíčky s drogami. Syrské kartely použily před týdnem v saúdskoarabském přístavu Duba starý trik, ten jim ale nevyšel. Celníci z pouštního království odhalili více než milion pilulek drogy captagon, jednoho pašeráka při tom zadrželi.

Jen o den dříve našli policisté v provincii Džidda 1,6 milionu tablet captagonu v kovových součástkách strojů s logem automobilky Lexus. Další zásilky zadržely během března úřady v Iráku, Egyptě, Libyi a Jordánsku. Drogy směřovaly do různých zemí, původ ale měly shodný - Sýrii.

Velikonoční odhalení drog v saúdskoarabském přístavu přišlo jen pár dní poté, co Spojené státy uvalily další kolo sankcí na šéfy syrských drogových kartelů. Terčem se tentokrát stalo 11 jednotlivců a firem, které podle amerického ministerstva financí „napomáhají finančním zločinům a obchodům s drogami.“

„Asadův režim používá různé plány, aby se vyhnul sankcím a udržoval dlouhodobou represivní kampaň proti svým vlastním občanům, včetně obchodování s nelegálními drogami, využívání směnáren a využívání zdánlivě legitimních obchodů,“ okomentoval nové kolo sankcí náměstek amerického ministra financí pro terorismus a zpravodajské informace Brian E. Nelson.

Matthew Lewitt, badatel Washingtonského institutu pro Blízký východ a bývalý vysoký úředník ministerstva financí, se vyjádřil jasně: „Sýrie se fakticky stala narkostátem financovaným z obchodu s captagonem,“ napsal na síti X.

O tom, že se drogy týkají i špiček syrského režimu, svědčí ostatně už loňské sankce - Američané na svůj seznam zařadili mimo jiné i dva bratrance syrského diktátora Bašára Asada.

Fakt, že je pašování narkotik, zvláště captagonu velkým byznysem, potvrdil Seznam Zprávám i Aron Lund, švédský badatel z think-tanku Century International. „Zdá se, že je důležitým zdrojem příjmů pro vlivné lidi ze syrské vládnoucí elity. Jeho význam dále zvyšuje skutečnost, že se syrská běžná ekonomika hroutí, čímž tyto nelegální toky nabývají na významu.“

Lund si nicméně nemyslí, že by americké sankce měly syrský drogový byznys sílu zastavit - mohou jen zkomplikovat život lidem, kteří jsou do něj zapojení. Sankce vidí spíše jako politický signál.

Asad, který čelí sankcím Západu už kvůli krvavě potlačenému povstání proti své vládě v roce 2011, se podle amerických a britských diplomatů vrhl do obchodu s drogami, aby získal hotovost a udržel si loajalitu svých nejbližších.

Podle britského ministerstva zahraničí se dnes 80 procent captagonu vyrábí právě v Sýrii a výnosy výrazně převyšují zisky mexických drogových kartelů. Klíčovým místem je přístav Latakia, z něhož se droga pašuje do sousedních států.

Analytik Aron Lund je v odhadech narkobyznysu opatrnější: „Odhadnout celkový rozsah tohoto obchodu je obtížné, v této oblasti se objevilo mnoho propagandy a dezinformací. Některé odhady jsou absurdně přehnané, například když britská vláda loni tvrdila, že syrský režim vydělává na captagonu 57 miliard dolarů ročně - to je nesmysl, založený v podstatě na internetových drbech. Přesto je captagon a další drogy pravděpodobně důležitým zdrojem příjmů pro mnoho lidí. Obchod s ním má jistě hodnotu miliard dolarů.“

Kromě obchodu s captagonem vydělává syrská vláda i na poplatcích za vydávání cestovních pasů, kvůli nimž se na ni musejí obracet například i Syřané žijící v Německu, jak informoval server Deutsche Welle.

„Syrská vláda výrazně zvýšila poplatky za prodloužení platnosti cestovních pasů a dalších dokladů a požaduje také peníze za různé byrokratické služby. Je to způsob, jak podojit diasporu o peníze, zejména v zahraničních měnách, což je vzhledem ke kolapsu syrské libry důležité,“ vysvětluje analytik Lund, který napsal o syrské politice několik knih.

Kromě výše zmíněných Asadových bratranců je s obchodem s captagonem spojován i jeho bratr Máhir, jenž velí elitní jednotce syrské armády, která se na výrobě a distribuci drogy podílí. Samotný Bašár Asad tvrdí, že droga se sice v jeho zemi vyrábí, režim na tom ale nemá žádnou vinu.

V souvislosti s normalizací vztahů arabských států se Sýrií v poslední době vzrostl počet zásahů proti pašerákům i na syrském území, informoval Karam Shaar, nezávislý expert zabývající se syrskou ekonomikou.

Podotýká ale, že množství zadržených drog naopak klesá. Zatímco v Saúdské Arábii odhalily úřady v posledních čtyřech letech na 4,9 milionu tablet, v Sýrii to bylo pouze 700 000. Asadův režim tak vyvolává dojem, že proti pašování drog bojuje, ve výsledku z nich ale naopak těží. Právě snaha o zastavení přílivu drog se uvádí jako jeden z důvodů, proč arabské státy s Asadovým režimem obnovily diplomatické styky.

Kromě Asadových příbuzných se na obchodu s captagonem podílí i šíitské hnutí Hizballáh, které s Asadovým režimem úzce spolupracuje. Od něj se droga, o níž se někdy mluví jako o „džihádistické“, dostává i k různým ozbrojeným skupinám včetně palestinského Hamásu. Spekuluje se o tom, že pod vlivem captagonu byli i někteří teroristé, již zaútočili loni 7. října na izraelské kibucy a města v okolí Pásma Gazy.