Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vztahy mezi administrativou Donalda Trumpa a Kolumbií se během října výrazně zhoršily poté, co americký prezident pohrozil novými vysokými tarify vůči obchodnímu partnerovi a oznámil, že pozastaví americkou pomoc jednomu ze svých klíčových latinskoamerických spojenců.
Trestné kroky, oznámené minulou neděli, přišly poté, co kolumbijský prezident Gustavo Petro znovu kritizoval pokračující a právně sporné americké vojenské útoky na malé civilní lodě v Karibiku, údajně jako součást Trumpovy války proti obchodu s drogami. Krátce po Trumpově prohlášení šéf Pentagonu Pete Hegseth oznámil další americký útok, tentokrát na loď, o níž tvrdil, že ji ovládají kolumbijští partyzáni převážející narkotika.
„Prezident Gustavo Petro z Kolumbie je ilegální drogový vůdce, který silně podporuje masovou výrobu drog,“ napsal Trump na své sociální síti a slíbil, že zastaví i omezenou americkou pomoc, která do země stále proudí.
Problém je v tom, že další snižování již přiškrcené americké rozvojové a protidrogové pomoci Kolumbii ztíží Bogotě dosažení vlastních cílů v oblasti rozvoje venkova, který by mohl nabídnout legální ekonomické alternativy rostoucí produkci koky (Kolumbie je zdrojem asi 97 procent veškerého kokainu ve Spojených státech a OSN odhaduje, že země produkuje téměř rekordní sklizně).
Historicky největší část americké pomoci Kolumbii představovala podpora v oblasti boje proti drogám a posilování práva, následovaná rozvojovou a ekonomickou pomocí, která má pomoci diverzifikovat kolumbijskou ekonomiku.
„Pokud by USA skutečně chtěly bojovat proti obchodování s drogami, poslední věc, kterou byste udělali, je odcizit si jedinou armádu v regionu, která má schopnost bojovat proti pašerákům,“ uvedla Elizabeth Dickinsonová, hlavní analytička pro Kolumbii v Mezinárodní krizové skupině. „Je to naprosto nelogické.“
Hrozba ochromené armády
Navíc není ani jasné, kolik americké pomoci by Trump vlastně zmrazil. Administrativa Joea Bidena požadovala pro Kolumbii více než 400 milionů dolarů pro fiskální rok 2024, ale Kongres schválil mírně nižší částku pro oba roky – 2024 i právě skončený fiskální rok 2025.
Trumpova administrativa také letos již snížila financování z Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), včetně podpory právě Kolumbie. Odhady americké pomoci Kolumbii pro letošní rok se tak pohybují mezi jednou čtvrtinou a polovinou nedávných částek, tedy zhruba mezi 100 a 200 miliony dolarů.
Každopádně nejde ani tak o samotné částky – jak uvedla Dickinsonová, nejedná se o pouhé doplňky kolumbijského obranného rozpočtu. Jde spíše o dlouhodobé investice, které Spojené státy učinily za účelem zlepšení interoperability a schopností kolumbijských ozbrojených sil.
„Zničilo by to obranné vztahy a nechalo kolumbijskou armádu bez velké části její funkčnosti. Ochromili byste hodně z toho, co potřebují k boji proti organizovanému zločinu a drogám,“ řekla.
Dalším trestným krokem, který Trumpova administrativa učinila, bylo vyhrožování dodatečnými americkými dovozními tarify na Kolumbii, což je opak podobných hrozeb z prvních týdnů druhého Trumpova období, kdy Petro původně odmítl přijmout americké deportační lety. Není jasné, na jakém právním základě by Trump mohl na Kolumbii další tarify uvalit.
Nebylo by to podle výjimky pro národní bezpečnost, která se každopádně vztahuje na tarify zaměřené na konkrétní sektory, jako jsou již cla na ocel a hliník, které se týkají i Kolumbie – i když by Trump mohl argumentovat, že proudění drog představuje národní nouzový stav (podobně jako trvalé obchodní deficity), který stál u jeho globálních tarifů z počátku tohoto roku. Tarify vůči Kanadě a Mexiku kvůli obchodování s fentanylem zase vycházely z legislativy z éry Cartera (všechny Trumpovy pokusy využít ekonomické nouze k uvalení tarifů byly soudy zamítnuty; Nejvyšší soud bude příští měsíc projednávat odvolání administrativy).
Nová vyšší cla by se přidala k již existujícím deseti procentům, kterým čelí téměř všechny země světa, i když Kolumbie má s USA dohodu o volném obchodu. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Kolumbie – dvoustranný obchod obou zemí činí asi 55 miliard dolarů ročně. To dává Trumpovým tarifům jistou potenciální páku, ale hlavní americké dovozy kolumbijského zboží zahrnují ropu, kávu, květiny a kakao, což znamená, že bolest pocítí stejně američtí spotřebitelé jako kolumbijští exportéři.
Tyto kroky by také odporovaly jak kolumbijským, tak americkým snahám podporovat alternativní zemědělské činnosti k pěstování koky. „Pro malé farmáře není nic, co by mohlo konkurovat pěstování koky, kromě kávy a kakaa,“ uvedla Dickinsonová a poznamenala, že oba tyto produkty nyní mohou čelit omezeným možnostem na svém největším trhu.
Pobídky ke vstupu do drogového byznysu
Po prvním sporu o tarify se vztahy ještě zhoršily v září, kdy Trump „odepřel“ Kolumbii status spolehlivého amerického partnera v boji proti drogám – šlo o první takovou de-certifikaci Kolumbie za téměř 30 let. Administrativa později oznámila výjimky, které zabránily většině automatických škrtů pomoci, ty jsou však nyní stejně pozastaveny.
Pozastavení i snížené úrovně americké pomoci, podle některých organizací jako Washington Office on Latin America, by posílilo násilné zločince a poškodilo nevinné Kolumbijce, čímž by paradoxně vznikly další pobídky vstoupit do drogového obchodu.
Napětí se ještě zvýšilo koncem září, když Trumpova administrativa odebrala Petrovi americké vízum poté, co vystoupil na Valném shromáždění OSN a kritizoval americké útoky na malé čluny u kolumbijských břehů. Petro administrativu také rozhněval svými výroky na propalestinském protestu v New Yorku, kde vyzval americké vojáky, aby neuposlechli rozkazy.
V pondělí Kolumbie oznámila, že kvůli poslední eskalaci stáhla svého velvyslance z USA.
Petro nastoupil do úřadu v roce 2022 jako hlava první moderní levicové vlády v Kolumbii a snažil se zvrátit desetiletí „nuceného likvidování“ – kontroverzního programu, jehož cílem bylo minimalizovat plochy věnované pěstování koky.
Pokles v opatřeních likvidace koky se shodoval s nárůstem jejího pěstování v Kolumbii, což Trumpova administrativa zdůraznila ve svém zářijovém rozhodnutí o odebrání Kolumbii statusu spolehlivého partnera v boji proti drogám. Vláda prezidenta Petra je však v současnosti zapojena do boje s drogovými kartely na venkovských územích země, nejintenzivnějšího za poslední desetiletí, a pokles americké pomoci tuto již tak kritickou bezpečnostní situaci ještě zhorší.
Původní text redaktora časopisu Foreign Policy Keitha Johnsona Seznam Zprávy publikují ve spolupráci a se souhlasem Foreign Policy Magazine. Titulek a mezititulky textu jsou redakční.
