Hlavní obsah

Uniklé dokumenty: Rusko překročí jadernou mez snáz, než se čekalo

Foto: Kremlin.ru

Rusko je podle uniklých dokumentů možná ochotnější použít taktické jaderné zbraně, než se dosud soudilo.

aktualizováno •

Deník Financial Times získal od západních zdrojů desítky ruských dokumentů poodhalujících hranici, od níž je Rusko ochotno použít taktickou jadernou zbraň.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko se podle uniklých dokumentů pocházejících z období let 2008 až 2014 připravovalo na možnost využít taktickou jadernou zbraň v brzké fázi konfliktu se světovou mocností. Informoval o tom ve středu deník Financial Times (FT) s odkazem na 29 tajných ruských dokumentů.

Spisy deníku měly poskytnout blíže nespecifikované západní zdroje. Typově má jít o scénáře, se kterými se pracovalo při vojenských cvičeních, nebo podklady pro prezentace adresované námořním důstojníkům o principech použití taktických jaderných zbraní.

Taktická jaderná zbraň (neboli nestrategická jaderná zbraň) je označení pro jadernou zbraň, která má sloužit k použití na bojišti. Tyto zbraně mají menší dostřel i destruktivní sílu než strategické jaderné zbraně. V případě Ruska jde o zbraně, které jsou odpálitelné ze souše, moře i vzduchu a mají sloužit k omezenému bojovému využití v Evropě nebo Asii (tedy nikoliv například k útoku na USA nebo ničení měst, ale spíš k lokálnějšímu úderu poblíž vlastních hranic).

FT nicméně dodávají, že i přes cíleně omezený destruktivní účinek mají moderní taktické zbraně o hodně větší sílu, než měly například bomby, které svrhly Spojené státy na Japonsko v roce 1945.

Co jsou taktické jaderné zbraně?

Nestrategické jaderné zbraně si jako první „oblíbila“ armáda USA. V posledních letech jim však přikládá čím dál větší význam Rusko.

Podle expertů, kteří pro FT posuzovali věrohodnost a význam materiálů, ze spisů vyplývá, že mez, od které je Rusko ochotno taktické jaderné zbraně použít, je níž, než se myslelo.

Velmi konkrétní a překvapivě nízká kritéria

Vyplývá to zejména z časti dokumentů určených pro námořní důstojníky. V těch má stát, že využití taktické jaderné zbraně je přípustné v případě, že ruská armáda utrpí ztráty, které by „neodvratně vedly k nemožnosti zastavit velkou nepřátelskou agresi“, a došlo by ke „kritické situaci pro státní bezpečnost Ruska“. Zásadní jsou nicméně následující konkrétní údaje o tom, jak by takový stav mohl vypadat.

V seznamu „dalších potenciálních podmínek“ je podle FT například zničení 20 % ruských strategických raketových ponorek, 30 % jaderně poháněných ponorek, tří a více křižníků, tří letišť nebo simultánní úder na hlavní a rezervní pobřežní velitelská centra.

„Ruská doktrína pro použití nestrategických jaderných zbraní ruského námořnictva má laťku použití jaderných zbraní o hodně níž, než se dosud myslelo, a mnohem níž, než Kreml v období po konci studené války prohlašuje,“ napsal k tomu na sociální síti X William Alberque, jeden z expertů oslovených FT k posouzení materiálů a analytik z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).

Jakou roli mají jaderné zbraně v ruské vojenské doktríně?

Role jaderných zbraní v ruské vojenské doktríně slovy analytika Michala Smetany z FSV UK:

Jaderné zbraně mají v širší vojenské doktríně Ruské federace potenciálně velmi důležitou roli. V rámci konceptu tzv. „strategického odstrašování“.

Podle bezpečnostního experta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Smetany aktuální zpráva není úplně v rozporu s chápáním role jaderných zbraní v ruské vojenské doktríně.

Přesto Smetana s Alberquem do jisté míry souhlasí. „Zpráva naznačuje, že hranice použití některých typů ruských taktických jaderných zbraní v konfliktu s vojensky silným státem je možná potenciálně o něco nižší, než se předpokládalo – jinými slovy, že by k jejich použití teoreticky mohlo dojít i na nižším stupni eskalace konfliktu,“ řekl Smetana Seznam Zprávám.

Příprava na útok z jihu

Další část materiálů podle FT pochází ze cvičení na hypotetický útok Číny. To pracuje se scénářem, v němž od velitele přijde rozkaz k použití jaderné zbraně v případě, že „nepřítel nasadí jednotky druhého sledu“ a „Jih“ (myšleno Čína) začne hrozit „pokračováním útoku v hlavním směru“.

Podle FT tedy z dokumentů vyplývá i to, že Rusko podezřívalo Čínu z potenciálního nepřátelství ještě dlouho poté (připomeňme, že dokumenty jsou cca deset let staré), co prezident Vladimir Putin v roce 2001 začal formovat alianci s Pekingem.

Čínské ministerstvo zahraničí k tomu podle FT řeklo, že vztah zemí je „přátelský“, a odkázalo se na Smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, uzavřenou v roce 2001.

Současný vztah Ruska s Čínou je rozsáhlé téma, v krátkosti řečeno se ale – ač se navenek neprojevují výrazně viditelné projevy nepřátelství – hovoří o ruské obavě z rostoucí vlastní ekonomické závislosti na Číně. Alberque k tomu dodává, že o ruské přetrvávající nervozitě z Číny vypovídá například i loňské ruské cvičení s raketami Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice, ve dvou oblastech sousedících s Čínou.

Moskva na výzvu k vyjádření podle FT nereagovala.

K situaci na Ukrajině dokumenty nepromlouvají

Článek k výše zmíněnému dodává ještě dvě důležitá upozornění.

Prvním z nich je vyjádření Jacka Watlinga z bezpečnostního think-tanku RUSI, podle kterého je potřeba mít na paměti, že materiály z vojenských cvičení nebo prezentací nelze brát jako návod k použití jaderných zbraní. Jde podle něj spíš o přípravu na situace, „kdy země jaderné zbraně možná bude chtít mít připravené k použití“, přičemž rozhodnutí o jejich použití či nepoužití bude vždycky politické.

Alberque také upozornil, že v případě války na Ukrajině je laťka použití jaderných zbraní pro Rusko nejspíš podstatně vyšší, protože Kyjev žádné vlastní jaderné zbraně nemá a nemá ani kapacitu spustit rozsáhlou pozemní invazi na Rusko.

Tyto myšlenky vyzdvihl i Smetana a dodal, že kromě nich se nesmí zapomínat i na to, že dokumenty jsou víc jak deset let staré a není známo, jak se od té doby ruské strategické uvažování v této oblasti posunulo.

Někteří nezávislí experti jsou ale vysloveně skeptičtí. Ruské cvičení zahrnující scénáře použití taktické jaderné zbraně v případě útoku jiné mocnosti je například podle Andreje Baklitského z Institutu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR) „sotva překvapující“.

K informacím z prezentace pro námořní důstojníky se skepticky vyjádřil bezpečnostní expert Dmitrij Stefanovič, podle kterého mohly zmiňované hranice zničení určitého podílu ponorek nebo křižníků velmi pravděpodobně platit pouze pro možnost použití jaderných torpéd. Že je laťka pro použití taktických zbraní na moři obecně nižší než na souši, se přitom „vědělo už dřív“ i podle bývalého bývalého atašé britského ministerstva obrany v Moskvě Johna Foremana.

Několik dalších expertů také vyzdvihovalo, že bez detailní znalosti kontextu, v jakém byly zmiňované informace předkládány, není možné posoudit jejich váhu.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Michala Smetany a několika dalších odborníků.

Doporučované