Článek
Viceprezident Tchaj-wanu William Lai, který je favoritem lednových prezidentských voleb v ostrovní zemi, sice v USA nebyl na oficiální návštěvě a nesetkal se s vysoce postavenými americkými politiky, Čína ale i tak předem pohrozila „tvrdou odpovědí“ na jeho cestu.
Tou se - stejně jako v podobných případech v minulosti - staly vojenské manévry, které Peking označil za „vážné varování“ tchajwanským separatistickým silám.
Tchajwanské ministerstvo obrany vojenské cvičení kritizovalo a poznamenalo, že nepřispívá k míru a stabilitě v regionu. Také podle něj ukazuje na militaristickou mentalitu Pekingu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Letos v dubnu to zopakoval po setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s nynějším šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v USA.
