Článek
Zátah proti PKK o necelé tři týdny předchází rozhodujícím volbám, informuje BBC.
Zatýkalo se v 21 provinciích po celém Turecku, včetně Diyarbakiru na jihovýchodě země, která má kurdskou většinu. Státní tisková agentura Anadolu uvedla, že někteří ze zadržených byli spojeni s pouličními protesty a únosy dětí.
Hlavní prokurdská strana HDP uvedla, že zatýkání bylo načasováno tak, aby ovlivnilo nadcházející volby. Mezi zadrženými jsou právníci, kteří by mohli kontrolovat zabezpečení voleb, nezávislí novináři, kteří by mohli informovat o případných volebních podvodech.
Podle turecké neziskové organizace Media and Law Studies Association se jedná o 10 novinářů a několik právníků, kteří je zastupovali. Při raziích policie zabavila také technické vybavení, počítače, knihy a dokumenty patřící novinářům. HDP tvrdí, že mezi zadrženými jsou i organizátoři opoziční volební kampaně.
„Pokračující systematické represe vlády dosáhly v Erdoganově volebním labyrintu nové fáze. Dnes ráno bylo v 21 provinciích zadrženo nejméně 126 novinářů, politiků, umělců a právníků. Po desítkách dalších se pátrá,“ píše HDP v tiskové zprávě
Popírá, že by měla jakékoliv vazby na PKK, kterou Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Přesto byly v roce 2019 desítky jejich zvolených starostů odvolány a zatčeny kvůli „obvinění z terorismu“. Mezi nimi byl i vůdce strany Selahattin Demirtas.
Ve snaze vyhnout se možnému soudnímu zákazu kandidovat do parlamentu v letošních volbách nominovala své kandidáty pod hlavičkou nové strany Zelená levice.
„Vyzýváme všechny, kteří chtějí skoncovat s tímto řádem hrozeb a vydírání, kteří projevují vůli vyrovnat se s léta praktikovanou nelegitimitou, aby se otevřeně postavili proti těmto útokům,“ pokračuje tisková zpráva.
Nejdůležitější volby za poslední roky
Letošní volby jsou považovány za nejvýznamnější za poslední roky. Proti současnému tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se totiž za jediným kandidátem sjednotilo šest opozičních stran. Předsedovi Republikánské lidové strany (CHP) Kemalu Kilicdarogluovi dávají průzkumy reálnou šanci ve volbách zvítězit, a ukončit tak více než dvacet let vládnutí AKP.
HDP není sice součástí opoziční koalice, Kilicdaroglua ale podporuje. Ten navíc vůči Kudrům vystupuje výrazně vstřícněji než současný prezident, kterého opakovaně obvinil ze stigmatizace milionů tureckých Kurdů jako teroristů, aby si pojistil hlasy nacionalistů.
Erdogan pro změnu začátkem měsíce hlavní opoziční stranu obvinil, že se podvolila programu prokurdské strany a „teroristické skupiny“ PKK.
Erdogan v Turecku vládne od roku 2003. V posledních letech získal rozsáhlé pravomoci a z převážně ceremoniální funkce se stala volená funkce s možností jmenovat soudce a vyhlašovat výjimečný stav, z čehož vyplývá pravomoc vládnout pomocí dekretů. Pod jeho vládou se tak Turecko podle kritiků posouvá stále více směrem k autoritářství.
Prezidentova popularita se snížila s prudce rostoucí inflací přesahující 50 % a pomalou reakcí na únorové zemětřesení, při kterém v 11 provinciích zahynulo více než 50 000 lidí a tisíce zůstaly bez domova, píše server Yahoo News.
První kolo prezidentských voleb se koná ve stejný den jako hlasování v parlamentu, a to 14. května. Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská více než 50 % hlasů, bude o dva týdny později, 28. května, následovat druhé kolo.
Více o tureckých volbách
V minulých dnech jsme vám přinesli rozhovor s někdejším Erdoganovým přítelem i reportáž ze sídla vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Istanbulu.
