Článek
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území. Šéf Kremlu nařídil vládě, aby přijala opatření k minimalizaci dopadů ukrajinských úderů na ruskou infrastrukturu.
„Úkol potlačit tyto hrozby leží především na bedrech ministerstva obrany a dalších silových složek. Zároveň musí vláda Ruské federace přijmout doplňková opatření k minimalizaci důsledků takových akcí,“ řekl podle státní agentury TASS šéf Kremlu na jednání se členy kabinetu. Kyjev se podle Putina snaží Rusku vytvářet problémy s dodávkami energií a ovlivňovat turistickou sezónu.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie se podle Reuters od začátku letošního roku zdvojnásobily, což v některých ruských nebo Moskvou okupovaných ukrajinských regionech vedlo k omezení prodeje pohonných hmot. Ukrajina uvádí, že při úderech na cíle v Rusku míří na vojenské, logistické a s ropným průmyslem spojené cíle, čímž chce oslabit možnosti Moskvy financovat válku penězi z prodeje ropy. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak na jednání s prezidentem podle Reuters uvedl, že Rusko zvažuje úplný zákaz vývozu nafty a další opatření, která by pomohla stabilizovat domácí trh s palivy.
Putin se podle ruské služby BBC vyjádřil k ukrajinským dronovým útokům poprvé od masivního úderu z 18. června, který ukrajinská armáda podnikla na Moskvu a ropnou rafinérii v tamní čtvrti Kapotnja. Putin při setkání s absolventy vojenských škol prohlásil, že ruští vojáci postupují na frontě, a ukrajinské dronové útoky označil za pokus Kyjeva odvést pozornost od tohoto postupu a destabilizovat ruskou společnost.
Agentura AFP přitom nedávno s odvoláním na vlastní analýzu údajů amerického Institutu pro studium války napsala, že Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem.
Dronovým útokům mezitím čelí také Ukrajina, která pravidelně informuje o ruských zásazích bytových domů či obchodů a civilních obětech, ačkoli Rusko trvá na tom, že útočí jen na vojenská zařízení.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) od začátku ruské invaze potvrdila smrt nejméně 16 126 civilistů včetně stovek dětí. Naprostou většinu zabitých či zraněných civilistů eviduje v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na které útočí ruské ozbrojené síly. Počty zabitých civilistů budou podle mise vyšší, než se jí podařilo ověřit. V jiných zprávách OSN napsala, že bilance HRMMU nezahrnuje hlášení ruských úřadů o civilních obětech v Rusku, které mise nebyla schopna ověřit kvůli nedostatečnému přístupu a omezeným veřejně dostupným informacím.
Stávající rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války, které se snaží zprostředkovat Spojené státy, dosud žádný průlom nepřinesly. Zelenskyj proto opakovaně navrhoval přímé setkání s Putinem, který ale reagoval poznámkou, že k tomu nevidí důvod. Dnes při projevu k absolventům vojenských škol navíc řekl, že současné ukrajinské dronové útoky, které podle něj míří na civilisty, takové schůzce nenahrávají.
Putin se podle TASS také vyjádřil o důvodech války, kterou Rusko označuje za speciální vojenskou operaci. Šéf Kremlu řekl, že Rusko bylo po osm let trpělivé, než bylo v roce 2022 donuceno vystoupit na podporu obyvatel Donbasu. Poznamenal, že kdykoli se Rusko rozhodne hájit své zájmy, je obviňováno z agrese.
