Hlavní obsah
Online

Putin ke Dni Vítězství poblahopřál i Ukrajincům

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

8. 5. 6:41
aktualizováno • 8. 5. 23:02

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace

  • Jihoukrajinskými městy Oděsa a Mykolajiv v noci na neděli otřásly silné exploze, napsala s odvoláním na svědky agentura Unian. Zatím není jasné, co výbuchy způsobilo, ani zda jsou v zasažených městech oběti. Po celé zemi se zároveň rozezněly protiletecké sirény.
  • Evropská unie navrhla v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu uvalit sankce na někdejší ruskou gymnastku Alinu Kabajevovou, která je podle médií přítelkyní prezidenta Vladimira Putina a stojí v čele velké mediální skupiny NMG.
  • V Luhanské oblasti ruští vojáci podle tamních úřadů útočili v sobotu odpoledne, kdy na školu v Bilohorivce, kde se ukrývalo 90 lidí, dopadla bomba. Třicet lidí se podařilo zachránit, až šedesát pravděpodobně zemřelo pod troskami.
  • Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál vůdcům a občanům cizích států u příležitosti 77. výročí vítězství ve druhé světové válce, včetně Ukrajiny.
  • Jihoukrajinské přístavní město Oděsa dnes zasáhlo šest raket, které vypálila ruská armáda. Podle agentury Reuters to uvedlo jižní velitelství ukrajinských sil.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I V SOBOTU:

  • Zelenskyj potvrdil, že při útoku na školu v Bilohorivce zemřelo 60 lidí

    Volodymyr Zelenskyj v neděli večer potvrdil to, čeho se mnozí obávali: při ruském útoku v Luhanské oblasti zahynulo 60 lidí, kteří se ukrývali ve škole v Bilohorivce.

    V Luhanské oblasti ruští vojáci podle tamních úřadů útočili v sobotu odpoledne, kdy na školu v Bilohorivce, kde se ukrývalo 90 lidí, dopadla bomba. Třicet lidí se podařilo zachránit.

    Generální tajemník OSN António Guterres vydal v neděli prohlášení a řekl, že je útokem „zděšen“.

    „Tento útok je další připomínkou toho, že v této válce, stejně jako v mnoha jiných konfliktech, platí nejvyšší cenu civilisté,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka Stéphane Dujarric.

  • Do Záporoží přijely autobusy s lidmi evakuovanými z Mariupolu

    Do města Záporoží, které je pod správou kyjevských úřadů, dnes přijel konvoj autobusů s lidmi, kteří byli evakuováni z jihovýchodu Ukrajiny. Je mezi nimi i čtyřicítka civilistů, kteří se ukrývali v ocelárnách Azovstal ve městě Mariupol obléhaném ruskou armádou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na koordinátorku OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniovou.

    Podle Lubraniové přijelo dnes večer do Záporoží v osmi autobusech 174 lidí evakuovaných z Mariupolu. Tím počet osob, které se podařilo z této oblasti za posledních deset dní dopravit do bezpečí, přesáhl 600.

    „Naše práce tím ale neskončila. OSN ví, že mnoho lidí, kteří se v posledních dnech chtěli dostat do evakuačních konvojů, tu možnost nemělo,“ napsala Lubraniová v prohlášení. „Budeme jednat s oběma stranami konfliktu, abychom zajistili, že ti, co chtějí odejít, tak budou moci bezpečně učinit,“ dodala.

    Volodymyr Zelenskyj včera uvedl, že z Azovstalu bylo zachráněno více než 300 civilistů. Agentura Reuters však uvádí, že kapitán Svjatoslav Palamar, zástupce velitele ukrajinského pluku Azov, nemůže s jistotou říci, zda byli z elektrárny evakuováni všichni civilisté, protože ukrajinští bojovníci nejsou schopni zkontrolovat všechny bombardované oblasti.

  • Kanadský premiér Trudeau v Kyjevě obvinil Putina z válečných zločinů

    Kanadský premiér Justin Trudeau na dnešní společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě řekl, že Rusko spáchalo na Ukrajině válečné zločiny a zodpovědný za ně je ruský vůdce, prezident Vladimir Putin. Trudeau se tak vyjádřil po návštěvě města Irpiň nedaleko Kyjeva, které bylo značně poničené ruskými silami.

    Trudeau ve svém projevu rovněž oznámil opětovné otevření kanadského velvyslanectví v Kyjevě a slíbil další zbraně a vojenské vybavení pro ukrajinskou armádu, aby mohla lépe čelit pokračující ruské invazi. Předseda kanadské vlády také uvedl, že jeho země se rozhodla přijmout nové sankce, které postihnou 40 ruských jednotlivců a pět firem, jež se podle Kanady podílejí na ruské operaci na Ukrajině.

    V ukrajinské metropoli Trudeau vyvěsil vlajku na kanadském velvyslanectví, které znovu zahájilo svou činnost.

  • Rusko tvrdí, že u Soledaru zničilo zbraně, které Ukrajině dodal Západ

    Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že na nádraží poblíž východoukrajinského města Soledar ruské střely zničily zbraně a vojenské vybavení, které Ukrajině dodaly Spojené státy a další západní země. Uvedla to agentura Reuters.

    Podle ruského ministerstva obrany rovněž ruská armáda zlikvidovala šest ukrajinských skladišť střel v Luhanské, Doněcké a Charkovské oblasti. Ruská protivzdušná obrana prý též sestřelila ukrajinský letoun Su-25, dodalo ministerstvo. Údaje podobného druhu od obou stran konfliktu nelze obvykle ověřit z nezávislých zdrojů.

    Intenzivní boje se také dnes odehrávaly na východě Ukrajiny. Americký Institut pro studium války už v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda „zaznamenala významný pokrok v oblasti města Charkov na severovýchodě země a v příštích dnech či týdnech pravděpodobně postoupí dále k ruské hranici“.

  • USA uvalily sankce na vedení Gazprombank a ruské televizní stanice

    Spojené státy dnes uvalily sankce na 27 členů vedení banky Gazprombank a také na tři ruské televizní stanice. Američanům navíc vláda zakázala poskytovat Rusům účetní a poradenské služby. Po dnešní virtuální konferenci představitelů skupiny nejsilnějších ekonomik G7 to v prohlášení uvedl Bílý dům.

    Opatření proti vedoucím pracovníkům Gazprombank jsou první, která se týkají obřího ruského vývozce plynu, protože Spojené státy a jejich spojenci se zatím vyhýbají krokům, které by mohly vést k přerušení dodávek plynu do Evropy. Nové sankce mají podle agentury Reuters především zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.

    „Toto není úplný blok. Nezmrazujeme aktiva Gazprombank ani nezakazujeme žádné transakce s Gazprombank,“ vysvětlil novinářům představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. „To, co signalizujeme, je, že Gazprombank není bezpečným útočištěm, a proto uvalujeme sankce na některé z jejích vrcholných obchodních manažerů,“ uvedl.

    Spojené státy na sankční seznam zařadily také osm vedoucích pracovníků banky Sberbank, která drží třetinu ruských bankovních aktiv. Přidaly na něj i Mezinárodní investiční banku (MIB) a jejích deset dceřiných společností.

  • Rafinérie v ukrajinském Lysyčansku začala hořet po zásahu ruskou palbou

    Ruské ostřelování dnes zasáhlo ropnou rafinérii v městě Lysyčansk na východě Ukrajiny a poškodilo výrobní zařízení. Podle agentury Reuters o tom na sociální síti Telegram informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

    Rafinérii po zásahu zachvátily plameny, hasiči s nimi ale nemohou bojovat kvůli pokračující dělostřelecké palbě, uvedl Hajdaj.

    Podle agentury Ukrinform předtím gubernátor Hajdaj sdělil, že po leteckých útocích v Luhanské oblasti, které zasáhly klíčovou infrastrukturu, jsou města Lysyčansk a Severodoněck bez dodávek elektřiny.

  • Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě

    Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.

    G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a „vystupňuje“ kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství.

    Lídři zemí G7 uvedli, že ukončení závislosti na ruských energiích bude zajištěno způsobem, který světu poskytne čas na zajištění alternativních dodávek.

  • Země EU se stále neshodly na podobě ropných sankcí vůči Rusku

    Země Evropské unie se stále neshodly na podobě nového balíku sankcí vůči Rusku, který by měl cílit na ropný sektor. Po dnešním jednání velvyslanců států EU to napsal server Politico. Dohodu podle něj blokovalo znovu Maďarsko.

    Podle diplomatů by měla nyní v Bruselu vzniknout nová verze kompromisního návrhu a v pondělí či úterý by o ní měli mít velvyslanci další jednání, píše Politico. V pondělí je také očekáváno vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina v Moskvě, kde si Rusko připomene 77. výročí konce druhé světové války.

    Evropská komise před několika dny v rámci šestého balíku sankcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Bratislava i Budapešť prý ale embargo odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období.

  • Ukrajinská armáda se podle gubernátora stáhla z ostřelovaného města Popasna

    Ukrajinská armáda se stáhla z města Popasna, o které v posledních týdnech sváděla těžké boje s ruskými silami. Oznámil to dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, podle nějž bylo město zcela zničeno.

    „Naši vojáci se z Popasny stáhli do předem připravených opevněných pozic za městem,“ prohlásil gubernátor Hajdaj v ukrajinské televizi. „Město bylo více než dva měsíce ostřelováno a bylo prakticky srovnáno se zemí,“ dodal.

    O všechna města v Luhanské oblasti se podle Hajdaje nyní tvrdě bojuje. Ruské plány „zcela se do 9. května Luhanské oblasti zmocnit“ jsou ale nedosažitelné, řekl gubernátor.

    Agentura DPA uvedla, že v současné době proruské jednotky kontrolují asi 90 procent oblasti. Město Popasna, kde před začátkem války žilo kolem 20 000 lidí, čelilo několik týdnů útokům proruských separatistů a ruských vojáků, kteří byli podporováni dělostřelectvem a vzdušnými silami.

  • Kanadský premiér Justin Trudeau navštívil ukrajinské město Irpiň

    Město Irpiň, které leží nedaleko od Kyjeva, dnes překvapivě navštívil kanadský ministerský předseda Justin Trudeau a místopředsedkyně kanadské vlády Chrystia Freelandová. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na starostu obce silně poničené ruskými silami. V den, kdy si západní svět připomíná 77. výročí konce druhé světové války, na Ukrajinu zavítala i americká první dáma Jill Bidenová.

    „Právě jsem měl tu čest mluvit s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Přijel do Irpině, aby na vlastní oči viděl všechnu tu hrůzu, kterou ruští okupanti způsobili našemu městu. A samozřejmě byl šokován,“ napsal na telegramu podle agentury Ukrinform starosta Irpině, která se stala jedním ze symbolů ruské agrese.

    „Viděl, že vypálené a zcela zničené nejsou vojenské objekty, ale domy obyvatel Irpině, kteří se donedávna těšili ze života a měli své plány do budoucna,“ doplnil.

  • Bidenová nečekaně navštívila Ukrajinu, setkala se s ukrajinskou první dámou

    Americká první dáma Jill Bidenová dnes nečekaně navštívila Ukrajinu. V Užhorodu, který leží u hranic se Slovenskem, se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Informovala o tom agentura AP. Na ukrajinském území podle informací novinářů z jejího doprovodu pobyla Bidenová přihližně dvě hodiny.

    Dříve dnešní den Bidenová při své návštěvě Slovenska zavítala také na slovensko-ukrajinskou hranici.

  • Členové irské skupiny U2 uspořádali koncert v kyjevském metru

    Členové irské rockové skupiny U2 dnes nečekaně zahráli ve stanici kyjevského metra, která nyní slouží jako kryt. Hudebníky do ukrajinské metropole pozval prezident Volodymyr Zelenskyj. Na twitteru to uvedli frontman kapely Bono a kytarista The Edge.

    „Prezident Zelenskyj nás pozval, abychom vystoupili v Kyjevě jako projev solidarity s ukrajinským lidem, a tak jsme to udělali,“ napsali hudebníci na twitteru.

    Jednašedesátiletá rocková hvězda na nástupišti stanice kyjevského metra předvedla hity jako With or Without You, Desire nebo Sunday Bloody Sunday. Překvapivému koncertu přihlížel malý dav fanoušků, včetně ukrajinských vojáků.

    Píseň Stand By Me od amerického soulového zpěváka Bena E. Kinga si s Bonem zazpíval ukrajinský zpěvák Taras Topolja, který je frontmanem populární ukrajinské kapely Antytila. Všichni její členové se po začátku ruské invaze připojili k ukrajinské armádě. Nedávno ale spojili své síly s britským písničkářem Edem Sheeranem a vydali společný charitativní singl.

    Bono při dnešním vystoupení vyzdvihl boj Ukrajinců za svobodu a pomodlil se za mír. „Lidé na Ukrajině nebojují jen za vaši svobodu, bojují za nás všechny, kteří milujeme svobodu,“ řekl přihlížejícím divákům zpěvák. „Modlíme se, abyste si brzy užili trochu toho míru,“ dodal Bono.

  • Moskvany válka znepokojuje, ale roste vlastenectví i víra v domácí ekonomiku

    Mezi Moskvany je v době příprav oslav konce druhé světové války znát úzkost, ale také odhodlání a víra v posílení domácí ekonomiky oslabené západními sankcemi, napsala agentura Reuters. Město očekává projev, v němž v pondělí prezident Vladimir Putin na Rudém náměstí vyzdvihne mimořádné oběti Sovětského svazu v boji proti nacistickému Německu.

    Západní sankce, uvalené na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední Ukrajině, zemi podle Reuters uvrhly do nejhorší ekonomické krize od rozpadu Sovětského svazu. Kreml však tvrdí, že stát vybuduje vlastní produkci a najde si nové trhy v Asii.

    Někteří Rusové litují zpřetrhaných svazků s příbuznými na Ukrajině. „Citově to na vás působí, mám na Ukrajině dvě sestry. Mluvit s nimi je teď velmi těžké, mají tam svou vlastní informační válku,“ řekla agentuře žena, která rozhovor poskytla pod změněným jménem Larisa. Podle ní nyní v ruské společnosti vzrůstá vlastenectví. „V Rusku je teď s ohledem na dění patrná sounáležitost. Mohu říci, že roste vlastenectví,“ řekla Larisa oslovená v parku Patriarší rybníky.

  • Vojáci bojující v ocelárnách Azovstal nepotvrdili evakuaci všech civilistů

    Ukrajinští vojáci bojující v ocelárnách Azovstal v Mariupolu s ruskými invazními silami nemohou potvrdit, že se z rozsáhlého areálu oceláren podařilo evakuovat všechny civilisty, jak v sobotu uvedl Kyjev. Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav Palamar to dnes řekl na výjimečné tiskové konferenci, která se z místa těžce ostřelovaného ruskou armádou uskutečnila online. Požádal také o evakuaci zraněných vojáků, kterých je na místě podle něj mnoho. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v sobotu oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy i děti. Ruské ministerstvo obrany pak sdělilo, že operace s cílem evakuovat civilisty z Azovstalu skončila. Vojáci, kterých je v komplexu pravděpodobně ještě několik set, to dnes ale nepotvrdili. „Budeme bojovat, dokud budeme naživu, abychom odrazili ruské okupanty,“ řekl také Palamar, kterého citovala agentura Reuters. „Nemáme moc času, jsme pod intenzivním ostřelováním,“ uvedl dále a požádal mezinárodní společenství, aby pomohlo s evakuací zraněných bojovníků.

  • Putin ke Dni vítězství blahopřál Ukrajině i separatistickým regionům

    Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál vůdcům a občanům cizích států u příležitosti 77. výročí vítězství ve druhé světové válce, včetně Ukrajiny i separatistických republik na východě země. Informoval o tom Kreml na svých webových stránkách.

    „U příležitosti 77. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce zaslal Vladimir Putin blahopřání vůdcům a občanům Ázerbájdžánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Abcházie, Jižní Osetie, Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a také národům Gruzie a Ukrajiny,“ stojí v prohlášení Kremlu.

  • Tisk: Rusové za bojů na Ukrajině poničili skytské pohřební mohyly

    Ruští vojáci vykrádají skytské zlato a ničí skytské hroby staré více než 2200 let. Ukrajinská kulturní inspekce podle listu The Sunday Times zjistila, že ruské jednotky poškodily pohřební mohyly z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

    Tyto kurgany mohou být až 15 metrů vysoké a Rusové, kteří na sousední Ukrajinu zaútočili 24. února, si na nich ve stepním terénu udělali pozice pro své dělostřelectvo. Zástupci Britského muzea upozornili, že zničení těchto památek skytské kultury znamená ztrátu pro celé lidstvo.

    Ukrajinské ministerstvo kultury oznámilo, že hroby byly poničeny v Chersonské oblasti. Skytové náleželi ke kmenům, které od 7. století před naším letopočtem obývaly východ Evropy, dnešní Ukrajinu a jih Ruska.

  • Británie ohlásila další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,3 miliardy liber

    Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). Před dnešním virtuálním summitem zemí skupiny G7 to oznámilo britské ministerstvo financí.

    Podle prohlášení úřadu jde o „nejvyšší míru britských vojenských výdajů v jednom konfliktu od válek v Iráku a Afghánistánu“. Peníze na tuto pomoc budou odčerpány z vládních rezerv pro mimořádné události, doplnilo ministerstvo.

    Premiér Boris Johnson v úterý Ukrajině slíbil vojenskou pomoc za 300 milionů liber nad rámec dosud poskytnutých 200 milionů liber. Předchozí balík pomoci zahrnoval elektronické vybavení a přístroje nočního vidění. Británie dosud dodala například Ukrajině 5000 protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než 100 střel a 4,5 tuny výbušnin.

  • Politici si na Vítkově připomněli konec 2. sv. války, mluvili i o té na Ukrajině

    Premiér Petr Fiala (ODS) na Vítkově novinářům řekl, že letos to není běžná oslava konce války – je třeba myslet i na ty, kteří dnes umírají na Ukrajině.

    „Vážím si všech bojovníků, kteří pomohli náš národ osvobodit od nacistických okupantů. Jejich hrdinství a památku je potřeba si připomínat… Probíhající válka na Ukrajině nám připomíná, že svoboda a mír nejsou samozřejmostí. Kromě obětí druhé světové války musíme myslet také na oběti války, která právě probíhá na Ukrajině,“ napsal premiér na twitteru. V podobném duchu se vyjádřili také další politici.

  • Rusové na Ukrajině dokazují, že návrat zla je možný, říká na videu Zelenskyj

    Kyjev 8. května (ČTK) – Ruská válka proti Ukrajině je návrat zla v podobě, v jaké ho svět poznal za nacismu. Ve velmi emotivním desetiminutovém videu natočeném v ulicích zničené obce Borodjanka k výročí konce druhé světové války to vysvětluje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

    Současné události na Ukrajině vztáhl k připomínkám konce největšího světového konfliktu, při nichž bývá zvykem komentovat válečné události slovy „Už nikdy!“. Rusko podle Zelenského napadením Ukrajiny 24. února dokázalo, že tato slova už se použít nedají. Svět s nimi vystačil 77 let a teď je nucený připustit, že opakování zla v tehdejší podobě je možné, upozornil ukrajinský prezident.

    „Každý rok spolu s ostatním civilizovaným světem 8. května uctíváme památku všech, kdo bránili tuto planetu před nacisty za druhé světové války. Miliony ztracených životů, poznamenaných osudů, umučených duší a milion důvodů říci zlu: ‚Už nikdy!‘,“ říká na videu Zelenskyj.

  • Benda by byl opatrný s označením ruských zločinů na Ukrajině za genocidu

    Předseda koaličního poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, byl by ale „lehce opatrný“ označit je za genocidu. Benda to řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. S iniciativou přišli ve Sněmovně koaliční lidovci, jak je o to požádal na dubnovém sjezdu strany ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

    „Já dokonce s tezí o tom, že mluvit o genocidě, bych byl lehce opatrný. Genocida je opravdu nějaké mezinárodně vymezené slovo. Dějí se tam strašné válečné zločiny,“ uvedl Benda k situaci na Ukrajině. Nazvání ruského postupu na Ukrajině genocidou by mohlo podle Bendy relativizovat holokaust, někdejší události v Arménii nebo ve Rwandě.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy