Trump vs. Los Angeles. Prezident si „podrobuje“ centrum liberálního odporu

Los Angeles dostálo pověsti města, které je v současnosti zřejmě centrem toho největšího odporu vůči Donaldu Trumpovi a jeho stylu vlády.

Ve městě a jeho okolí vypukly v pátek protesty poté, co federální imigrační agenti (ICE) zatkli nejméně 44 lidí. K zatýkání dochází v rámci deportací Trumpa, které v poslední době nabyly podoby razií do soukromých domů a na pracoviště.

Demonstranti se přitom před podniky, kde k těmto zátahům mělo dojít, shromáždili s cílem je před agenty bránit vlastními těly.

Prezident reagoval tím, že do města vyslal na dva tisíce členů národní gardy. Je to přitom poprvé za 60 let, kdy šéf Bílého domu posílá do některého ze států unie národní gardu bez souhlasu guvernéra.

Velení amerických ozbrojených sil pak podle CNN uvedlo, že je připraveno v případě dalšího vyhrocení situace v Los Angeles vyslat do akce 500 příslušníků námořní pěchoty.

„Pokud kalifornský guvernér Gavin Newsom a starostka Los Angeles Karen Bassová nedokážou dělat svou práci, což všichni vědí, že nedokážou, pak nastoupí federální vláda a vyřeší problém - NEPOKOJE A RABOVÁNÍ - tak, jak by se měl řešit!!!“ napsal Trump na své platformě Truth Social.

„Tento krok záměrně podněcuje a vystupňuje napětí. Tohle je špatná mise a pouze podkope důvěru veřejnosti,“ zareagoval Newsom na síti X.

Jaké jsou pozice obou politiků a o jaké argumenty se opírají? Jaká je jejich motivace? Seznam Zprávy nabízejí odpovědi na otázky, které se v souvislosti s konfliktem prezidenta a guvernéra objevují.

Nepokoje v ulicích Los Angeles:

Vše se točí kolem několika klíčových termínů, jakými jsou „invaze“, „vzpoura proti autoritě“, nebo „porušování práv občanů“ či „práv guvernéra a suverénního státu“.

Donald Trump tvrdí, že v centru Los Angeles dochází k rebelii vůči federální vládě, a proto měl pravomoc guvernéra Newsoma obejít a gardisty povolat. Demonstranti (v jeho očích povstalci) podle něj nezákonně brání jeho tažení proti nelegálním imigrantům a tím snižují jeho autoritu.

Gavin Newsom proti nasazení národní gardy (pod velením prezidenta) protestuje s tím, že státní a místní úřady mají situaci pod kontrolou. Podle něj není gardy v žádném případě třeba. Trumpa přitom obvinil ze snahy vytvořit „podívanou“. Podle něj pouze „přilévá olej do ohně“.

Za guvernéra se postavila starostka L. A. Bassová, která dokonce mluví o prezidentově „provokaci“. Oba demokratičtí politici mají za to, že situace může kvůli přítomnosti národní gardy eskalovat.

Kalifornští demokraté a řada expertů tvrdí, že ve Spojených státech je nezadatelným právem lidí vyjít do ulic a svobodně protestovat. Povolávání národní gardy či armády podle nich - vedle přízraku násilí - nebezpečně zavání i autoritářstvím. Kritici prezidenta poukazují například na Venezuelu diktátora Nicoláse Madura, který proti demonstrantům běžně národní gardu nasazuje.

„Použití armády k potlačení občanských nepokojů má být až poslední možností,“ řekla pro list The Washington Post Elizabeth Goiteinová, vrchní ředitelka programu Svoboda a národní bezpečnost v Brennan Center for Justice.

Šerif okresu Los Angeles naproti tomu dav protestujících popsal jako hrozbu. Podle něj „se (dav) stále více rozčiloval, házel předměty a projevoval násilné chování“, což policii přimělo k použití slzného plynu a omračujících granátů.

Obě znesvářené strany ale, zdá se, bod zlomu vidí jinde. Zatímco prezident protesty považuje za jasný důkaz toho, že se věci vymkly městu z rukou, úřad guvernéra trvá na tom, že tomu tak není.

Právním mechanismem k povolání národní gardy či dokonce armády je tzv. Válečný zákon z 18. století zvaný Insurrection Act. Prezident ho může použít k aktivaci armády nebo národní gardy v době vzpoury nebo nepokojů. Trump se však na něj (zatím) neodvolal.

Místo toho se opřel o podobný federální zákon, který mu umožňuje za určitých okolností jednotky národní gardy „federalizovat“. Podle guvernérova úřadu Trump dostal pod své velení část kalifornské národní gardy na základě zvláštního ustanovení amerického zákoníku ozbrojených služeb s názvem 10 U.S.C. 12406. 

Ten uvádí tři okolnosti, za nichž může prezident národní gardu takto využít:

Zákon však také říká, že nasazení gardy pro tyto účely „se vydává prostřednictvím guvernérů států“. Není zcela jasné, zda prezident může aktivovat jednotky národní gardy bez rozkazu guvernéra daného státu, dodává k tomu agentura AP.

Není žádný tajemstvím, že Kalifornie je považovaná za centrum odporu vůči Trumpovi a jeho politice.

Prezident je tam už roky značně neoblíbený a volby ve státu dvakrát prohrál o miliony hlasů. Lépe se nevedlo ani jiným republikánským kandidátům na prezidenta. Naposledy v Kalifornii v roce 1988 triumfoval George H. W Bush.

Donald Trump si hodlá Kalifornii „podrobit“ i jinými způsoby než pouhou silou. Stanice CNN informovala, že jí plánuje odepřít federální financování. Masivní celoplošné škrty uplatněné v jednom jediném státě by podle CNN byly „neobvyklé, ale prezident Donald Trump si (demokratickou) Kalifornii dlouhodobě vybírá za cíl“.

Administrativa nedávno snížila financování projektů prevence povodní v hodnotě přes 126 milionů dolarů. O federální peníze by teď mohly přijít University of California a California State University. Tyto instituce jsou přitom třetím největším zaměstnavatelem ve státě a oba systémy jsou hlavními motory výzkumu mimo jiné v oblasti biotechnologií a medicíny, přibližuje CNN.

Federální vláda dané instituce evidentně vidí jinak.

„Žádný daňový poplatník by neměl být nucen financovat zánik naší země,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai a kritizoval Kalifornii za její energetickou, imigrační a další politiku.

Trump podle některých kritiků chce současnou situaci využít, aby se L. A. a Kalifornii vůbec pomstil a ukázal své voličské základně, že dokáže jednat tvrdě proti této liberální baště.

Kalifornská města jako Los Angeles či San Francisco jsou přitom považována za „útočiště“, kde platí tolerantní imigrační zákony, jež do určité míry nelegální imigranty chrání.

Guvernér Newsom také hraje o svůj politický kapitál. Pokud nechá Trumpa jednat, jak si prezident zamane, mohl by ztratit přízeň demokratických voličů, především progresivně laděných, kteří opakovaně vyjadřují frustraci nad neschopností demokratických politiků se Trumpovi postavit.

Už dlouho se přitom spekuluje, že Newsomovou ambicí je kandidatura pro boj o Bílý dům v roce 2028.

Zatím se zdá, že Newsom a Kalifornie se nehodlá prezidentovi podřídit. Kalifornský státní zákonodárný sbor vyčlenil ve svém rozpočtu na boj proti politice Trumpovy administrativy 25 milionů dolarů.