Hlavní obsah
Online

Budeme chránit Švédsko a Finsko „všemi nezbytnými prostředky“, hlásí Norsko

Foto: Profimedia.cz

Norský premiér Jonas Gahr Stoere.

Reklama

16. 5. 6:00
aktualizováno • 16. 5. 22:22

AKTUALIZUJEME. Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 16. května

  • Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil. Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států.
  • Parlamenty v Helsinkách a Stockholmu dnes zahájily diskuse o začlenění Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Předpokládá se, že zákonodárné sbory obou zemí, které přehodnocují svou dlouholetou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, podání žádosti o vstup do NATO schválí.
  • „Spolu s Dánskem a Islandem je Norsko připraveno pomoci svým severským sousedům všemi nezbytnými prostředky, pokud by se stali obětí agrese na svém území, než získají členství v NATO,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Stoere.
  • Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany.
  • Bělorusko oznámilo, že na hranice s Ukrajinou vyšle jednotky pro speciální operace. Ve svém nejnovějším přehledu dění na Ukrajině to uvedlo britské ministerstvo obrany.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I V NEDĚLI:

  • Zelenskyj bude v Davosu hovořit o poválečné obnově Ukrajiny

    Obnova Ukrajiny po válce s Ruskem bude jedním z témat letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, předpověděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má k účastníkům fóra příští týden promluvit. Ještě dnes má ukrajinský prezident debatovat s americkými a kanadskými vysokoškoláky.

    „Na 23. května je naplánován můj projev k účastníkům fóra v Davosu. Letos bude konference mimořádně důležitá pro naši zemi. Bude se posuzovat poválečná obnova,“ řekl ukrajinský prezident. „Děláme vše, abychom získali maximální podporu světa. A účast v práci davoského fóra je pro to jednou z nejlepších možností,“ dodal.

    Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že na samém fóru se má organizovat sbírka peněz pro Ukrajinu.

    Zelenskyj také zdůraznil potřebu ustavičného zesilování sankcí proti Rusku. „Nyní je hlavní embargo na ropu. Ať by se v Moskvě sebevíc snažili překazit toto rozhodnutí, doba závislosti Evropy na ruských energetických surovinách končí a to nelze změnit,“ řekl. „Je nutné, aby partneři každý týden přijímali rozhodnutí omezující spojení Ruska se světem. Okupanti musí cítit, že cena za válku se ustavičně zvyšuje,“ zdůraznil.

  • Blažek bude v Haagu jednat o zapojení ČR do vyšetřování možných zločinů Ruska

    O české účasti na vyšetřování možných válečných zločinů Ruska na Ukrajině bude dnes v nizozemském Haagu jednat ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Setká se s prezidenty Mezinárodního trestního soudu (ICC) a agentury pro evropskou justiční spolupráci Eurojust.

    Zatímco haagský soud se již do vyšetřování činů ruských vojáků zapojil, unijní agentura v současnosti vytváří mezinárodní vyšetřovací tým, k němuž by se mohlo přidat i Česko. Blažek bude možnosti spolupráce probírat se šéfem agentury Ladislavem Hamranem, setká se i s českými zástupci při Eurojustu. Poté jej čeká schůzka s prezidentem ICC Piotrem Hofmańským.

    Česko vede stejně jako například Británie, Německo či Polsko vlastní vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině, které v českém případě zajišťuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Mimo jiné shromažďuje svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi utekli na české území.

  • Ministři zahraničí EU proberou zablokované protiruské sankce a ropné embargo

    Nové sankce proti Rusku, na nichž se Evropská unie zatím nedokázala shodnout kvůli maďarskému nesouhlasu s ropným embargem, budou hlavním tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí EU. Zástupci vlád budou hovořit také o tom, jak dále vojensky či finančně podpořit Kyjev při pokračující ruské ofenzivě na východě a jihu země. Podrobnosti o současné situaci a dalších potřebách Ukrajiny jim sdělí jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba.

    Unijní země nemají podle diplomatů jednotný pohled na to, jak si poradit s odmítavým maďarským postojem. Budapešť stejně jako Bratislava či Praha má dostat odklad na ukončení dovozu ruské ropy, který jinak Evropská komise navrhuje do konce letošního roku, ovšem Maďaři jako jediní vznášejí další požadavky.

    Některé státy proto hovoří o vyjmutí ropného embarga ze šestého balíku sankcí, jehož ostatní části podporuje EU jednohlasně. Právě Kuleba však před tímto krokem varoval, neboť by podle něj ukázal nejednotu sedmadvacítky a byl by dobrou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Diplomatické zdroje neočekávají, že dnešní jednání ministrů přinese zásadní průlom. Ministři by naproti tomu mohli schválit již čtvrtou platbu ve výši 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z unijního obranného fondu na nákupy zbraní pro Ukrajinu.

  • Ukrajinská jednotka v Charkovské oblasti dosáhla hranic s Ruskem

    Jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly z ukrajinského území a dosáhla státní hranice s Ruskem, oznámil dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo obrany. U Charkova ukrajinské jednotky před několika dny přešly do protiútoku a osvobodily řadu obcí.

    „Hlásím, že 227. prapor 127. brigády sil územní obrany dosáhl hranice, na demarkační linii se zemí okupantů. Došli jsme sem, pane prezidente, jsme tu, jsme na hranicích,“ hlásí v natočeném videu jeden z vojáků ukrajinskému prezidentovi Volodomyru Zelenskému.

    Deník poznamenal, že voják zřejmě omylem uvádí, že video bylo natočeno 15. dubna, a ne května.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy