Vyslání vojáků na Ukrajinu bylo téma. Macrona kritizuje opozice i experti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dnes neexistuje konsenzus na oficiálním vyslání pozemních jednotek, ale… nic není vyloučeno,“ překvapil po pařížské schůzce o podpoře Ukrajiny francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Uděláme vše, co bude potřeba, abychom zajistili, že Rusko nemůže tuto válku vyhrát,“ dodal.

Otázku vyslání vojáků na Ukrajinu jako první veřejně otevřel paradoxně muž, který pomoc napadené Ukrajině odmítá - slovenský premiér Robert Fico. Ten před pařížskou schůzkou mluvil o tom, že některé státy NATO a Evropské unie jsou připravené a ochotné vyslat na Ukrajinu vojáky.

Český premiér Petr Fiala ale na úterní tiskové konferenci společně se svým polským protějškem Donaldem Tuskem mluvil pouze o stávajících způsobech pomoci Ukrajině, zejména o dodávkách zbraní a munice. Tusk potvrdil, že je jeho vláda ochotná se přidat k tzv. české iniciativě, která spočívá ve společném nákupu munice pro Ukrajinu ze zdrojů mimo EU.

„Není potřeba otevírat nějaké další metody a způsoby pomoci,“ odpověděl Fiala na otázku o možném vyslání vojáků s tím, že o tom Česko neuvažuje. O nasazení vlastní armády neuvažují ani Německo a Británie.

Debata se v Paříži na toto téma nicméně vedla, alespoň to zmínil další z účastníků schůzky, polský prezident Andrzej Duda. „Nejbouřlivější diskuze se točila kolem otázky vyslání vojáků na Ukrajinu, a ani tady nedošlo k absolutní shodě,“ citoval Dudova slova po schůzce deník Ukrajinska pravda. Duda doplnil, že přítomní státnici z nápadu nebyli nijak nadšení.

Zatímco Fiala i Tusk ponechali otázku, kdo debatu inicioval, bez odpovědi, Rusko už na tuto teoretickou možnost reagovalo. „Pokud by západní státy vyslaly své vojáky na Ukrajinu, byl by konflikt Ruska a Severoatlantické aliance nevyhnutelný,“ řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského diktátora Vladimira Putina. „Tak to hodnotíme,“ zdůraznil.

Macronova slova nadzvedla i francouzskou opozici. „Nevím, jestli si někdo uvědomuje závažnost takového prohlášení,“ upozornila Marine Le Penová, vůdkyně krajně pravicového Národního sdružení. „Emmanuel Macron si hraje na válečného vůdce, ale jsou to životy našich dětí, o kterých tak nedbale mluví,“ přisadila si.

Šéf krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon pak poznamenal, že válka s Ruskem by byla „šílenstvím“.

Kritika nicméně přišla i od europoslance Raphaela Glücksmanna, který je na rozdíl od Le Penové a Mélenchona známým podporovatelem Ukrajiny. „Právě proto, abychom nikdy nemuseli nasazovat vojáky na frontu, již dva roky naléhám na masivní zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Náš prezident by měl místo řečí o vyslání vojáků rychle dodat, co Ukrajinci potřebují,“ napsal na síti X a navrhl, aby Francie uvolnila 200 miliard eur, které Rusku zmrazila ve svých bankách.

K vyslání vojáků je skeptický i Michal Smetana, bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Osobně pokládám za extrémně nepravděpodobné, že by ze strany jakéhokoliv členského státu NATO došlo k přímému nasazení vojáků do bojů na Ukrajině. Teoreticky si dokážu představit vyslání například vojenských poradců, což je praxe, kterou známe z proxy válek období studené války, ale určitě ne bojových jednotek zapojených do přímých válečných akcí,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv.

Podobně jako Glücksmann i Smetana soudí, že vhodnější pomocí bude pokračovat v dodávkách zbraní a munice. „Ukrajina aktuálně trpí nedostatkem dělostřelecké munice a munice do systémů protivzdušné obrany. Česká iniciativa na nákupy dělostřelecké munice ze strany třetích zemí může významným způsobem pomoct, vzhledem k tomu, že EU výrazně zaostává za svým původním plánem dodat do března 2024 milion kusů dělostřeleckých granátů,“ říká s tím, že česká iniciativa může pokrýt ukrajinské potřeby na řadu měsíců.

Jeden z předních expertů na Rusko Mark Galeotti ve svém textu pro časopis The Spectator píše, že sám Macron velmi dobře ví, jak moc je vyslání vojáků na Ukrajinu nepravděpodobné.

„Je těžké nevidět jeho prohlášení jen jako pokus dostat se do centra pozornosti a také odvést pozornost od nevýrazných výsledků Paříže v pomoci Ukrajině. Tamní pomoc Ukrajině celkově dosáhla 0,07 procenta francouzského HDP, což je jedna z nejnižších v Evropě (ve srovnání s 0,55 procenta ve Spojeném království a 0,69 procenta v Polsku),“ podotýká Galeotti.