Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla zaparkovaná na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.
Kreml podle státní agentury TASS telefonát krátce nato potvrdil s tím, že k němu v blízké době poskytne podrobnosti.
„Byl to dobrý hovor, ale nebyl to hovor, který povede k okamžitému míru,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Prezident Putin řekl, a velmi důrazně, že bude muset na nedávný útok na letecké základny odpovědět,“ dodal. Trump doplnil, že v přibližně hodinu a 15 minut trvajícím telefonátu s Putinem hovořili nejen o nedělní ukrajinské operaci, ale také o různých dalších útocích obou stran konfliktu.
Ukrajina v neděli oznámila, že v rámci bezprecedentní operace s krycím názvem Pavučina vypustila na různých místech v Rusku daleko od ukrajinských hranic 117 bezpilotních letounů, které na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočily na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopné nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, zcela vyřazeno je podle něj nejméně 13 letadel, další jsou v různé míře poškozena.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po pondělních rusko-ukrajinských rozhovorech v Istanbulu řekl, že by si přál uspořádat v Turecku také vrcholnou schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Putinem, na niž by rád pozval i Trumpa. Bílý dům oznámil, že Trump je ochoten pozvání přijmout; Kreml však v úterý uvedl, že setkání hlav států Ruska, USA a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov, když informoval o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Ruska a Spojených států.
Putin poprvé telefonoval s papežem
Ruský prezident Vladimir Putin si poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle Vatikánu papež v telefonátu mimo jiné vyzval Putina, aby udělal krok k míru na Ukrajině. Podle Kremlu Putin hlavě katolické církve řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.
„Papež apeloval na Rusko, aby učinilo gesto ve prospěch míru, (…) a zdůraznil důležitost dialogu pro navázání pozitivních kontaktů mezi stranami a pro hledání řešení konfliktu,“ uvedl vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Podle něj papež s Putinem hovořili o různých tématech, ale zvláštní pozornost věnovali situaci na Ukrajině.
Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky. „Zdůraznil, že pro konečné, spravedlivé a komplexní řešení krize je nutné odstranit její základní příčiny,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. Moskva obvykle používá termín „základní příčiny“ konfliktu k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
Ruský prezident papeže podle Kremlu informoval o dohodě dosažené během přímých jednání mezi zástupci Ruska a Ukrajiny v Istanbulu. Obě strany se dohodly na další výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků. Průlom v otázce možného příměří ve válce pondělní jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasí s nedávným americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana zmiňovala jen možnost několikadenních přerušení bojů na některých úsecích fronty.
„Bylo zdůrazněno, že ruská strana podniká veškerá možná opatření k opětovnému setkání dětí s jejich příbuznými,“ uvádí Kreml, podle kterého Putin vyjádřil papeži vděčnost za jeho ochotu pomoci při řešení války, zejména v humanitárních otázkách.
