Hlavní obsah

Tak jste Slunce ještě neviděli. ESA ukázala záběry v dechberoucím detailu

Podívejte se na nejnovější a vůbec nejlepší záběry Slunce, jaké kdy vznikly.Video: European Space Agency, ESA, Youtube.com

 

Reklama

19. 5. 19:00

I kdyby sonda Solar Orbiter už nic dalšího neposlala, odborníky budou jen tyto záběry samy o sobě zaměstnávat roky. Ukazují jižní pól Slunce nebo například tzv. solárního ježka. To všechno v historicky nejlepším rozlišení.

Článek

Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila dosud nejdetailnější záběry Slunce. Pořídila je sonda Solar Orbiter, která se letos v březnu ke hvězdě dostala na vzdálenost odpovídající asi jedné třetině vzdálenosti Slunce od Země.

Záběry, které si můžete pustit v úvodu článku, jsou podle ESA nejlepší, jaké dosud vznikly.

Odborník David Berghmans z Královské observatoře v Belgii je v oficiální zprávě agentury označil za „dechberoucí“. Když je viděl, bylo mu prý jasné, že i kdyby Solar Orbiter „zítra přestal fungovat“, zaměstná ho studium dosavadních záběrů a dat na dlouhé roky.

Sonda Solar Orbiter odstartovala na svou cestu do centra sluneční soustavy v únoru 2020 a pohybuje se na oběžné dráze Merkuru, nejbližší planety ke Slunci. ESA uvádí, že teplotní štíty sondy při pořízení záběrů čelily teplotě asi 500 °C.

ESA informovala, že šlo o dosud největší přiblížení ke Slunci, ale v dalších letech by se sonda několikrát měla dostat ještě o něco blíž.

Na videu můžete v první polovině vidět tzv. „solárního ježka“. O co přesně jde, se v tomto článku bohužel nedočtete, protože to zatím neumí říct ani samotní vědci. Obecně se dá říct alespoň to, že se „ježek“ rozkládá na relativně malé oblasti s průměrem asi 25 tisíc kilometrů a jeho aktivita je pozorovatelná v ultrafialovém světle.

V druhé polovině videa vidíte jižní pól Slunce, tedy místo, které se ze Země mimo jiné kvůli její dráze, v které hvězdu obíhá, pozoruje velmi těžko.

Hlavními úkoly sondy Solar Orbiter je například pomoci pochopení procesů ve sluneční koróně (vnější vrstva solární atmosféry), slunečního větru a mnoho dalšího. Slunce je totiž, i přesto, že jde o nejbližší hvězdu, vědcům dodnes ze značné části neznámé.

Jednou z hlavních otázek, které by sonda mohla pomoci pochopit, je paradox spočívající v tom, že sluneční koróna je nesrovnatelně teplejší než povrch hvězdy, což nedává z hlediska běžných zákonů termodynamiky smysl.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy to popsal odborník z Astronomického ústavu UK Michal Švanda následovně: „Sluneční povrch má asi 6 tisíc stupňů, a to je ten ohřívač, který by měl zvyšovat teplotu vnějších vrstev atmosféry, takže ty musí být logicky chladnější. Ale ono to tak není. (…) Už ta sluneční chromosféra, která je těsně nad povrchem Slunce, má asi deset až dvacet tisíc stupňů a v koróně teploty narůstají až na milion stupňů, v některých oblastech i víc.“

Další rozměr paradoxu přidává skutečnost, že dění ve sluneční koróně přitom nejvíc ovlivňuje život na Zemi. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Sonda je také výjimečná i z čistě české perspektivy. Tolik českých přístrojů, jako je na ní, totiž bylo naposledy na palubě vesmírné sondy naposledy v 80. letech.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované