Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Že by po návratu do Bílého domu dokázal ukončit válku na Ukrajině, prohlašoval Donald Trump už loni. Navíc se vůbec nedržel zpátky a tvrdil, že by tak učinil během jediného dne.
Zapomínal nicméně dodat, jak by k takovému cíli dospěl, což mnohé vedlo k divokým spekulacím. Ty nyní snad alespoň částečně uvádí „na pravou míru“ americký list The Wahington Post, který pod podmínkou anonymity mluvil s lidmi, kteří o plánu diskutovali přímo s Trumpem či jeho poradci.
Jak někteří předpokládali, návrh Trumpova mírového řešení má spočívat v tlaku na Ukrajinu, aby anektovaný poloostrov Krym a pohraniční oblast Donbasu odevzdala Rusku. Obě strany si podle něj chtějí zachovat tvář a lidem v některých částech Ukrajiny by ani nevadilo, kdyby byli součástí Ruska.
Autoři článku dále zmiňují, že Trump by se v rámci tohoto plánu mohl snažit o to, aby ruský prezident Vladimir Putin uvolnil rostoucí závislost země na Číně.
Jako „hroznou dohodu“ takový scénář označila třeba Emma Ashfordová, vedoucí pracovnice Stimsonova centra, nestranného amerického think-tanku, který analyzuje problémy související s globálním mírem. Výměna území za příměří by prý Ukrajinu dostala do horší pozice bez záruk, že Rusko své nepřátelské akce neobnoví, jako se to stalo již v minulosti.
Pokud jde přímo o Ukrajinu, její prezident Volodymyr Zelenskyj se opakovaně nechal slyšet, že ztráta území nepřichází v úvahu.
Trumpova kampaň se pro americký list ohledně tvrzení zdrojů odmítla plně vyjádřit. Podle její mluvčí Karoline Leavittové však spekulace pocházejí z „nejmenovaných a neinformovaných zdrojů, které nemají ponětí, o co jde a co se stane“.
„Prezident Trump je jediný, kdo mluví o zastavení zabíjení,“ upozornila Leavittová novináře.
Údajný Trumpův plán podle odborníků spíše odmění ruského prezidenta Vladimira Putina a připustí násilné narušení mezinárodně uznávaných hranic. Dosavadní snahy prezidenta Joea Bidena, který klade důraz na konec ruské agrese a pokračování vojenské pomoci Ukrajině, by navíc takzvaně letěly z okna.
Ukrajinci v Česku
Podíl načerno pracujících uprchlíků klesá, do rozpočtu dávají více, než z něj sami získají. Řada z nich se přesto potýká s finančními problémy.
Americká podpora Ukrajiny na tom již dnes není zcela nejlépe. Na konci minulého roku se totiž republikánům povedlo zablokovat další balíčky pomoci, což je skutečnost, která trvá dodnes. Podporu kolegům v tomto kroku navíc vyjadřoval i sám Trump, podle kterého je důležitějším tématem třeba ochrana jižní hranice země, kde probíhá migrační krize.
Podle Fiony Hillové, vedoucí pracovnice Brookingsova institutu, která v minulosti působila jako Trumpova hlavní poradkyně pro Rusko, mluví Trumpův tým o konfliktu v Evropě spíše jako o územním sporu než o sporu, ve kterém jde „o celou budoucnost evropské bezpečnosti a potažmo světového řádu“.
Evropu a její lídry pak Trumpův možný návrat ostatně stresuje i kvůli výrokům, které měl exprezident na adresu Severoatlantické aliance. Jedním z nich bylo například prohlášení, že by evropské zemi, která je členem NATO a dostatečně neplní stanovené závazky, USA v případě napadení Ruskem nepřišly na pomoc.
S blížícími se prezidentskými volbami se tak na dění za oceánem upírá čím dál tím více nervózních očí.
