Když drony začaly shazovat bomby, nastal zlom, říká ukrajinský velitel

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stepan Barna a jeho starší bratr Oleh byli před válkou aktivními ukrajinskými politiky. Stepan zastával funkci gubernátora Ternopilské oblasti na západě země, Oleh byl poslancem ukrajinského parlamentu.

Po napadení země Ruskem se oba aktivně zapojili do obrany. Oleh padl v dubnu 2023 během bojů u města Vuhledar v Doněcké oblasti. Stepan otevřeně přiznává, že každý mrtvý ruský voják pro něj znamená i jistou odplatu za smrt sourozence.

Během obrany Bachmutu zažil ničivou sílu bezpilotních letounů. „Uvědomil jsem si, že válka dronů je tady a zásadně promění povahu boje. Drony se stanou jedním z klíčových faktorů na bojišti,“ vzpomíná Barna v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Začal proto přesvědčovat velení o nutnosti zřídit vlastní dronovou jednotku.

Mnozí v té době bezpilotní letouny považovali za pouhou hračku a podceňovali jejich význam. Po jednom z ruských útoků mu velitel praporu konečně povolil zahájit organizaci jednotky. Vybral patnáct mužů, kteří prošli výcvikem a dali se do práce.

Velíte jednotce Barney v rámci 10. samostatné horské útočné brigády. Co konkrétně děláte a co se skrývá za názvem jednotky?

Zásadní byl rok 2023 a s ním velkým nástup FPV dronů. Naše jednotka začínala jako malý útvar v rámci brigády, ale už tehdy jsme sehráli významnou roli při změně situace na daném úseku fronty. Naším úkolem je najít nepřítele a zneškodnit ho dříve, než se dostane k našim obranným pozicím a pěchotě.

Jakmile zničíme nepřátelskou techniku, útočíme na jejich pěchotu – tento postup nazýváme „safari“. Název „Barney“ je slovní hříčkou spojující mé příjmení Barna a kresleného medvěda, který je známý z obalů oblíbených dětských tyčinek.

Jak ničivé mohou drony být, jste sám zažil, když jste bránili lokalitu poblíž Bachmutu. Můžete popsat, co se tehdy stalo?

Velký zlom nastal, když se drony začaly používat ke shazování bomb. Tato nová hrozba zásadně změnila taktiku boje a donutila nás hledat způsoby, jak chránit sebe i vojenskou techniku.

Obloha byla plná ruských dronů, které na nás neustále útočily. Oblast, převážně rovná step bez stromů či jiného krytí, se tak stala pro vozidla přijíždějící pro zásoby nebo evakuaci raněných snadným cílem. Všechny zásoby bylo nutné přenášet přes otevřený terén. Právě v tomto kritickém okamžiku vznikaly speciální jednotky, jako ta naše.

Vzpomínám si, jak jsem jednou přišel na velitelsko-sledovací stanoviště a prohlásil: „Bude to válka dronů.“

Přes všechny naše bojové zkušenosti jsem ještě několik měsíců přesvědčoval velení o nutnosti vytvoření naší jednotky. Až poté, co nepřítel opakovaně útočil na naše pozice za podpory bezpilotních letounů, ke mně přišel velitel s rozhodnutím zřídit v rámci brigády specializovanou dronovou jednotku.

Vybralo se 15 lidí, kteří prošli výcvikem, a tak vznikla jednotka Barney.

Drony jsou dnes nedílnou součástí obou armád. Jak velký vliv mají na samotný charakter bojů?

Za mě rozhodují bitvy a střety. Většina nepřátelských útoků se dnes provádí drony – nejen FPV drony, ale i dalšími typy bezpilotních letounů. Jak roste jejich nasazení, poměrně klesá role pěchoty. To však neznamená, že pěchota nepůsobí – naopak, jejím úkolem je držet a fixovat obrannou linii.

Dá se říci, jaká je zhruba úspěšnost vašich misí? Obě armády k přepadům používají častěji i motorky. Jaký je váš názor na tuto taktiku?

Kromě FPV dronů využíváme také bezpilotní stroje, které minují nebo rozhazují kovové ježky s cílem zastavit nepřátelskou techniku. Po jejím znehybnění nastupují právě FPV drony. Zastavení vojenské techniky představuje až 80 procent úspěchu obrany.

Náš sektor je převážně pole, což nám umožňuje relativně brzy zjistit, že se něco děje. Nyní však nepřítel změnil taktiku a začal využívat i motocyklové útoky, což pro nás představuje komplikaci. Snaží se co nejrychleji dostat k našim pozicím a upevnit se tam. Stačí, aby se dva či tři protivníci dostali k našim liniím, zaujali postavení, a ihned se zapojuje jejich dělostřelectvo a další síly.

Dříve Rusové spoléhali na silný pěchotní radioelektronický boj (REB), který však v současnosti příliš nefunguje. Proto začali více využívat právě motorky.

Jak velký problém představují drony na optickém vlákně? Lze proti nim vůbec nějak účinně postupovat?

Účinná obrana proti této technologii zatím prakticky neexistuje. Velkou roli hraje především pečlivé maskování vlastních pozic, které výrazně pomáhá snížit riziko odhalení.

Co je pro operátory dronů největším nebezpečím?

Radioelektronický průzkum, který dokáže rychle odhalit startovací pozici dronů. Operátoři proto musí své stanoviště často měnit, jinak riskují, že budou brzy vystaveni útoku.

Co vás stále motivuje bojovat?

Mám k tomu osobní důvody. Od samého počátku jsem věřil, že válka s Ruskem je nevyhnutelná. Ještě před invazí jsem zastával funkci gubernátora Ternopilské oblasti a již tehdy jsme začali budovat teritoriální obranné složky. Byl jsem také členem aktivních záloh. V roce 2019 jsem podepsal kontrakt s 10. samostatnou horskou útočnou brigádou.

Upřímně jsem si zpočátku myslel, že konflikt potrvá dva až tři měsíce. Nyní, když válka stále pokračuje, věřím, že skončí vítězstvím Ukrajiny a celého demokratického světa. To je pro mě hlavní motivací.

Druhým významným motivem je můj padlý bratr a moji spolubojovníci. Bratr byl aktivním poslancem, avšak v roce 2014 opustil svůj mandát a vstoupil do armády, kde sloužil ve 128. horské výsadkářské brigádě. Měl pevné přesvědčení, že bojovat by měli muži, kteří mají rodiny a děti schopné samostatného života. Právě takoví muži byli podle něj připraveni čelit válce.

Před dvěma lety zahynul při útoku na nepřátelské pozice u Vuhledaru. Jeho smrt mě stále motivuje pokračovat v boji v řadách ukrajinské armády. Každý den se snažím, aby počet okupantů na našem území byl co nejmenší.

Mluvil jste o tom, že váš bratr měl vizi, že do boje by měli jít muži, kteří mají rodiny a děti schopné samostatného života. Váš útvar nedávno přijal nové dobrovolníky. Jaký je podle vás nejlepší způsob, jak mladé přesvědčit, aby narukovali?

Motivy jsou různé. Někteří se chtějí převelet z týlových jednotek do bojových. Další jsou navrátilci, vojáci, kteří již splnili svou bojovou službu, ale přesto se vracejí k útvaru. Poslední skupinu tvoří dobrovolní rekruti. Od října k nám přišlo čtrnáct dobrovolníků. Důležitým, ba dokonce rozhodujícím faktorem je velitel. Dokonce i rodiny našich padlých spolubojovníků nás nadále podporují.

Ukrajinské pozemní síly uvedly, že na sociálních sítích přibylo videí ukazujících lidi, kteří brání práci mobilizačních důstojníků. Pověst odvodových úřadů je často zastíněna obviněními – místy oprávněnými – z nucených odvodů při nedodržování základních občanských práv, jakož i špatným zacházením s odvedenci v náborových centrech. Snaží se armáda negativní stav nějak řešit?

Já s nimi nepřicházím do kontaktu, protože je nepotřebuji. Pokud jdete přes odvodový úřad, ten určí, kde budete sloužit. Druhou možností je podepsat kontrakt přímo s brigádou. Výhodou je, že v brigádě podepisujete smlouvu na konkrétní pozici a velitelé vás umisťují na základě vašich znalostí.

Mobilizační věk je na Ukrajině až od 25 let. Pomohlo by podle vás jeho snížení například na 20 let?

Samozřejmě už funguje rekrutační program pro věkovou skupinu 18–24 let. Co se mě týče, jsem proti snížení věkové hranice. Ve válce by měli bojovat pouze ti muži a ženy, kteří to skutečně chtějí. U nás na útvaru začínali někteří vojáci v 19 letech a stali se z nich výborní profesionálové, ale klíčové bylo, že šli dobrovolně. Věřte mi, není nic horšího než nemotivovaný voják na pozici. To není jen jeho, ale i můj problém, protože se na něj nemohu spolehnout.

Ruská propaganda a různí dezinformátoři pravidelně šíří, že název vaší jednotky Edelweiss je důkazem ukrajinského nacismu, protože stejný název měla i nacistická protipartyzánská jednotka. Co na kritiku říkáte vy a členové ukrajinského útvaru?

Je to jasná propaganda. Samozřejmě jsme to diskutovali a pečlivě promýšleli, ale i v ruské armádě existuje jednotka se stejným názvem. Takže zatímco v Rusku je to považováno za normální, u nás to okamžitě označují za něco špatného. A hned nás označují za fašisty, zatímco oni sami se prezentují jako bojovníci za demokracii.